tompaulman

Já si myslím, že Kimovi se tohle povedlo a nebýt toho ulítlého závěru a nevěrohodného hraní na luk (aspoň mohli sladit staříkovy pohyby rukou se samotnou hudbou), dal bych klidně 5*. Nevím ani proč, ale děj mě prostě upoutal a líbily se mi ty záběry na loď. A taky na tu holku s jejím krásným úsměvem.

Místy docela vleklý film, u něhož jsem měl zásadní problém v tom, že jsem od sebe špatně rozeznával postavy. A to na asijské filmy koukám furt a nemyslím si, že vypadají všichni stejně.

Hodně amatérský dokument, jehož první dvě třetiny byly úplně zbytečné a nic neříkající. Proč tam třeba byly záběry, kde se s autorkou minutu někdo hádal, že nechce být na kameře? Kvalita obrazu značí, že to bylo točené na mobil nebo nějakou lacinou kameru. Autorka navíc asi neví nic o rapu, ani domácím, když byla schopná vyhláskovat DJe Wiche jako WITCH. Měli zveřejnit jen posledních pár minut a udělat z toho rozhovor spíš než dokument. Lepší dokument o sobě natočil i Metrix sám.

Film, který má spád a pořádnou dávku napětí bez zbytečných prázdných míst. Pokud se rádi bojíte, dejte to. Hvězdičku ubírám jen za občasnou nereálnost - byl bych radši, kdyby to napětí nemuselo být způsobeno hloupým rozhodováním postav v některých situacích.

Film natočený podle skutečné události o deseti mladých ženách, které se rozhodnou pomáhat vietnamské armádě na křižovatce Dong Loc, bombardované Americkými jednotkami. I když jsou hrdinky denně obklopeny padajícími bombami, dokážou ve svých životech najít radost a lásku a navzájem jsou si oporou. Mě válečné filmy moc neberou, pustil jsem si vietnamskou TV jako kulisu k práci a začli tam dávat tohle. Jde o klasický vietnamský, nicméně kvalitní film zobrazující hrdinství vietnamských lidí za války, jakých se ve Vietnamu natočilo spousty. Já jsem se díky tomu dověděl o novém příběhu z dějin. A taky mě potěšilo vidět Thuy Huong v jiném filmu než v mém oblíbeném Thuong Nho Dong Que. EDIT: Po druhém zkouknutí zvyšuju hodnocení, je to nadprůměrný film, na který se dobře kouká (tedy až na ten konec).

Můj první film z Kambodže a hned takováhle paráda. Film pojednává o farmářské rodině se sedmi dcerami během jednoho období od zasévání rýže ke sklizni, přičemž věrně vyobrazuje venkovský život, tradice, rituály a problémy, s kterými se farmáři během pěstování rýže potýkají. Tyto filmy z prostředí asijského venkova já velmi můžu.

Když dám stranou (ne)reálnost a (ne)logičnost příběhu, tak je to vcelku povedené drama, ve kterém mě svým výkonem příjemně překvapil Johnny Nguyen, který konečně dostal roli, která mu sedí, a především charismatický Dustin Nguyen.

Koncertů A. Keys jsem viděl tak 15, z toho několik jsem měl to štěstí zažít na vlastní kůži. Tenhle koncert z Brooklyn Academy of Music řadím spíš k těm slabším. U některých songů mi zkrátka nesedlo, jakým způsobem je Alicia převlékla do nového kabátu, přitom na album verzích nebylo potřeba cokoliv vylepšovat. Na druhou stranu na tomto koncertu představila jeden z největších skvostů její diskografie, a to úžasnou skladbu "Stolen Moments". Závěrečný mejdan taky cenim.

Velmi pěkné melancholické drama o novomanželích hledajících naplnění svých sexuálních tužeb. Bavila mě ta hra na hádání a domýšlení, kterou se mnou režisér rozehrál. Před zkouknutím jsem zkontroloval hodnocení zde a na imdb, na základě kterého jsem nečekal žádnou velkou zábavu. O to příjemněji jsem byl překvapen tím, co jsem viděl. JFL to okomentoval výstižně.

První hodinu a čtvrt jsem nechápal, proč mí oblíbení uživatelé dávají plné hodnocení. Vcelku obyčejný tříhvězdičkový romanťák, u kterého jsem občas měl problém orientovat se v časových rovinách. Posledních 20-30 minut je ale strhujících a nic by mě v tu chvíli od filmu neodtrhlo. Všechno najednou začlo dávat smysl a já žasl nad promyšleností příběhu. Nicméně nemůžu dát plné hodnocení filmu, který mě půlku stopáže bavil jen jakž takž.