Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (259)

plakát

Iron Man (2010) (seriál) 

Docela průměr, ale druhá polovina seriálu nebyla k zahození. Docela mě dostal námět, že Tony Stark přiletěl zrovna do Japonska a zrovna Japoncům chtěl distribuovat energii a bůh ví co ještě zdarma. Prvních pár epizod jsem myslel, že to vzdám, ale sympatická doktorka Tanaka. A Pepper? Ta v tomhle seriále nikoho nezajímala. To už i jakási reportérka dostala více pozornosti.

plakát

Tele Tele (2000) (pořad) odpad!

Naprosto primitivní humor. I když jsem pro každou blbinku, tomuhle se prostě smát nedokážu.

plakát

Mirai nikki (2011) (seriál) 

Tohle anime jsem zařadil mezi své top z několika důvodů. Především se jedná o originální nápad a už to něco znamená pro výslednou kvalitu. Zároveň jsem dost maniak přes různé sci-fi sny jako je cestování časem, teleport. atd. Mirai Nikki je v podstatě o denících, které vám předpoví budoucnost, ale když se nad tím zamyslíte, je to do jisté míry také time travel. Kolik z vás už snad někdy přemýšlelo nad tím, že by pomocí stroje času natipovali správná čísla do loterie, či něco podobného? Dále jsem si dost oblíbil hlavní hrdinku Yuno. Může se to zdát šílené, ale trocha krve tomu neuškodila, ba naopak.

plakát

Tonari no Kaibucu-kun (2012) (seriál) 

V podstatě normální pohodové školní slice of life. První polovina se mi opravdu líbila. Nevím proč, ale něčím mě to na prvních pár epizod dokázalo okouzlit. Potom se ovšem něco zvrtlo a začalo mi to připadat jako naprosto obyčejné, průměrné anime. Takové, jakých je v každé sezóně tucty. Shizuku byla na začátku protivná a když už to vypadalo, že se k Haruovi začínala chovat mile, najednou jako kdyby jí zase spadla cihla na hlavu a byla opět na zabití.

plakát

Důkaz (2005) 

Na tyhle typy filmů se většinou dívám proto, že mi schází motivace učit se do školy. ;) Poté, co jsem se začal koukat na tohle, se ukázalo, že tu v podstatě skoro o matematiku nejde. Hlavní náplní díla jsou spíše hysterické hádky, zda bych to tak mohl nazvat. Abych se přiznal, nebýt Jake Gyllenhaala, který to celé zachraňoval, asi by se mi to moc nelíbilo.

plakát

Aki Sora: Yume no naka (2010) 

Oproti původnímu anime se zde kromě sexu neděje fakt už vůbec nic.

plakát

Aki Sora (2009) 

Není to sice hentai, ale s prominutím se tam furt jen p*cá a p*cá! Příběh žádný, tak, jak byste to mohli čekat. I tak se mi na tom něco líbilo.

plakát

A Channel +Smile (2012) 

Prostě jen OVA k původnímu anime, nic neobvyklého u těchto komediálních titulů. Přišlo mi to o něco horší než to původní, ovšem může to být i tím, že mě podobné komedie přestanou ke konci série bavit a na OVA se často dívám jen "z povinnosti".

plakát

A Channel: The Animation (2011) (seriál) 

Toto anime jsem si moc užil. Většinou se podobným kouskům vyhýbám, protože je naprosto nekriticky "házím do jednoho pytle". Proč se mi tohle ale líbilo? Mohla to být Tooru, která splašeně pobíhala sem a tam s baseballkou a odháněla kluky od její kamarádky? Asi. Už ani nevím, myslím si, že ty holky celou dobu řešily jen nějaké úplné pitomosti. Dnes bych se k tomu asi stavil jinak, ale když tohle anime vycházelo, děsně jsem to žral.

plakát

Haijore! Njaruko-san W (2013) (seriál) 

Sequel původního Nyaruko-san, takže v podstatě není moc co říct. Pokud bych to srovnal s minulou sérií, možná se mi první líbila víc, ale to jsou spíš takové momentální výkyvy, že jedna epizoda je lepší, jiná horší. Stále je to ale takový ten pevný průměr, co se tohoto žánru týče. 10. epizoda: Začínám se sám sebe ptát, na co se to vlastně dívám. 11. epizoda: Po dvou sezónách toho stejného ničeho mi už jaksi dochází apetit a v podstatě mi vůbec není líto, že to mám skoro za sebou.