JASON_X

Kdysi dávno v šerém dávnověku jsem Slimáky četl, v brožovaném komerčním vydání. Z celý knížky si nejlíp pamatuju asi jen líbivou obálku, a proto jsem si chtěl oživit paměť. Ale to jsem si naběhl. Vizuálně (auta, účesy, oděvy) film sice odpovídá pozdným osmdesátkám, ale svým scénářem, vypravěčskými postupy, hudbou a celkově archaickým stylem patří spíš někam do raných sedmdesátek. Stručně řečeno je zastaralý, pitomý a debilně natočený. A ozvláštněný děsivými, tedy děsivě hrajícími pseudoherci. Topornými, teatrálně deklamujícími, přehrávajícími. Jak říkám, být Slimákům aspoň o patnáct járů víc, řeknu si "No jo, pravěk, tenkrát se holt takhle blbě točilo...". Ale ještě v osmaosmdesátým?! Nepochopitelné. Nechtěně nejvtipnější okamžik: Sekání si ruky v rukavici ve skleníku. Snad jakákoliv partička zhulených filmařských amatérů by něco takovýho dokázala natočit líp.

Celou dobu jsem si připomínal slavnou Rádžovu větu z Big Bang Theory "Aquaman sucks!", pronesenou ve směšně ohavném aquamanovském homopřevleku, takže pardon, ale tenhle film jsem prostě od začátku nemohl brát vůbec vážně. A můj výsledný dojem je takový... vlažný. Kvůli megaporci CGI si divák co chvíli není jistý, jestli se ještě vůbec jedná o hraný film a nebo už o animák (ale nic zásadního proti, hezký obrázky mám rád). Nebo v předloze je Aquaman jak vidím nordický blondýn, zatímco tady vypadá jako kanibal z Fidži (ale opět nic proti, Jasona mám rád taky). Hlavně mi vadily jiný věci. Třeba ty jedovatě neónový barvy Atlantidy, připomínající nějakej nevkusnej čínskej mobil. Nebo sterilní bezduchá štětka, kterou vybrali Jasonovi za kámošku. Nebo infantilní Jasonovo hláškování a chování, který by možná sedlo nějakýmu náctiletýmu klukovi, ale ne chlapovi jako hora. Na druhou stranu pro úplný mrňata tenhle film taky není, Jason se občas chová i jako chlap a ne jako kluk, je tam pár pohlednejch akcí (třeba rvačka na Sicilce, nebo... rvačku na Sicilce jsem říkal?) a rád jsem ve vedlejších rolích viděl i démonickou držku Willema, vikinga Dolfiho, maorskýho bitkaře Temueru, nebo maskérnou i triky vytuněnou bábu Kidmanku.

Pro nízkorozpočtový, pomalý a nanicsinehrající scifárny mám velkou slabost. Kanadsko-americká spolupráce mě vysokoprocentně potěšila a časy, kdy sousloví "kanadský film" mělo pejorativní nádech, ježto se používalo jako opovržlivé označení pro neumětelskou nápodobu amerických béček, jsou už zjevně dávno ty tam. Prospect je i přes svůj televizní look a levnou výpravu záživná, napínavá a hustoatmosférická podívaná, washingtonský les je s malou trikovou výpomocí uvěřitelná jedovatá mimozemská džungle, všechny postavy příběhu jsou více nebo méně podivínské až šílené (což je samozřejmě plus), sběr záhadných drahokamů je kouzelně bizarní záležitost, prostě celý tenhle poloamatérský kousek je potenciální hvězda (nebo aspoň hvězdička) nějakýho solidního nekomerčního filmovýho fesťáku. Strašně mě to bavilo a líbilo se mi to, ať se klidně zdám divnej. Ad herci: Pascal byl výbornej, slušnej byl i machistickej feťáckej fotr nebo slizkej černej vůdce kultu z chýše, ovšem naprosto excelentní je především mladá a neznámá Sophie Thatcher, skvělej výkon ve skvělý roli, kdyby mi bylo patnáct, jsem do ní teď platonicky zamilovanej. / U všech řeckejch i barbarskejch bohů - viděli jsme opravdu stejnej film, Magiko82?? :D

Rozkošná, zábavná, relaxační, skvostná záležitost. Nejvrcholnější zážitek, jaký může takovýhle žánr nabídnout, tedy aspoň tomu, kdo si dokáže stoprocentně užít stoprocentní béčkovitost. A to já dokážu, a tak po krátkém váhání sahám po nejvyšším hodnocení. Miluju tyhle lobotomizované 'videofilmové' scifárny z amerických prdelákovů, u kterých spadne do křoví nějakej parazitickej šmejd z vesmíru a postupně začne dostávat jednoho člověka z městečka za druhým. To se neokouká. A když se tvůrci nebojí být nadprůměrně nechutní a netrpí přílišným soucitem se svými postavami, je to obří plus navíc. Ženské herečky sice tentokrát zklamaly, jediná hezká se záhy změní v odulou živorodku, ale potěšil aspoň trojlístek známých xichtů Rooker - Henry - Fillion.

Od začátku mi na filmu děsně vadilo, že ač je natočený Němci (mmch. Rakušani jsou jak známo jen nedokvašení Němci), hrají v něm anglofonní herci a mluví se v něm anglicky. Probůh proč?? Je to od jeho tvůrců hnusná prasárna kterou nechápu, jako kdyby třeba Češi natočili film z českého prostředí s cizími herci v angličtině. Pokud byla 'Natascha' určena pro zámoří, tak snaha zavděčit se anglinou myslím vyšla naprázdno, příběh je zpracovaný poměrně střízlivě a faktograficky, což průměrné Amíky těžko zaujme. A to je zase na druhou stranu jeho plus, tahle hollywoodismů prostá faktografická střízlivost. Ale narovinu - příliš mě to nebavilo, víc si užívám třeba úchylárny o různých sériových vrazích než o zakomplexovaných slabošských mamáncích tyranizujících malé holky. Škoda, že se ten bastard Přiklopil nedostal do lapáku, dostal by tam od muklů jistě pořádný záhul.

Tyvole Bassmene se mi zdá, že máš vobčas dost perverzní vkus... Tohle že je podle tebe jako "fakt dobrej film", jo? Dyť i Gábina říkala, že je to melodramatická blbost a že je zklamaná a že čekala něco drsnějšího a temnějšího a ať tomu určitě nedávám víc než dvě hvězdy. A že tady někdo opěvuje výkony maminky a jejího synka už nechápu vůbec. Vcelku nezajímavá, necharismatická, průměrná ženská bez výraznýho hereckýho talentu, který by si člověk na ulici na první ani na druhej ani na třetí ani na žádnej další pohled nevšiml, no a ten klučina byl tak strašně megaroztomilouškej, že mi byl celou dobu děsně protivnej, tím jak furt vřískal a roztomiloušce špulil tu svou roztomilouškou pusinku a pomrkával těma svejma roztomilouškejma vočičkama a tak. No prostě banální středoproudovej pseudopsychologizující pseudothriller pro banálního středoproudovýho diváka, navíc úplně nepravděpodobnej, takže pro menšinovýho náročnějšího diváka, nebo i pro pokleslýho béčkomilnýho diváka, se jedná o úplně zbytečnou ztrátu času.

Jméno Frank Miller by mohlo leckterého naivního hejla hned zkraje navnadit, že se dočká podobné jízdy jako Sin City. Ale to je velký omyl. Sice dostane nachlup stejnou noirovou atmošku i vizuál, ale příběh, dialogy i herecké výkony jsou úplně jinde, konkrétně jsou naprosto totálně mimo. Spíš než Sin City připomíná tahle zdlouhavá, nudná a unylá maškaráda tragicky nepodařenou popkulkturní variaci Limonádového Joea. Taky samozřejmě zapomeňte na jakékoliv brutalitky a krev, tohle je určeno dětem a ne dospělým, takže Spirit hlavně mele pantem mirkodušínovský fráze a jen sem tam někoho praští pěstí. Ono se tam vůbec na můj vkus příliš mele pantem. A ti herci... Macht je nevýrazná nula, Jackson v pohodě ale jeho postava je směšná karikatura a Mendes je hnusná tlama. Ne že je to výrazně slabší než Sin City, tenhle potrat nesahá Sin City ani po kotníky.

Usměvavej optimistickej sangvinickej manžílek, neboli stádní hovádko, k Stewartově ciferníku fakt nesedne. Proto jsem se těšil až jeho stará abortuje a on nasadí ten svůj klasickej výraz vnitřně rozervanýho trpitele. Ovšem vzápětí se na scéně objevila jeho švagrová a já okamžitě věděl, že film půjde do kopru. Nechápu, proč měli tvůrci zapotřebí už beztak slabej a neoriginální příběh ještě víc domrvit touhle příšernou postavou a její ještě příšernější představitelkou. Zeus je mi svědkem, že kdyby se podobná kreatura nalifrovala do mýho baráku, hned první den ji naporcuju širočinou. Na druhou stranu je to slušně natočený (kamera, interiéry domu), slepej černej psychotronik (chodící klišé) je taky fajn, duchové (vlastně duchyně) mají zajímavý držtičky, docela dobrá hudba... A scéna se švagrovou před zrcadlem by bývala mohla být nezapomenutelná, kdyby už se ovšem v minulosti neobjevila v minimálně třech filmech o kterých vím.

Nedávno jsem tu nadšeně psal o jiném "ženském" filmu (Nancy), takže tentokrát tu snad můžu tenhle takyženský film pořádně ztrhat, aniž bych byl za misogyna. Takže: Dvě okázale arogantní kurvoidní čůzy opravdu nejsou zrovinka ty správné typy filmových hrdinek které by mi imponovaly, na kterých by mi nějak záleželo, nebo které by mě aspoň trochu zajímaly. A jelikož jejich cáklá afektovaná kámoška (třetí do party) mě nebavila o nic víc, bylo od začátku všechno špatně, protože dívat se na film, jehož postavy vás absolutně nezajímají ba jsou vám děsně protivné, je otrava. Pí rejžová zjevně moc a moc chtěla mít svůj filmeček artový a extraordinární a charmantní a enigmatický a interesantní, ale zůstalo jen u křečovité upocené snahy. Jelikož jsem si už minimálně od poločasu hrál většinu času s mobilem, netuším ani, jestli rádoby mindfuckově psychedelická zápletka měla či neměla nějaký smysl. Někdo by mohl namítnout, že moje hodnocení je tedy v tom případě jen povrchní póza a schválnost, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Jedna za hudbu, barvy a za to, že jsem už viděl ještě větší sračky.

Hm... Těšil jsem se na vznešeně krásnou Cramptonovic Barbaru a ona tam nakonec vůbec nebyla k poznání. Takže aspoň jedna hezká zrzka ve spodničkách a několik minut očekávání něčeho, z čeho nakonec bylo nic moc. Jako úvodní scéna před úvodními titulky k celovečeráku by to šlo, ale jako samostatný kraťas nijak zvlášť nápadité ani vypointované.