Zajímavosti k filmům (25)
Lillian Russell (1940)
Aby Henry Fonda získal roli Toma Joada v Hroznech hněvu (1940), musel uzavřít dlouhodobou smlouvu se studiem Fox. Kromě Jízdy do Ox-Bow (1943) se mu nelíbil žádný z dalších filmů, ve kterých byl nucen hrát, nejvíce pak nesnášel Lillian Russell.
Pan Roberts (1955)
Aby Henry Fonda vypadal mladší, mnoho rolí bylo obsazeno staršími herci.
Pan Roberts (1955)
Ačkoli hrál roli Douga Robertse na Broadwayi, Henry Fonda nebyl pro titulní roli filmové verze první volbou. Producenti totiž měli pocit, že je na ni padesátiletý Fonda příliš starý. Místo něj chtěli nejprve Marlona Branda, ten však v té době pracoval na jinému projektu. Pak se obrátili na Tyrona Powera. Režisér John Ford však trval na Fondovi, prohlásil, že bez něj film režírovat nebude a tak si prosadil svou. Ironií je, že jakmile začalo natáčení, Ford a Fonda se nemohli na ničem shodnout. Fonda hrál postavu pana Robertse na Broadwayi dva roky a cítil, že ji perfektně zná. Ford měl ale jinou představu a dokonce herce udeřil do obličeje. Brzy poté Ford odstoupil z natáčení. Mervyn LeRoy a později Joshua Logan (režisér divadelní verze) převzali režijní povinnosti a film dokončili.
Pan Roberts (1955)
Před natáčením scény, kde Pulver (Jack Lemmon) říká kapitánovi (James Cagney), že je na lodi už 14 měsíců, si Cagney uvědomil, že bude muset tento moment s Lemmonem několikrát předem vyzkoušet, aby během skutečného natáčení nevybuchl smíchy. Lemmon souhlasil, a když byla scéna natočena, Cagney prohlásil, že i po tolika zkouškách se sotva dokázal nesmát.
Pan Roberts (1955)
John Ford obsadil Jacka Lemmona poté, co viděl Lemmonův test na roli osmdesátiletého muže pro film The Long Gray Line (1955).
Pan Roberts (1955)
Henry Fonda si zde zopakoval roli pana Robertse, kterou ztvárnil na Broadwayi a za niž v roce 1948 získal cenu Tony. Věřil však, že filmová verze se té divadelní zdaleka nemůže rovnat.
Pan Roberts (1955)
Role doktora byla původně nabídnuta Spencerovi Tracymu, ten však odmítl.
Pan Roberts (1955)
John Ford povzbuzoval Jamese Cagneyho a Jacka Lemmona, aby improvizovali, z čehož rozhodně nebyl nadšený Henry Fonda.
Čínský syndrom (1979)
Jane Fonda si kvůli filmu obarvila své světlé vlasy, protože si všimla, že většina televizních zpravodajek, které v rámci přípravy na svou roli pozorovala při práci, měla obarvené vlasy.
Čínský syndrom (1979)
Jane Fonda si ke konci natáčení zlomila kotník.
Bosé nohy v parku (1967)
Když Corie (Jane Fonda) dává zmuchlané noviny do ledničky, láhev, kterou tam dala dříve, je pryč.
Bosé nohy v parku (1967)
Robert Redford (Paul Bratter) nesnášel celodenní nošení obleku a kravaty, což vyžadovala jeho role. O přestávkách mezi natáčením proto nosil kovbojské boty a černý kovbojský klobouk.
Klute (1971)
Breeino příjmení je ve filmu nekonzistentní, střídá se mezi Daniel a Daniels. V závěrečných titulcích je však napsáno Daniel.
Klute (1971)
V původním scénáři byl Breein psychiatr muž, ale Jane Fonda měla během zkoušek pocit, že by se její postava nikdy neotevřela muži, a tak požádala, aby tuto roli hrála žena. Fonda také chtěla, aby se scény s psychiatričkou natáčely až na konci, kdy už byla s postavou Bree zcela sžitá.
Made for Each Other (1939)
Úryvek z tohoto filmu je použit v oficiálním hudebním videoklipu písně „I Don't Want To Live Without You“ skupiny Foreigner.
The Mortal Storm (1940)
Během závěrečných titulků nehraje žádná hudba, což je pro snímky z této éry dost netypické.
Rozmarná žena (1938)
Ginger Rogers měla pojištěné nohy na 500 000 amerických dolarů, proto je měla během natáčení scény rvačky obalené vycpávkami a zpevněné prkny. Natáčení filmu The Story of Vernon and Irene Castle (1939) začínalo brzy poté, co byl tento film dokončen, a studio RKO si nemohlo dovolit mít zraněnou hlavní hvězdu.
Rozmarná žena (1938)
Ginger Rogers doporučila Jamese Stewarta pro tento film, i když spolu nikdy předtím nespolupracovali. V té době spolu totiž chodili a Rogers byla jednou z největších hvězd studia RKO, tudíž si prosadila svou.
Rozmarná žena (1938)
Po čtyřech dnech natáčení v dubnu 1937 James Stewart onemocněl a poté odešel natáčet Of Human Hearts (1938). Studio zvažovalo, že Stewarta nahradí někým jiným, ale nakonec odložilo výrobu až do prosince 1937. Herci Donald Crisp a Fay Bainter, kteří byli obsazeni v původní produkci, kvůli tomu museli být nahrazeni Charlesem Coburnem a Beulah Bondi.
The Shopworn Angel (1938)
Poté, co Bill (James Stewart) odejde z cukrárny, hodí do schránky obě pohlednice, aniž by na ně nalepil známky.