troufalka

Film z doby, kdy byl Depardieu ještě fešák a ne hrouda sádla. Provokativní téma bylo velice lákavé, ale připadala jsem si jako host u skvěle napsaného jídelního lístku, kterému dají slibný předkrm, ale jako hlavní chod dostane ohlodanou kost. Celý film vyzívá poněkud samoúčelně, nekoná se to žádné zajímavé odhalení či zpověď. Prstě je to jako by vás s kručícím břichem poslali domů bez dezertu. Celý snímek tak vyznívá samoúčelně a zbytečně, stejně jako vražda koně v závěru filmu.

Už ani nevím, kolikrát jsem Prácičku v Itálii viděla, ale zážitkem zůstane vždy závěrečná jízda tří malých autíček přes město. Hlavně nezapomenout, že se tu jezdí po nesprávné straně vozovky ...

Pro mě Srdce vlka splňovalo přesně to, co očekávám od dokumentu - dobré téma, dobré emoce a dobré zpracování.

Víta Klusáka mám spojeného se zajímavým tématy a nebylo tomu jinak ani u Zvonu. Dobře zpracovaný záznam o jednom užitečném počinu.

Uvidíte a zapomenete, že jste viděli.

Obsazení skvělé, téma dobré, ale velké finále se nekonalo. Děj tiše uplynul do šeda.

Neurazí, nenadchne,

Nevíte co k večeři? Vezměte nějakou pěknou destinaci, třeba Bali, vražte do toho nějaké dvě známé hvězdy, přisypte pár neznámých tváři, přidejte pár vtípů a máte super zabitý večer.

O tom potom.

David Fincher je skvělý manipulátor, dobře ví jak na diváka, i když filovou školu nestudoval. Filmařina je dokonalá, řekla bych dokone, že předčila obsah.