ForGump

Asi nejodvážnější český film posledních let, kde se Zelenka nebojí použít reálná jména dnešní přední politické scény a dělat si prdel ze Zemana. Beru to jako Zelenkovu až téměř nutnost k vyjádření se k aktuální situaci a době, kterou zdobí neobvyklé anomálie. Hádkův zoufale polonaivní muž se smyslem pro spravedlnost je postava, o níž stojí za to přemýšlet. 80%

Dobrý a výborně prodaný dokument, ale až příliš tlačící na emoce a působící mnohými záběry na šokované dokumentaristy jako takové velké egoistické představení, jakoby se pasovali režiséři za rytíře, kteří přišli oddaně zachránit svět. Což mi na Klusákovi vadí, oproti třeba Heleně Třeštíkové, která se snaží držet zpět. Ale s obsahem, na který se mnohdy dost blbě kouká, a některé momenty způsobují pocit fyzické nevolnosti a zhnusení, není problém (samotný obsah ale v reálu problémem je a závažný). V Síti ale není až tak příliš vážný a přináší ať už chtěně či nechtěně odlehčené momenty, jenomže způsobem, jakým se dokument v médiích a na veřejnosti propral, tak jsem cítil jeho lehké otupění. A asi nejvíc mě otupil doprovodný klip Tomáše Kluse, ačkoliv na jednu stranu chápu jeho zapojení, tak na druhou nemohl přijít s ničím horším. Ale to jsou jen vedlejší účinky, které ovšem pak mají vliv na to, jak se na celek dívat. 70% P.S. Velmi mě mrzí, že jako je propíráno V Síti, nebyla propagovaná i Dálava Martina Marečka, o níž si myslím, že je ještě lépe natočená než tento Klusákův egokoncert.

"Nezabil jsem ho, zabila ho gravitace." Evidentní návrat ke kořenům a prostředí, kde se Guy Ritchie cítí asi nejlépe. Výborně napsané, zahrané, přičemž to je jedna z nejlepších rolí Hugh Granta za poslední roky, svého Fletchera si užil náramně, a navíc se mi moc líbil i Colin Farrell a všichni ostatní ale především zase ta stavba vyprávění, prostřednictvím vyprávění Grantovy postavy, je vynikající a vtipná (dabing na stadionu), je to dostatečně dobře vybalancované a vypointované. Stoprocentní plus je soundtrack, nejraději mám skladby pod úvodními titulkami a na závěr The Jam. 80%

Už opravdu nechci zmiňovat všechno, co mě na tom bavilo a řekl bych až okouzlilo. Tým okolo režiséra Viktora Tauše, kameramana Martina Douby a střihače Aloise Fišárka dokáže v naší audiovizuálně tvorbě asi nejlépe a nejgeniálněji sestavit výsledný produkt tak, aby každá scéna fungovala sama o sobě intenzivně a mrazivě. Vytvoření atmosféry scény a prostřihy mimo jádro scény (funguje i v dokonalém souladu nálad hudby Petra Ostrouchova), virtuální zapojení diváka do děje a přenos aktuálních emocí a tenze mezi herci na diváka funguje v Taušově a Doubově podání neuvěřitelně silně. Kompaktní celek je ale i díky scénáři, nejenom formě. Miro Šifra se připomněl už Rédlem a jak vidno máme talent světového měřítka (srovnání má snad jen ve Štěpánu Hulíkovi). Šifra nemilosrdně ukazuje svým kolegům jak vytvořit dokonalou expozici a vyložit výborně karty na stůl, a zároveň si dovolit v českých podmínkách i pár poměrně překvapivých zvratů. Nelze hodnotit něco po první části, ale pro mě jako obdivovatele Viktora Tauše, který ví, jak konzistentní režisérem je, s ohromnou vlastností empatie a darem působivosti a prácí s herci u nás málokdy vídaným (třeba Václav Neužil u Tauše hraje ještě o dost lépe než jinde), si dovoluji tvrdit, že Viktor Tauš je naším nejlepším režisérem posledních let a kdo ví, zda vůbec nejlepším po revoluci. Opravdu tohle je moje gusto a pouze tyto minisérie, které překračují a co víc pokořují současnou českou kinematografii, mi způsobují stav plnohodnotného a intenzivního audiovizuálního zážitku. 100%

Připadal jsem si jak na nějaké silné droze. Opravdu mě zaráží, co chtějí tvůrci říct tou absolutně neorganickou porotou. Jakou kvalifikaci mají rozhodovat o zpěvu Leoš Mareš nebo herečka Patricie Pagáčová? Před startem jsem si to omlouval tím, že z Mareše se stane později ten přísně utajovaný moderátor, ale to asi nebude, pak jsem si nalhával, že bude nějak přes ty social media Instagram, což zní jako blbost samo o sobě. Nevím, asi bude dělat humor. Nechápal jsem nic. Čekovský evidentně také něco nitrožilně požil, jinak nevím, proč vydává stále nějaké dementní zvuky. Habera chvílemi na to také vypadá a to až tak, že nadměrně používá spojení ''brutálně NE'' či zapomíná, že není v soutěži ČS má talent a není Jaro Slávik. Nejvíc ale fetoval štáb, střihač a scénárista, kdy přivádějí snad pouze samé exoty či divné klony Štikových, relativně zajímavé lidi posílají domu a hoptaunfanjouap pošlou do dalšího kola (ukázalo se o co tady jde a nejde) a absenci moderátora nahrazují zvláštními videi porotců chovajících se jako orangutani. SuperStar is fucked. 10%

Při sledování jsem cítil velký potenciál celé látky, ale chtělo by to trošku větší prostor. Takhle z toho vzniká útržkovitá, chvilkami jemně laciná a rozpačitá podívaná, ze které čiší televiznost. Natočená až příliš rutinérsky bez pořádné invence, opravdu nepočítám ty zpomalené záběry a Mertovu hudbu, která byla velice nepatřičná až směšná (donutila mě vzpomenout na Kocábova Husa). K tomu všemu by byl zapotřebí potřebný budget a odvážnější režijní a především scénaristický přístup. Velký problém bude pravděpodobně právě ve Viktorovi Polesném, jehož scénáře nejsou dostatečně zajímavé, a to jsem řekněme z jeho poslední historické trilogie viděl všechny, ale na Zločinu v Polné bylo znatelné, že ho psal doktor Šašek, s nímž se bohužel nedá příliš srovnávat. Mezi jasná pozitiva filmu rozhodně patří Zuzana Stivínová, jejíž herecké mistrovství ale tak nějak známe. Překvapivý byl i dobře podaný výkon malého herce Adama Vojtka, ačkoliv jeho vrcholnou scénu považuji za nehoráznou ždímačku slz, kterou by si snad ani Svěráci nedovolili. Bohužel ale jinak prakticky není co hodnotit kladně a velice paradoxně působí fakt, že se tato sterilní záležitost příští týden vystřídá se Zrádci Viktora Tauše, kteří jsou natočeni ve stejný rok, ale nevypadají jako z 80. let. 30%

Člověk se každoročně těší na tu noc plnou filmu a jeho oslavy, a pak se mu to rozleží v hlavě a je zklamaný (ne-li, že rovnou usíná). Jediná věc, která celý večer rozzářila byla ta adorace Parazita. To bylo skvělé, jinak ale veskrze očekávaní vítězové a vítězky, kdy jsem se marně modlil, aby si v hereckých cenách něco odnesla Scarlett Johansson. Bylo to marné, a tak herecké kategorie nabídly pouze kývnutí a vyšuměli. Ale celkově se show (opět bez moderátora) nesla ve velice zvláštním duchu. Kdybych chtěl být zlý, řekl bych, že to byla nuda k posrání. Náhradu za moderátora a jeho vždy očekávaném monologu scénáristé vyřešili ještě celkem šalamounsky Stevem Martinem a Chrisem Rockem. Pak už to, ale bylo velmi sterilní, kdy pouze jen někteří předávající dokázali vzbudit alespoň menší úsměv na rtu (Maya Rudolph a Kristen Wiig a Olivia Colman). Za vrchol podivnosti považuji vystoupení rappera Eminema, to jsem si nebyl jistý, zda už se mi to celé nezdá. Nicméně akademie zaslouží uznání, že po letech vystoupila ze svého stínu a prokázala, že vnímá jednak netuctovou, a druhak světovou kinematografii. Jen mám z dnešního pohledu vztek z toho, že si to akademici neuvědomili už loni s Cuaronovou Romou. Český komentář letos OK (jenom hlas Šárky Gmiterkové je dost sexy). 50%--- Vím, že by se to nemělo oddělovat, ale při sledování záznamu jsem si tak nějak řekl, že to byli, i přes celou nudnou show, přelomový Oscaři a ti by se měli trošku odlišit.

Úmorná podívaná. Irčan se snad ani nedá dát najednou. Je toho až příliš. Nicméně, to je můj problém, někteří lidé to dají najednou velice rádi a nelze jim to mít za zlé. Každopádně nelze mít výhrady k hercům, scénáři, nedej bože k režisérovi. Uznávám je všechny, jen pro mě byly ty dlouhé mafiánské pletichy až moc a upřímně mi dost vadilo to omlazování. To mám opravdu Scorsesemu za zlé, protože než aby se smířil s tím, že s jeho kamarády v hlavních rolích se to už nedá natočit, tak je neoblomný. Jinak ale pro mě mimo můj šálek, raději si od MS dám znovu Vlka, nebo Huga. 60%

Jako fajn film z první světový, ta forma je opravdu lahodná, úchvatná, dobře se na to kouká, ale jako bych už příběh někdy viděl a to mi k Mendesovi tak nějak nepasuje. Na režiséra geniálních dramat jako American Beauty, nebo Revolutionary Road se prostě kladou trošku větší nároky. 1917 je prostě málo. Formálně geniální, obsahově mírně neuspokojivé. 60%

Taky jsem se ze začátku úplně nebavil, díl od dílu mě to ale začalo bavit strašlivě. Good Place je snad nejkreativnější seriál všech dob. Tady scénáristé mohli dát fantazii obrovský prostor a ukázalo se, že ji mají velice pestrou. Navíc dali dohromady skvělou sestavu postav skvěle zahranými. Jedinečná je především D'Arcy Carden a její Janet v mnoha podobách. Opravdu silně doporučuji. 90%