tompaulman

Působivý snímek, u něhož by se přímo nabízelo diváka citově vydírat, a přesto se toho zdržuje. Oceňuju, že režisér "pouze" zobrazil syrovou realitu stále obtížnějšího přežívání opuštěných dětí, a nechal na divákovi, co si z toho vezme a vlastně ani nenechal příběh nijak vyústit, což je mi sympatičtější než nevěruhodné happy endy. Za další obrovské plus považuju dětské herce, kteří byli tak skuteční a uvěřitelní, že to ani na sekundu nevypadalo, jako by něco hráli. Zkrátka perfektní film po všech stránkách. Je smutné, že tenhle příběh byl inspirován skutečnou událostí, kterou tvůrci ve filmu navíc ještě zjemnili.

Jedna z nejlepších romantických komedií, co jsem viděl. Vtipné, hezké, a na Koreu až nezvykle erotické (nevybavuju si, že bych v jiném korejském filmu viděl sex scénu, kde by holce byly vidět prsa).

Až začnu fetovat, tak na to mrknu ještě jednou, možná mi to začne připadat dobrý.

Na to, že jde o film z roku 1987, je to po technické stránce bída. Ale příběh to má dobrý. Kromě jiného pěkně zobrazuje, jak člověk může zneužít svou moc k osobním zájmům. Trochu se divím, že to Dang Nhat Minhovi u soudruhů prošlo.

Nechápu, proč to má tak vysoký počet. Nevidím na tom nic zásadního, dechberoucího, žádný ohromující děj, žádnou scénu nebo aspoň hlášku, které by mi utkvěly v paměti. Nedokázal bych najít žádný důvod, proč tento film převyšuje ostatní dobré filmy. Prostě standard, který drží nahoře hlavně výkon Nicholsona.

Tohle je typ filmu, který mě vtáhne hned na začátku a nepustí až do samého konce. Strhující, napínavé, dobře promyšlené a bez hluchých míst. Zasloužených 5*

Takovej standardní animák pro všechny věkové skupiny, který neurazí ani nenadchne. Vtipů je tu dost, ale jako ostatní filmy tohoto typu to má předvídatelný happy end, což já nemám rád. Pustil jsem si to, jelikož jsem byl pozván do kina na druhý díl a chtěl jsem být v obraze. Hudba od Neptunes mě ale příjemně překvapila.

Před pár dny jsem zkouknul film Schoolgirl's Diary, který mě namlsal na další perličky ze severokorejské kinematografie. Schoolgirl's Diary pro mě byl stravitelný film, který mě fascinoval svým netradičním prostředím a hlavně retro nádechem, ačkoliv jde o současný film odehrávající se v současnosti. Nicméně u Urban Girl Comes To Get Married ta hranice stravitelnosti už byla překročena. Nejen že děj nudí a má nepřesvědčivé zvraty, ale navíc je prošpikován komunistickými zvratky z úst hlavních hrdinů, oddaných budovat správný socialismus. Fuj.

Tohle veledílo jsem si sehnal jen kvůli tomu, že tam hraje Le Van, která vystupuje v několika mých oblíbených filmech. V průběhu filmu jsem uvažoval, že hvězdičku si to zaslouží, ale po závěrečných výsleších a tiskové konferenci jsem musel srazit hodnocení na úroveň nejnižší. Co k tomu říct... hrdinní sovětští vojáci jedou lodí pomáhat vietnamskému lidu, který do posledního člověka mluví plynně rusky, a to i navzájem mezi sebou, vymyslí geniální plán jak zbavit moře min a umožnit lodím zásobující zbytek země průjezd. Pak uspořádají tiskovku s americkými zajatci, rovněž rusky mluvícími, kteří odsoudí svou vlastní armádu, a korunu tomu nasadí srdcervoucí píseň "americké" herečky o tom, že Amíky rozežerou všichni žijící tvorové na zemi. Při tomhle grandiózním závěru mi už tekly slzy smíchy. Ještě že to mělo jen hodinu a čtvrt :D

Zajímavá podívaná. Retro, které vlastně není retro. Příběh je obsahově slabý, ale vidět film z takto netradičního prostředí s několik desetiletí starým nádechem byl pro mě opravdu unikátní zážitek. Takže i když dávám nízké hodnocení, nenudil jsem se u toho. // PS: Dodatek poté, co jsem zkouknul film Chongchuniyo! z roku 1995 - je zajímavé vidět, jak se severokorejský film za těch 12 let nikam neposunul. Technická i vizuální stránka obou filmů je stejná. Kdyby mi někdo řekl, že oba byly natočeny ve stejný rok, věřil bych tomu. Takže zatímco u nás se rozjíždí 5D kino a podobné vychytávky, KLDR bude nejspíš i za dalších 20 let natáčet filmy v tom stejném duchu :))