Drom

WTF? Né jako fakt, jen 3 oskary filmu, jehož úvodní scénu dokázal režisér natočit délkou do 4 minut na pouhých 99 klapek (jak tu čtu v zajímavostech) a přes to všechno zvládl s přehledem stvořit horu nudy klenoucí se nad zběsilým proudem řeky keců řinoucí se do oceánu sraček a působící svižně a příjemně jako invalidní slimák s vadou řeči a nádorem na zadku? Tak alespoň kvůli zápletce, kterak si banda parchantů plácala z hovínka pejska (měli málo hovínek) a pak se o ten výtvor prali (- Já mám ruce víc od hovinek. - Ne, já!), až utekl Mareček s brekem k mamince a všechno na ně řekl? Divím se, že ani napadité scény nezajistily větší úspěch. Považte: pár blbů mele v hospodě, pár blbů mele ve škole, pár blbů mele na párty, pár blbů má účet na Facebooku, pár blbů mele v baráku, pár blbů mele na schůzi, pár blbů mele v klubu, každej druhej blb má účet na Facebooku, pár blbů mele na závodech veslic, pár blbů mele v nějaký firmě, pár blbů blbne, všichni blbové už mají účet na Facebooku, blb vyjebá s blbama. Fakt to nechápu, učiněnej velkofilm! Já sám jsem na něj koukal už 3x. To proto, že je tak super, ne proto, že jsem při sledování zvažoval skok šílenstvím z okna či prostou smrt nudou...

Nevěděl jsem do čeho jdu a dost jsem se divil. Když si přečtete popisek filmu výše, tak to je vlastně všechno, o čem to je. Nevěřil jsem po poslední scéně, že je konec, na druhou stranu, ač to vypadá jako (obrazově kvalitní) video z (části) dovolené, překvapivě mě to nenudilo. Postava Crystal mi přišla dost otravná, než mi došlo, že to způsobuje především její kontrast se zbytkem skupiny, která je ta divná. Tedy byla by, kdyby to nebylo tak mělký. Dalších věcí k zamyšlení tam ale bylo pramálo, respektive našlo by se, avšak film se jimi zabývá letmo či vůbec a působí ve výsledku dost prázdně, překvapivě však nikoliv nudně. Tedy je to dost vláčný, ale na to, jaký se tam (ne)odehrává příběh, film, alespoň mě, docela utekl. Tak co s tím? Je to art nebo ne? Jak to poznám?

Na animáče v 3D moc nekoukám a po miliónu nedobrovolných shlédnutí zelenýho a ledovýho průjmu mi obecně lezou krkem. Těžko tak budete, jako u některých zde, v tomhle komentáři hledat výstřiky blaha. Tak nebylo to špatný a pro děti nezávadný, animace byla dobrá, nenudilo a celkově docela hezky udělaný. Bylo by teda lepší, kdyby hlavní hrdina nebyl dost nesympatickej ňouma a fungovalo na mě to, že měl být roztomilé vtipnou postavičkou, se kterou soucítím. No to se nedělo. A jako na potvoru i jeho parťák krysák taky nebyl žádnej zázrak. Ač mi nevadil. Našly se tam i vtipný dialogy, i když vrchol byly asi rozhovory Remyho s fotkou v kanceláři a celkově ten humor je neskečovitý (ve smyslu, že vyznívá z příběhu nikoliv výhradně z aktualní scény) a pro děti (což je teda překvapení u filmu s takovou cílovou skupinou). No neustále se mi vybavuje Madagaskar, protože mě docela bavil a srovnat to, tam je víc vtipu (a skoro nic kolem), ale tohle je takové víc milé i přes ty dva hlavní a víc pohádka, než šňůra humoru. Takže lepší tři.

No úplně báječně: deštivé studené odpoledne, gauč a filmík s kačerama. Co víc chtít? Tedy, bohužel, ač to celkem uteklo a slabší část tam byla snad jedna, je to spíš jen sled navazujících epizod než oproti seriálu nějak výrazně vybočující film. Tedy né že by tam nebyla ústřední zápletka a je to barevnejší a je tam víc efektů, ale příběh je rozdělen na prakticky izolovaná dobrodružství, kterými se příběh lampy vine. Na druhou stranu zas lepší, než kdyby to byla epická píčovina způsobující alergii na kachny. Ten fracek z lampy a slouha hlavního zaporáka byli oba trochu otravní a neobjevil se tam jeden z mých hrdinů Držgrešle Hamoun a ani Rafani nebo Šikula, ale i tak to bylo super i proto, že Merlock je akčnější a schopnější verze Rumburaka. Navíc, na rozdíl od jiných antihrdinů, není totálně neschopnej a člověk by se skoro bál, jestli to Mladí svišti zvládnou i tentokrát...

Mě osobně se tohle pokračování líbilo ještě o trochu více, než první díl. Ač jsem komixový buran, který kde co takynečet, Sin City se mi do ruky dostalo. Po stránce příběhu to sice bylo s mojí pamětí slabý, ale jistojistě vím, že ten prožitek ze čtení komixu první film zdaleka nepřekonal. Nezbylo než hodnotit, jak jsem hodnotil. Naopak příběhy v A Dame to Kill For byly pro mě nové při možná ještě o ždibec lepším zpracování (mě se prostě scény zdály nějak hezčí) a nezatížen pocity jsem se tak bavil dokonce o trochu více, než u filmu prvního. Není to nic převratného, ale za mě lepší tři hvězdičky a rozhodně bych si to dal znovu, abych pobral víc detailů, protože stopáž byla mrknutím oka pryč.

Já nevidět něco s Hitlerem? Hned mě to zaujalo, šmejdě po CSFD. Bohužel příslib názvu patří k tomu lepšímu v divadelním záznamu hry, jejíž kvalita nejen že kolísá, ale ani v zenitu nevystřeluje do nějakých zavratných výšin. Obecně zárukou lepší scény byl stůl a dvě židle, pokud se dialogy odehrávaly kolem, objevovaly se tam i vtipné hlášky typu "SS myslí vždy na něco pěkného" a člověk se dozví, jak je v ozdravovně Březinka krásně či co za vědeckou kapacitu je Pepík Mengele. Za zmínku stojí výborně zvládnutá gesta Petra Jeništy a vidět ho z dálky či v nízké kvalitě obrazu, byl by úspěšně s Dolfim zaměnitelný. Jeho výkon mi byl ale trošku nesympatický. Naopak Jana Plodková jela docela svižně a opět potěšila. Bohužel inscenace však trpí nejen hluchymi místy, která se snaží násilně přetlouci. Hermann Göring vystrkuje odfláknutý pupek a vůbec, kucí, nevypadá vyžraně, Joseph Goebbels sice pajdá, ale jinak vypadá jako zombie a Heinrich Himmler ztratil veškerou slizkost, knírek a nejspíš i sestřih dle kastrólu, zůstal jen debilem. Někteří tu narážejí na hranice, kam humor zašel - vězte, že to je houby a naopak, já bych přidal a přitvrdil. Co do vtipu stavěném na reáliích Třetí říše, ne na vulgaritě a břitkosti, ve kterou to především s postupující časomírou vyčpělo. Takže tedy celkově škoda, sestříhat to na sérii krátkých skečů, bylo by to bezva, některý kecy upřímně pobavily, ale jinak je to utopený a bohužel dost nevýrazný, pokud člověk opomene kontroverzi dobrých vtipů (která asi není zdaleka pro každého).

Teda tak vodfláknutej Fallout tu už dlouho nebyl. Počínaje vizí zničeného světa budoucnosti (kterou hravě vyřešila aplikace nízkobarevnýho filtru na záběry starých baráků a pouště) po různé drobné i větší nesmyslnosti (proč proboha ten bandita hodil tu bombu pod vlastní auto!?). A celkově oba Alové vypadají na pěkné flanelové podvodníky, hlavní hrdina to jednou kosí po tuctech, dělá zálesáka v plný palbě a za pár scén se dostaví ztráta paměti a jeho vzorce chování, zocelené drsným postapokalyptickým světem, jsou v čoudu. Korunu tomu ovšem nasadila propaganda biblických rozměrů, když se profláklo, že slunce se netočí kolem Země nýbrž kol Bible pro slepejše. Od té chvíle ztratil dost sterilní hlavní hrdina v nezáživném příběhu i poslední mé sympatie. Zlatej Willík v I Am Legend, to byla sice taky blbost, ale aspoň atraktivní...

Vítejte ve světě s elegancí 50. let 20. století, kde kyberbuchty ve vysoké špionážní hře dvou mocností studenou válkou rozdělené planety bojují se zlem, androidy, kyberagenty a jinými zakeřnými chapadly znepřáteleného tábora. Po stránce stylu není alternativní realita příliš originální, tamní mozkový trust se totiž soustředí na vynalézání důležitějších udělátek jako zbraně v různých částech těla, šílení vědci s osobními atomovkami, dokonalá změna vzhledu a vševydržící účes značky Fury, kulaté obří obrazovky, lasery a paprskomety, krátké a kratší sukně, konstrukce mechanismů ze zlata a samozřejmě přístroj na identifikaci osob na základě otisků prsů. Ne, to není překlep. I když pro některé mise byla stopáž rozhodně omezující, čtyři hvězdičky za elegantní špionážní seriál ze starý školy. Se stylovou hudbou. A symbolismem. A kyberbuchtičkou Mylene. Damn, 009-1!

Pan prošvihávač opět neviděl začátek, nějak ta čtvrteční zírání na plátno občas nestíhám. Ale asi to bylo dobře, protože přicházeje v prvním kamžiku omráčen obvyklou toporností Bena Afekta, míjel jsem mnohé opouštějící projekci. Asi slabé nátury, nicméně i mých prvních 20 a možná i více minut byla nuda plná pokryteckých keců (a citečků). Naštěstí pravda začala vyplouvat na povrch a tak, krom toho, že to nijak originální nebylo, ponejvíce vadily různé detaily, které si tedy režisér mohl ohlídat. Ale jako oddychovka mě to zabavilo a až na nudnej začátek a trochu mainstreamový pojetí to nebylo špatný. Možná negativní vliv mělo i to, že se hledá zrovna Amy a Beník (nejen) při tom zásadně nikdy nehraje.

Tak mě dohonil další úchylnej animáč. No bylo na čase, když Simpsonovi klesali ke dnu žumpy od 15. série (a definitivně tam zahnízdili po 20.), Family Guy za nimi bez váhání hupnul po 6. řadě (fuj, až mě to ohodilo), i dlouhodobě celkem stabilní Futurama je v posledním vydání slabá (je to můj pocit, nebo se ta debilizace všeho rozmáhá obecně?) a slyšel jsem, že i American dad! v aktuální řadě stojí za houby (bez octa). Jak se na něco nabalí lidi, verbež jedna, tak to končí vyměšování hnědých bobečků. Brickleberry není teda ani nejoriginálnější ani nejúchylnější, ale zatím se docela bavím a rozhodně potešilo. Obávam se ale, že budoucnost už má danou: stane se populárním mezi kupou lidí a zdebilní a nebo to zruší. Tak doufám, že se ještě hodně zasměju, než to bude k pláči. EDIT: Tak prej už to zrušili...