troufalka

Na tomto cyklu jsou víc zajímavé lokace než krimi.

Mám ráda divadlo, Evu Holubovou i Patrika Hartla. Doufala jsem, že půjde o záznam z dřívější doby. když jsem se dověděla, že to bude bez diváků, napadlo mě, co to asi bude. Je to jako bych četla pohádky prázdným postýlkám, když jsou děti u babičky ... První polovina mi připadala taková jalová, v druhé polovině se to rozjelo trochu víc.

Každý ne. Ta prvoplánovitost uráží intelekt diváka. Mělo by to být sexy, ale je to bezpohlavní a sterilní. Každý "Inga Lindström: blabla" se může odehrávat vlastně kdykoliv, firurky se posunují podle předem určeného schématu, k tomu vám pustí tzv. "romantickou" muziku a další ... (dosaď si sám) je na světě.

Tenthle film se mi hodnotí špatně, podobně jako tarantinovky a gansterky. Násilí mi prostě nedělá dobře. Mohla bych hodnotit jen formu, ale ani do toho se mi nechce pouštět.

Z té dvojice mě víc zaujal Peter Simonischek, jeho figura byla zajímavější než bolestínský překladatel, i když jí Menzel ztvárnil dost přesně.

Přes pomalejší rozjezd se příběh dostává od druhého dílu do tempa, které mu vydrží až do konce. Drsná hudba se hodí k drsnému tématu, tady byla nepříjemná až moc, ale nutno říct, že to silně podtrhlo napjatou atmosféru.

Raději se na to vyspím ....

Kdybych opakovaně nečetla knihu, asi bych byla v hod nocení vlídnější. Celkem bez problémů bych unesla úpravy v ději, ale vadila mi jiná charakteristika postav, než je v knižní přeloze.

Asi největší mazec byl Holubí dům ve vietnamštině!

Přiznám se, že baroko nepatří zrovna mezi má oblíbená období, takže jsem na na nový ucelený dokument opravdu těšila. Zpořátku mi to připadalo jako přínosné, postupem času se začaly ukazovat slabiny. Trochu to připomíná odborné knihy dnešní doby - hodně barevných obrázků na křídovém papíře, ale člověk se vlastně nic nedoví. Po skončení seriálu není divák o nic moudřejší, než byl na začátku. Podivné rozčlenění mě iritovalo asi nejvíc. Pochopila bych chronologické řazení od raněbarokních staveb až po ty inspirované barokem. To neustálé přelétání od objektu k objektu, aniž by se tvůrci aspoň některým věnovali důkladně. Myslím si, že Česká televize by měla díváky hlavně vzdělávat. Kochací nicneříkající dokumenty bych přenechala komerčním televizím. I přes vysoké hodnocení je pro mě seriál zklamáním.