Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Komedie

Recenze (3 559)

plakát

Démon pomsty: Krvavá lázeň (2007) (TV film) 

Zatím poslední Démon pomsty je jen díky několika zábavným úmrtím o fousek lepší než zmršená dvojka. Autoři se pokusili příběh vyšperkovat variací známého sporu dvou amerických rodin Hatfieldů a McCoyů a shakespearovským motivem Romea a Julie. Výsledkem je však jen křečovitá karikatura. Hatfieldové i McCoyové jsou představeni jako špinavé rodiny, kde incest patrně nebude neznámým pojmem. Zjevná debilita členů obou klanů budiž nápovědou. Avšak i mezi primitivy kvete láska, a tak tu máme Romea Rickyho McCoye a Julii Jodie Hatfieldovou, jejichž láska nezná hranic. Pumpkinhead vstupuje do hry v okamžiku, kdy dva Hatfieldovic bratři způsobí smrtelnou nehodu jednomu z McCoyovic děvčat. Zničený Ricky se pak obrací na naši známou čarodějnici se žádostí o vyvolání Tykvohlava. Jeho pohnutkou však není jen pomsta, ale i láska. Nechá-li totiž Jodie vyvraždit celou rodinu do posledního kojence, jejich štěstí nebude stát nic v cestě. Tykvohlav konečně povstane a divák dostane svou porci morbidní zábavy, medvědí past v obličeji a finální masakr patří k tomu nejlepšímu, co může Krvavá lázeň vůbec nabídnout. Hloupý příběh, příšerní herci a levné triky, poslední "Dýně" opět nepřekvapila, ale já už si zvykl. P.S. Málem bych zapomněl, opět tu pobíhá mrtvý a zbytečný Lance Henriksen. O něco lepší dvě hvězdy.

plakát

Démon pomsty (2006) (TV film) 

Vzhledem k procentům by člověk čekal další filmový průjem. Nu, není pro mne žádným překvapením, že nic takového se nekonalo. Po průměrné jedničce a zmršené dvojce přichází sice zjevně levná a nijak oslňující trojka, do sračky má však opravdu daleko. Tykvohlav se vrací ke své nezvratně nelítostné démonické podstatě a zabíjí všechny, kteří se mu na jeho cestě za vykonáním pomsty nachomýtnou před pařáty. Nabodeníčko na bleskosvod v deštivé noci či přepad kostela patří dokonce k zapamatováníhodným scénám s až epickým nádechem, samosebou dokážete-li odpustit ty velmi levné triky a popustíte uzdu své představivosti. Čili aťsi kdo chce co chce říká, já byl spokojen, i když to stálo za hovno.

plakát

Démon pomsty II: Krvavá odplata (1994) 

Ve dvojce se Tykvohlav stává pouze reinkarnací kdysi zavražděného chlapce a byť svou pomstu na provinilcích vykonává stejně nelítostně jako dřív, jeho krutost pro tentokrát bohužel zná mezí a na konci je Vám ho až líto. Typické béčko devadesátých let s přihlouplou partičkou pubescentů potěší maximálně jednou či dvěma scénami Tykvohlavových poprav, třeba odtržení hlavy bylo moc fajn, ve zbytku se prokousávate předvídatelnou nudou. Pro mě nejhorší díl celé série.

plakát

Kusy aneb Tisícero výkřiků noci (1982) 

Příběh jednoduchý, děj přímočarý, zábava maximální. Vynikající slasher s prvky gialla ( černé rukavice, sem tam nůž, vrah ve stínu) šlape jako dobře namazaný stroj. V hlavní roli motorová pila a musím říct, že Leatherface je proti zdejšímu mordýří naprostý břídil. Pieces Vám nedá vydechnout a od první chvíle na Vás lije hektolitry krve, násilí a brutalita se stupňuje s každou další vraždou. Zároveň je však cítit, že se film nebere nijak vážně a jeho posláním je pouze pobavit fanoušky svého žánru, některá zlehčení jsou pak naprosto unikátní, např. zcela nesmyslná kung-fu vložka či pěstní souboj Paula L. Smithe. Dokonalý a ultimátní trash!

plakát

Želvy Ninja (2014) odpad!

Původní animovaný seriál bavil svou hravostí, lehkostí a vtipem, želváci byli sympatičtí hláškující chlapíci, Mistr Tříska uhlazený guru a April krásné a milé děvče. Liebesmanovo filmové zpracování je načančaná srágora pro americký fakany prosycená vtíravým "vtipem" o dvě generace staršího muže mezi chichotajícími se lolitkami. Želváci alias gangsta tlustí čuráci tlačí na pilu své infantilnosti takovou silou, že "pičo, vole, matka je kráva" bude po tomhle filmu pro Vás balzám na uši. Mistr Tříska s vizáží Roberta de Nira bez make-upu dává všemu téměř korunu. Téměř proto, že královnou a hřebíčkem do odpadové rakve je samosebou Megan Fox, ke které se dá říct jen jedno: Zase piču neukázala, ale aspoň ji zahrála. Už jen třešničkou na dortu je Optimus Trhač Megatron. Nikdy víc.

plakát

Pekelná noc (1981) 

Neděsí, nešokuje, nudí. Čekal jsem něco ve stylu Night of the Demons, čili minimálně zábavnou vybíjenou okořeněnou duchařskými proprietami, ale kde nic tu nic. Jsme v teenage hororu osmdesátých letech a nedočkáme se žádných odhalených prsou, což osobně považuji za téměř skandální, a to i v kontextu s tím, že tu máme krev a mlíko Lindu Blair! "Bustová insuficience" bohužel není vyvážena ani nadbytkem brutality nebo gradací napětí, přitom prostředí strašidelného domu staví minimálně základy k progresivnímu vývoji v této oblasti. Zůstává však naprosto nevyužité a s nulovou atmosférou. Víceméně povedené jsou jen vražedné rejdy šíleného zloducha, kterých je však pohříchu málo. Hell Night byl pro mne docela velkým zklamáním.

plakát

Vrah Rosemary (1981) 

Podstatou slušného slasheru jsou dobře provedené a nejlépe i rozmanité vraždy a Prowler je v tomto ohledu naprosto dokonalý. Vidle a dlouhý nůž coby vražedné nástroje slibují pro krvelačného diváka spoustu zábavy a té se mu i dostane. Základ je naplněn beze zbytku. Herecké obsazení mi ale vůbec nesedlo. Hlavními kladnými hrdiny jsou na první pohled slabošský zástupce šerifa a jeho přítelkyně se sex-apealem věčné panny, celou dobu jsem si přál jejich bolestivou smrt, která ne a ne přijít. Tato dvojice se navíc velmi záhy dostane do centra veškerého dění a máte je před očima téměř celou stopáž. Ostatní postavy jakoby ani nebyly, nepočítám-li jejich krátké krvavé výstupy se zakukleným "vidlákem". Mezidobí mezi jednotlivými mordy jsou někdy opravdu dlouhá a herecké kreace onoho dobytčího dua byly doslova utrpením, a to se opravdu nepočítám mezi náročné diváky. Abych to ale nějak shrnul, patřím mezi fanoušky sekerového žánru a Prowler mne nezklamal a nebýt v hlavní roli skot, mohl bych mluvit i o nadšení.

plakát

Pod zemí (2014) 

Za pár korun hodně muziky. Záleží na správný náladě a atmosféře, já se na to díval sám v temné noci. Podobnejch tunelovejch a podzemních opičáren je celá řádka, ale tady máme mysteriozní prvek, kterej mě osobně fest baví - totiž peklo, středověk atd. Navíc žádný velký přidaný dramata kolem hlavních hrdinů, když nepočítám jejich načrtnutý hříchy, za který dostávaj za uši. Většinou se tyhle přídavky v podobnejch filmech totiž vůbec nepovedou a působí jako úder na solar plexus. Tvůrci z mýho pohledu tedy prozíravě úplně vypustili nějaké vztahové spojky a vrhají diváka rovnou do podzemních prostor, kde se odehrává nadmíru napínavá prolézačka okořeněná řešením hádanek alá Dan Brown. Stupeň děsu pak letí na maximum ve chvíli, kdy naši průzkumníci projdou branou s nápisem: "Zanechte vší naděje, kdož sem vstupujete“ do Dantovského pekla. Found footage tentokrát vůbec není na škodu a jen dotváří hrůzyplnou atmosféru onoho místa, v němž naděje ztrácí svůj význam. Podmanivý a vlastně čistokrevný horor, na kterém by se samozřejmě daly hledat, a našly, nějaké hnidy, pro mě však zcela nepodstatné. Pětihvězdičková paráda!

plakát

Ninja 2: Pomsta (2013) 

V polovině druhé dekády jednadvacatého století se nám tu vyloupl klasický osmdesátkový model o naštvaném mstiteli, který sám a sám zrychtuje hordy nepřátel. Prosté, ale pro fandu nezvěstných v boji, všemožných rambů, ninjů, bojovníků, lamasů a dudikofů velmi půvabné připomenutí vlastně už dávných časů. No co Vám budu povídat, my už kapku odrostlejší tohle nostalgické rozjímání známe všichni, nic nového pod sluncem. Toulal jsem se vzpomínkách, rozjímal, bilancoval a film si prakticky užíval jen při soubojích, choreograficky nadprůměrných a počtem a různorodostí uspokojivých. A to mi vcelku stačilo k pohodovému odpočinku, spokojenost.

plakát

Lov lososů v Jemenu (2011) 

Film ve mně vyvolal především pocit, že chci (do) Emily Blunt. Po deseti minutách jsem se ho s úlevou zbavil.