Drom

Vzhledem k roku vzniku je až s podivem, že ty moc hezky udělané efekty mohou konkurovat leckteré dnešní ptákovině. Dokonce i těm obohaceným o nepovedené digitální efekty. Taktéž by si mnozí soudobí tvůrci měli vzít příklad z dialogů a celkově se zamyslet nad tím, zda by nebylo lepší točit film němý, než plný bezúčelných prázdných keců. Každopádně, jak už stopáž napovídá, není to žádný dlouhošáhlý epos s půl miliardou postav a zapeklitými sociálními vztahy. A co jinak hodnotit u takovéhoto prehistorického dílka? Klepající se obraz je tak nějak normální. Světe div se, před sto a deseti lety. Rozhodně pozitivní bylo, že to není nijak tmavý a s obtížemi rozlišitelný, jako se u některých předpotopních filmů stává. Kulisy hezký, kostýmy nic moc, hlavně ten Imp, dupačky, kapuca a falešný plnovous... hm. Alespoň že dovedně poskakoval a dokonce tu je i několik speciálních efektů. Dobrý, o to více, když si člověk uvědomí, že Georges Méliès neměl k ruce veletucet poskoků a dalších slouhů a infrastruktura audiovizuální mašinérie vlastně neexistovala.

Je mi jasný, že natočit další díly s původním obsazením by byla spíše zombíkárna. Aktuálně dvoutřetinová - tak se drž Bernarde! Nicméně tenhle seriál je sám o sobě oživlá mrtvola sápající se na nic netušící nebohé krásné mladé a inteligentní diváky. Ve zpráchnivělé dutině lebeční probleskují zbytky impulzů předcházejícího plného života, ale na více než opakování hrdelního "mozky, mozky" to nestačí. Oproti ladným výkonům za svého žití, tato vzkříšená mršina není schopna, kvůli uhnilé končetině, ničeho více než belhat se ve stínu své vlastní bývalé slávy. A i když může z velké vzdálenosti připomínat dobře známého přítele, ze střední někoho velmi podobného, přiblížíte-li se na dosah, poznáte, že to byl špatný nápad a že tohle váš kamarád rozhodně není. Nejen podle mrtvolného zápachu, táhnoucího se celým setkáním. Nejen dle krvavého kousance chrlícího krev. A jak se vytrácí vaše vědomí, přemýšlíte nad všemi déjà vu, která vám proplouvají odumírající myslí. MOZKY! ((Jestli to bylo moc abstraktní, přečtěte si komentář kolegy insurgentes, který to vystihuje))

Mě se to líbilo. Teda asi tak první tři minuty, jak tam přijíždí týpek v náklaďáku, na samé hranici tmy, v dálce září zábavní park a hraje hezká písnička... A pak už to bylo jen horší a horší, že ani nevím, co pomluvit dříve. Možná tu důmyslně nepromyšlenou vizi blízké budoucnosti? Nebo ty děti hovořící jazykem dospělých a stejně tak se chovající? Či snad ta stavba robota, zjevně dle návodu Přemka z Receptáře? A ty propracované rozličné sociální skupiny, v jádru všechny stejné? Obdobně tak mě (opět) fascinuje, jak je v každým druhým filmu hlavním hrdinou postava s pochybnými životními hodnotami, díky kterým bych ji nechtěl potkávat ani na ulici, natož jí snad fandit. Ale zpět ke konkrétním urážkám. Místy to bylo tak strašně zahraný, že mě bolely bulvy. Povrchní hodnoty veškerého aktérstva tlučou vytrvale do hlavy, stejně jako bíty drsných songů a být mi stejně jako tomu přechytralýmu smradovi, tak se polůlám štěstím. Vychytanej byl taky ten náklaďák, co měl okna pro kolena, aby nohy viděly na cestu. Zkrátka a dobře, mentálně to bylo tak na úrovni Pacific Rim, ale u tomhle filmu si můžu alespoň v křeči myslet, že cílovka byly mrňata od tří do šesti let. Ne že bych kdy chtěl, aby se na to nějaký děti dívaly. Jediným světlým momentem díla, jehož hlavní hrdina se měl jmenovat Robky Calboa, tak zůstává obstojné celkové zpracování.

Uf, to bylo fakt slabý. Bohužel nikoliv natolik, abych to dokázal dokoukat. Proskákal sem si pak tu druhou půlku a hodil voko na deathmatch na mapě s kostelem, ale stejnak mě CoDko bavilo víc. Minimálně se v něm tolik neklepe obraz. Jako tady, prakticky neustále, kameraman asi držel v jedný ruce kameru a druhou střílel ze samopalu. Krom toho, že to, vzhledem k roztahanosti keců před tím, vzali docela hopem. Šest hodin asi za dvacet minut. A ani jinak se zmíněná bezduchá střílečka nesnaží o přehnanou dramatizaci na každém kroku, jako v tomhle filmu skoro každá scéna. Je mi jasný, že kdyby si tam někdo utíral zadnici, bude k tomu taky hrát dramatická hudba... To mě začalo více než nudit asi už po půl hodině. Je to tak měsíc a upřímně, pamatuju si z filmu jen negativní vjemy. Nevím co víc dodat, nestojím o to se tím filmem už víc zaobírat, protože to byla ztráta času a promarněný potenciál.

Věru pravá dinosauří fosílie je tenhle film. Rozhodně jeden z těch, který je poplatný své době. Efekty sice mohou ještě dnes soupeřit s leckterou pochybnou tvorbou - na to, že to byla hodně studiovka, tak proč ne. Mě se ty kulisy líbily. Ale ten obsah... Nekonečný oceán. Toto jsou cesty HMS Lydia na její sedmiměsíční misi. Vydávat se za poznáním tajemných nových kontinentů, hledat nové přístavy a spojence. Odvážně se pouštět tam, kam se francouz dosud nevydal... No každopádně je jasný, odkud Gene Roddenberry všechno vykradl, včetně kapitána Horatia Kirka, jeho posádky a jeho pletek. Jinak příběh je klasický hrdinsko-milostný patos, který známe nejen z TOSky ale i z kdejakýho filmu z padesátých (a i pozdějších) let. Pokud to srovnám s o půl století mladší britskou sérii, zjistím, že to je dost nesrovnatelné. Možná, kdybych tenhle film viděl první... ale neviděl a po pravdě, není tam moc co vidět. Je to celkem nudné a celé se točící kolem kapitána, ostatní postavy jsou vlastně jen dekorace. Škoda.

Tohle byla generálka na Blade Runner 2049, ne? Oproti tomu zde však pokulhává atmosféra, kterou mají obrazy vyvolat. Možná proto, že hudební doprovod není tak výrazný, hlavně ze začátku filmu. Celkově ten začátek byl, dle mého, nejslabší. Daleko více by se mi líbilo, kdyby ten úvod zahodili a diváka vrhli rovnou na počátek té operace, řekněme od cesty do El Pasa. Nic nevysvětlovat a rovnou to rozjet. Asi by to daleko lépe divákovi zprostředkovalo pocity hlavní hrdinky. To zmatení a postupné překvapení, do čeho se to zapletla. A hlavně nechat mě postupně odhalovat, o co jde. Výhradu mám k postavě Benicia Del Tora, mě ten herec naprosto typově neseděl na charakter, který měl představovat. No a pak tu máme takové ty drobné podivnosti, jako že ve frontě před hraničním přechodem vyskáče banda drsňáků s puškama z černých velkých aut, vykosí tři jiný auta a pak vesele pokračujou dále. Když opomenu debilnost toho plánu - proč použít vrtulník, když můžu tvrdnout v zácpě - tak kde je hysterie a panika? Ostatní jen apaticky sedí a čekají, až se kolona pohne... Tedy, natočený to bylo docela dobře, zápletka taky ujde - ono to je poměrně atraktivní, když tam figurují tajné zákulisní hry, agenti, zlí zlouni a tak podobně - ale že by to bylo něco vyloženě pamětihodného? Dobrej průměr.

Ha, to bylo docela dobrý. Především Zuzana Kronerová byla výborná. Ale pochvalu zaslouží i všechny ty pro mě neznámé tváře, včetně parchantů. Možná bych tak výjimečně pochválil režii, protože jsem neměl problém uvěřit kterékoliv postavě. Další skvělá práce byla odvedena na některých dlouhých záběrech. Vždycky přemýšlím, na kolikátou klapku to dali, aby to všechno sedlo. Trochu problém mám s příběhem, protože mě vyprávění o osamělé postarší ženě, jejíž rodina je banda dementů, moc neoslovuje. Zvlášť když tam ani jeden z idiotů neumře strašlivou smrtí. Na druhou stranu i přes nižší atraktivitu ta lehce přes hodinu a půl dlouhá stopáž utekla jako splašky do Vltavy a i když jsem původně neměl v úmyslu koukat na film a přijít domů o devadesát minut později, rozhodně nelituju. Pro mě je to za lepší tři, kvalitní práce. Ale pokud někoho tohle téma oslovuje, asi si chcete přihodit ještě jednu navíc. A všimněte si, že nejsem dnes hnidopich a taktně jsem přešel mlčením ty drobnosti...

Tenhle komentář nebude dlouhej, protože to byla kolosální blbost, která se v největší křeči s těží drápe na obsah školní výuky na prvním stupni. Jako jediná dvě pozitiva vidím, že název nelže a skutečně to mělo dvě hodiny a pak tu komediální složku, třeba jak si nevidí do huby. Třeba ...nic nevzniklo z ničeho... versus ...z ničeho vznikl celý vesmír.... Ale jinak by rozhodně prospělo, kdyby dokument takového zaměření točil někdo se znalostmi, nikoliv banda dolarů chtivých idiotů. Jo já vlastně zapomněl: HISTORY CHANNEL ALERT!

Inu, bylo to převelice zvláštní kadence výjevů. O to větší škoda, že jsem to viděl v naprosto příšerný kvalitě, protože se mi moc líbilo, jakým způsobem to bylo udělaný. Co taky jinýho, když o Burroughsově tvorbě vim pěkný hovno. Takže pro nás negramoty zbyla série zdánlivě nesouvisejících scén, zcela neoddělitelných od zvukové stopy. Ta je, dle mého, velmi podstatná součást. Netroufám si dělat tu rozklad, ale nějakou tu konspirační teorii samozřejmě mám. Ale určitě mě to zaujalo, dokonce jsem dokázal udržet i pozornost. Navzdory faktu, že je do očí bijící, jak film, vzhledem k dnešním možnostem, zestárnul. Což ale nic neubírá některým výborným nápadům, které jsem já dokázal pochytit. Například když scéna svým zpracováním vytlačí zvuk na úroveň šumu na pozadí a střih na něco diametrálně odlišného nechá vyznít poslední větu z toho šumu. To bylo fakt super. Takže to pro tenhle podivný experiment bude za čtyři.

No a máme tu věru opravdový zlatý hřeb do rakve nejen kinematografie, ba i hudby. Je toho ve mě tolik, že ani nevím, jestli dříve zvracet nebo kálet. Začněmež hned u oficiálního popisu filmu výše. Muzzikanti jsou film plný písniček a melodií od folklorních kořenů až po mladou rockovou současnost... To znamená, že všechny ty popový sračky jsou na jedno brdo. Teda krom folku říznutýho parodií na disco. ...půvab žen přitahuje... To je samozřejmě pravda. Zavolejte mě, až tam nějaká půvabná bude. Bodlo by taky, kdyby hrála. ...zdánlivě obyčejné, a přece něčím osobité a hlubokou lidskostí protkané příběhy... Kde? Viděl autor toho textu ten film? Já vím, že to mělo někdy strašnou kameru a ještě horší většinu výkonů, ale jestli nečuchá ředidlo, tak zcvoknul. Za zmínku stojí také naprosto neuvěřitelné karikatury charakterů v čele s tou kapelou blbečků. Fakt jsem se jim vysmál, když ten hejsek odříkal repliku, že se půjdou zeptat na práci do železáren. ROTFL. A Moravia Steel dodala ten hudební me(n)tal... Ale co bylo snad nejhorší: Když už dělají, že ty pseudohudební paskvily hrajou a zpívaj', docela by bodlo, aby seděl playback a byly tam slyšet hudební nástroje na který předstírají, že hrajou. Ne, přeplácnout to diskofilním tuc tuc to nezachrání. A rocker Pavel Kříž souložící přes kalhoty? Jááásně, perte to do mě...