ForGump

Budu opakovat ostatní, éra s Tomášem Baldýnským, kterou jsem neposlouchal, ale, jak se s chutí říká v tomto pořadu, jsem si doplnil z mp3 na webu, bude tou nepřekonatelnou. Neustále kočkování, dohadování, strefování se do sebe nebo do kohokoliv z branže a hodnocení, které v té době někdy vypadalo asi tak, že jeden nechal mluvit druhého a potom dal palec opačně, protože ten či onen film si prostě dva stejné palce nezasloužil. To už se nevrátí, protože sehranost a vzájemné přátelství, kde každý věděl, co si muže dovolit bylo jedinečné, přičemž vzniklo několik slavných symbolů tohoto pořadu jako např. Torque - Ohnivá kola nebo zpopularizovaní slova sofistikovaný. O to více si lze vychutnat trojici Michailidis, Fuka a Baldýnský při Oscarech. Bohužel po roce 2008 se Tomáš vrací pouze při nějakých výročích a zrovna při tom posledním letošním by člověk i slzu uronil. Po TB se chvíli objevovala dr. Iva Hejlíčková, která měla důrazné názory a zvládala ukočírovat Františka. Vzápětí ale na konci roku 2008 skončila jako letitá šéfredaktorka časopisu Cinema, který těmito změnami šel do kopru, ale to je na jinou debatu. A tak se stabilním palcem stal Ondřej Vosmík, jenž má také peprné a zajímavé názory a i on působil v časopisu Cinema, takže další známost s Fukou, a tak pokračovala sofistikované rozbory filmů Adama Sandlera nebo Sexu ve městě a Vůně muže s Lorenovou a Chuckem Norrisem. Asi rok a půl byla palcem věčně roztlemená dokumetaristka Irena Hejdová, která přinesla ženský pohled na věc, který se v tomto převážně maskulinním pořadu hodil, pak jí vystřídala Iva Přivřelová, což je dívka, jejíž svět je v artu a nejnověji Jan Škoda, což je tedy někdy řízek a ve svých monolozích vymýšlí skutečně obrovské množství humorných spojení typu - Decibely lásky nebo Prázdniny v Provence. Přesto se v posledních letech z pořadu vytratilo ono kouzlo sehranosti a analyzování snímků do nečekaných až absurdních rozměrů, které tak symbolizovaly začátky s Tomášem Baldýnským či Ondřejem Vosmíkem. František Fuka ale naštěstí se svou troškou do mlýna ještě stále někdy přispěje. Aktuálně jediný pořad podobného typu. 70%

SuperKateřina se vrací a vrací se veliká spousta klišé, předvídatelnosti, jednoduchosti a Marek Vašut. Často mi přišlo, že tento seriál kopíruje něco z jiných seriálů, akorát to nedovede ani pořádně zkopírovat. Navíc mnohdy se postavy baví o úplném ničem. V každém případě, kdy se jedná o produkci okolo Magnuska nebo jemu příbuzné, musí člověk přemýšlet, zda se posunulo alespoň něco kupředu. A musím říct, že technicky to alespoň nějak vypadalo, i když hudba byla příšerná a kamera si někdy vymýšlí zbytečnosti. Herecké výkony už také nejsou jen prostoduché, docela se mi líbila postava Jana Šťastného, ale že by to bylo na Národní to také ne. Sečteno podtrženo lepší než Stopy života, ale v barrandovském případě slovo lepší ještě neznamená dobré. 20%

Máte dobré téma, ale pokud ho dáte Renčovi, respektive Ivanu Hubačovi tak si můžete být jisti, že to nedopadne dobře. Představte si, že ve filmu, který myslíte vážně se herci pitvoří jako ve filmech Zdeňka Trošky a přehrávají naprosto děsivým způsobem. Parodie, bulvární kýčovitý patos, který slouží a libují si v něm lidé, co čítají a sledují podobné kraviny typu OVRŽ. Jestliže to má být myšleno seriózně, tak to se někdo musel vyloženě zbláznit. Navíc ani za mák to nefunguje jako guilty pleasure, tohle pouze guilty. Dialogy, doslovnost (lidé si v tomto filmu říkají celými jmény), herecké výkony (až na vyjímky - např. M.Huba) děsné, televizní kamera, kde všechno vrcholí slow motion Křišťálové noci, jež má vyvolat divákovy emoce, ale působí nesmírně lacině, orgasmatické výlevy v ohni při nejvtipnější erotické scéně všech dob a k tomu ještě přímo šílený dabing, kdy Viktor Preiss mluví Goebblese, čili pak už jen stačilo, že přišel Pavel Kříž jako Adolf Hitler a přednesl své uprskané projevy nebo bizarní závěr a bylo definitivně rozhodnuto, co dostane, mnou nepříliš dávaný, odpad. Ano Lída Baarová, ta dívka v modrém. 10% za hudbu Ondřeje Soukupa P.S. Tento film dostal, po obrovských obstrukcích a nejasnostech, nestoudnou částku od Státního fondu kinematografie a stal jedním z nejdražších filmu posledních let. Někdo by se měl probudit, protože ve fondu jsou nesvéprávní a zkorumpovatelní lidé, což potvrzuje i obrovský grand na nového, podle mého zbytečného, Švejka. Bůh s námi... P.P.S. Produkce Daniel Landa

Jeden z nejlepších českých filmů, servírující nejprve generační výpověď (takhle to chtěla, ale nedodělala Laputa a Hany), a poté, jak se může ''základ státu'' dostat nad propast. Vynikající herecké výkony ďáblice Elišky Křenkové s Jenovéfou Bokovou, nemluvě o Rodenovi, Hybnerové nebo Pechlátovi a pes Otta, jenž je psí obdobou Toma Hankse, vlastně nejdůležitější hrdina snímku, symbol, jehož strasti nám dopomáhají k pochopení všeho dění. Skvěle natočené, kdy Omerzu servíruje tíživé a drásající drama, s jedinečným scénářem, který mimo jiné výborným způsobem pracuje s psychologií postav a jejich vývojem, vytěžuje z mála hodně, použití slov jen nezbytně nutných propojených s všeříkajícími pohledy (podobnost s Hepnarovou). Prostě Olmo Omerzu je jedním z mála, kteří jsou opravdovou spásou pro českou kinematografii a moc mu přeji, aby si stál za tím, co chce točit. Doufejme, že tento potenciál nebude zašlapán do země, jako již v několika případech v českém filmu. 90%

Tenhle katastrofák má něco z každého toho předešlého, ať už od Emmericha nebo od Petersena. Někdy si říkáte, že by tohle nevymyslel ani Roland, a pak zase, že by to zničil a natočil ještě lépe. Na začátku jsem měl pochyby, protože první akční scéna skoro vypadala jako z každého druhého béčka tohoto žánru, ale vše přeřvala působivá destrukce San Fran, ve stylu 2012 nebo tsunami jako v Dokonalé bouři. Jen nikde žádná zima jako u Dnu poté tady nebyla, což mi trochu napomáhá k oslímu můstku k hercům, neboť kdyby bylo chladno, tak bychom jen stěží mohli pozorovat dobrou a chytrou dceru Dwayna Johnsona, Alexandru Daddario v plavkách a tílku. Sice to nebylo, jako když skákala okolo Harrelsona v True Detective, ale beztak pěkné. Ano nechal jsem se unést, ale musíte uznat, že ta holka má strašně pronikavé oči. Dále jsou tu postavy jako téměř v každém takovémto filmu, takže nechybí vědec Paul Giamatti, holka od Bon Joviho Gugino, jež hraje matku Alex a bývalou manželku božského záchranáře The Rocka. Každopádně přes pár neodvratných klišé řadím San Andreas k žánrovému nadprůměru. 60%

Téma závažné, ale podané tím nejsměšnějším možným způsobem, ale zase na druhou stranu vidět Jiřího Pomeje s bazukou, ruku v ruce s Ivanem Jonákem, který si také vystřelil (nějaké proroctví) nebo všudypřítomného Jiřího Krampola, který zachrání každého (asi reminiscence na Belmonda), je něco tak vtipného, že za tohle přihazuji hvězdu. Je vidět, že porevoluční kinematografii byla velmi pozoruhodná a zvláštní, jako celé devadesátky. Zase na druhou stranu tohle byl ještě docela v pohodě pokus od pana Olmera, až potom to šlo z kopce, a tudíž dám ty hvězdy dvě, aniž by byly zasloužené. Ale upřímně řečeno je mi to u výfuku boeingu. 30%

Psychicky velmi nepříjemný film, ve kterém září Julianne Moore. Výborně jí sekunduje Alec Baldwin jako její manžel a především Kristen Stewart, v roli její dcery Lydie. Skutečně to, co hlavní hrdinka prožívala, nechci v životě zažít a doufám, že ani nikdo z mých blízkých, ba i dokonce ani největšímu nepříteli to nepřeji. Důležité je říct, že ačkoliv scénář není vůbec ale vůbec špatný, tak je přibližně jasno co a jak a hlavně hned po začátku jsem věděl, koho uvidíme v posledních vteřinách vedle sebe. Přesto má Still Alice obrovskou sílu. 75%

Mělo to styl, krásně to odsýpalo, bylo to skvěle zahrané a působivě natočené. Místy lehce předvídatelné a závěr taky žádné překvápko, což je škoda, protože z větší části to byl napínavý film z prostředí televizního ekonomického pořadu, kam si jeden mladý důvěřivý člověk jde vybít vztek za svou naivitu. Mimochodem zahrál ho skvěle týpek z Jezera smrti. 70%

Fajn, takže Muzikál? Hodně se tam o něm mluví a dokonce dojde i na čtyři výstupy (z toho jeden 2x), které jsou vcelku zajímavé. Pardon, ale stejně mi toho přijde nějak málo. A zbytek? Fádní zápletka, kterou normálně vymýšlí scénárista Ulice, ze které se dozvíte třeba to, že Petr Kotvald je otcem Adama Mišíka. Jasně. Čekal jsem pohodový letní příběh a dostal jen nezajímavou lovestory s tanečními vsuvkami, kde naštěstí všichni, co zde účinkují nejsou dřevění a prostředí je pěkné. Ale nedá se to nazvat jinak, než Promarněná šance. 30%

Tedy, ať se na mě nikdo nezlobí, ale osmdesátkové Short Circuit bylo stotisíckrát lepší a roztomilejší, o Robocopovi nemluvě. 30%