Poslední recenze (1 418)
Bratři (2023)
Na Mašíny jsem nikdy neměl vyhraněný názor a nezměnilo se to ani po projekci tohohle filmu. A zase jsem měl bordel ve vedlejších postavách. (1 425.)
Duna: Část druhá (2024)
Nemůžu říct, že by se jednalo o nejlepší kinozážitek za poslední roky, spíš bych řekl, že pro mě vychází kvalitativně nastejno s prvním dílem. Mrzí mě, že byla odbouraná linka kolem Gildy. Po formální stránce jsem spokojen. Giedi Prima byla svým minimalsmem rozhodně zajímavá. (1 424.)
Na Hromnice o den více (1993)
Pro mě dost příjemné dohnání dalšího z filmových restů. S nadsázkou ztvárněné to, co by nejspíš opravdu zažíval člověk, který by byl nucen prožívat jeden den znovu a znovu. A navíc – neříkejte to mé manželce, ale Andie MacDowell pro mě v tomhle filmu představuje ideál ženy se vším, co k tomu náleží. (1 423.)
Poslední deníček (11)
Na co se těšit v letošním filmovém roce?
Star Wars: Síla se probouzí. A to bude asi tak všechno. Nepamatuju si, že by vyhlídky na filmový rok byly kdy tak mizerné jako letos. Proboha, vykašlete se už v Hollywoodu konečně na prequely, sequely, originy, spin-offy a rebooty a začněte točit něco originálního. Když je jediný film, který stojí za to vidět, taky jen pokračování, tak už je to vážně na pováženou. Nejlíp to opět shrnuli pánové z Red Letter Media.