ForGump

Špatné ne, nudné ano. Ze začátku navíc velmi nepřehledné a zbytek je taková učebnice dějepisu v praxi, v níž je tu sem tam nějaká bitka, víno, spoře oděné ženy, halucinace, jako v každém historickém filmu a dobře zahraný Jan Lucemburský Stanislavem Majerem. Jinak typický nízkonákladový tv film. 40%

Tenhle ''film'' jsem viděl asi třikrát jako odstrašující příklad toho nejhoršího, abych si vždy dobře promyslel čemu dávat odpad a čemu ne. A pořád při něm žasnu nad tím, jak lze špatně natočit film. A taky si říkám - Proč nadávat na všechny ty Playgirls, Nahoty na prodej, Andělské tváře, Babovřesky nebo Jěště větší blbce, než jsme doufali ? Vždyť ať jsou sebevíce blbé, tak teprve Magnusek dává slovu dno nový rozměr a co víc s herci, o kterých jsem měl dobré mínění. Bez jakéhokoliv filmového atributu a přitom to chce strašlivě moralizovat a poučovat. 5%

Vzhledem k neznalosti originálu ze sedmdesátých let a prvního dílu nové série, jsem byl zvědavý. No a musím říct, že to nebylo vůbec špatné. Dostatečně nechutné (mnohdy tedy dost), krvavé a bolavé. Hlavní hrdinka byla nakonec sympatická vražedkyně a při tom zabíjení docela sexy, což bych v tom jejím věčném ječení z první poloviny filmu opravdu neřekl. Hehe. Samozřejmě je to blbost, obzvlášť postavy jednají nelogicky, což je v hororu klišé, ale maskéři odvedli své a v žánru vendeta filmů solidní. 50%

Karel Roden, Tereza Voříšková a jedna z nejlepších dramatických dějových linek v historii české filmové či televizní tvorby. Ostatní, kteří nehrají vůbec špatně jsou dobří (především Ornest), ale nebyli ti, u kterých by mi bylo až tak ouvej jako u Violy, kterou ztvárnila Tereza Voříšková. Neuvěřitelně autenticky podané, kde je vidět, jak se herečka absolutně překonává a zobrazuje spoustu nálad a pocitů. Snad nikdy jsem nikomu tolik nevěřil, co hraje. 85%

Něco jako Hřebejkovy Líbánky, kde se opět hraje s tajemstvím z minulosti hlavního hrdiny, a to v tomto případě hrdiny, už od začátku nesympatického, netypicky v podání Jasona Batemana, který ukázal, že může být i něčím jiným, než tím ze Šéfů na zabití. Každopádně musím říct, že filmu dominuje Rebecca Hall a především Joel Edgerton, jehož podívinský Gordo The Weirdo budí opravdové rozpaky. K příběhu. Popsal bych ho jednoduše: Na každou svini se voda vaří. Film buduje správně napínavou atmosféru místy až hororovou. Čili se můžete těšit na psychické deptání postav, spoustu dárečků a pár momentů (lekaček), kdy ve Vás hrkne. Navíc vše směřuje k zajímavému závěru, který je jedním z těch nejednoznačných, čili bude opět nad čím diskutovat po konci filmu. Na to, že Edgerton debutuje, tak vytvořil opravdu zdatnou napínavou záležitost, ale nějak ve mně nevzbudil touhu po tom, že bych se k Dárku v budoucnu vrátil, přesto slušné. 65%

Pokud by Mimoni měli mít 5 minutové skeče, tak budiž, ale rozhodně ne celý film. Jednak mnohdy již mírně otravují svým kňouráním a ta veliká snaha naprat do jednoho filmů hafo gagů je přehnané, ve většině případů fungují pouze a jenom na ty nejmenší, pro něž se to vlastně v koneckonců dělá. 50%

Po pravdě musím poznamenat, že jsem očekával větší pecku. Sice se mi opět dostalo vynikající animace, originálního nápadu a fantaskního světa s řadou kreativna, jenže si nemohu pomoci, ale často mi to přišlo zmatené a někdy příliš snaživé o dojemnost nebo laciný vtip. Každopádně animák, který není vyloženě úplně pro děti, protože některé pojmy jim nemohla hlava pobrat a zase ne úplně pro dospělé kvůli přílišné barevnosti a rozjařenosti. Nápad skvělý, ale zase zasazený do takové ohrané šablony, kdy se někdo ztratí, a pak se navrací zpět, cestou potkává všelijaké podivíny, zde stylizované do příběhu, takže vidíme vysavač na ochablé vzpomínky, filmové studio snů, mozkovou ochranku a imaginárního kamaráda Bing Bonga, který pláče bonbóny a má tělo z cukrové vaty, z části je slon, kocour a delfín, s nímž dojde k několika vtipným momentům, jako k raketě na písničkový pohon nebo mrakovému zločinu, ale také k tomu pro mě opravdu dojemnému. Upřímně řečeno člověk se nenudí, ale po těch všech chvalozpěvech, z toho může být mírně zklamán. Nakonec těsné čtyři hvězdy, a to možná kvůli tomu, že hlavní hrdinka Riley hraje hokej... 70%

Měl jsem za to, že se jedná o docela zábavný formát, ale Nova z něj udělala trapnost. Povětšinou idiotské otázky, nedůvtipní soutěžící a třešní na pomyslném dortu je moderátor Tomáš Matonoha. Ten se tedy ukazuje jako naprosto neschopný a špatně improvizující moderátor, který vydává podivné pazvuky jako šimpanz s medvědem, co mají rýmu. Stará primácká verze zabavila o dost víc a vlastně taky aktuální slovenská s Andrejem Bičanem. Tohle je utrpení.. 15%

Je skvělé, že se Jan Hřebejk, po nepodařených případech z Plzně, vrací k daleko lepšímu projektu. Případ pro exorcistu byl tak nějak svůj a byla tam důležitá ohromná míra nadsázky, Modré stíny si zase hrály, ať už řemeslně nebo obsahově a Pět mrtvých psů přináší zatraceně cool detektivku, jež má tempo, z prostředí zvířecího se zajímavým nápadem nelegálního zápasení a obchodování se zvířaty. Ještě k tomu se scénář nebojí, sice trochu klišoidní, vesnické korupce a propojení mocných a peprnější mluvy, kdy se hlavní zloduch nebojí nadávat policistce do vaginálních oupisů (není důvod se ale pohoršovat, pokud nejste citlivky a přehnaní intoši). Tvůrci vám nejprve nabídnou skvěle natočenou exkurzi olomoucké zoo a to vlastně téměř zdarma (pouze koncesionářských 135 Kč) a pak tradiční pátrací akci, kde opět herci jako stabilně výborná Klára Melíšková, svérázný a skvělý Miroslav Krobot, charismatický Stanislav Majer a pro mě zde dominantní Tereza Voříšková, jakožto psankyně, nacházející podporu v Krobotově postavě, předvádějí skvělé herectví. Navíc i záporáci jsou vhodně zvolení, Martin Havelka tedy dvojnásob a ani slizký arogantní veterinář Martina Fingera nezůstává pozadu. Navíc technická stránka: zajímavá kamera Martina Žiarana a to nemusí být ani přeexponovaná či rozklepaná. Je dobře, že se dvojice Jarchovský a především Hřebejk vrátila k Sýkorově předloze a dobrou a svižnou minisérii. 70%

Tohle je prostě celé Reese, nikdo na ní nemá a dalo by se možná použít ten otřepaný ''herecký koncert'', kde se prostě člověk rozhodne ujít sebevražednou trasu a vy celou dobu pozorujete její strasti a někdy dost intenzivně. Nemalou roli hrají flashbacky, které vysvětlují, co a proč dělá tak či onak. Skvělý zážitek, který umocňuje příroda zprostředkovaná schopnou kamerou. 80%