Drom

No ty krávo, další himalájskej vrchol německý tvorby aneb banda zmalovaných čtrnáctek řeší veledůležité životní problémy v telenovele pro děti z kinderlágru pod majestátnou strážní věží. Každej parchant je samozřejmě chytrej jak vysílání Fernsehsender Paul Nipkow a samozřejmě zodpovědnější svých nepohledných bachařů. Jelikož jsme v zemi zázraků, není také nouze o nelogičnost a zpracování vesele hází bobek na kvalitu. Není tak nutné se zatěžovat detaily jako že postavy na pozadí dvou záběrů jedné scény si vzájemně neodpovídají, auto na solární pohon jezdí ve tmě nebo že se jede na první dobrou. Hlavně že jsou všichni ti smradi (kolik jich tam sakra je, milión?) nejvíc hepy (a multikulti) pod svou tunou mumifikačních prostředků. Když zrovna teda nemají depku z nějaký tý scénářový eskapády. Co šla TV písnička do prdele, je Kika další z mých oblíbených splaškových kanálů. A takový tam kdysi dávali pěkný animáče. No tohle teda ale dětem raději ne... Šlus, Ajnštajni!

Chtě nechtě hvězdička dolů, jelikož existuje lepší a modernější skororemake seriálu a ty čtyři se tak stávají neudržitelné. I když je většina postav sympatická (ne, toho dementního floutka Jiříčka určitě nemyslím), případy a jejich řešení mě baví a celkově to na československé seriály osmdesátých let není špatný výsledek. Dokonce, vzhledem k poměrné impotenci tehdejší televizní tvorby, bych řekl dobré. Pokud však hledáte detektivku a faktor nezamýšlené zábavy nehraje roli, začne se to trochu roztejkat po podlaze a ve srovnání s vybranou novější tvorbou se pak ukazují všechny ty bolístky a přetažené okraje. No srandy s tím bylo dost, ale už toho bylo dost.

I když si nemyslím, že se tvůrci po nocích plíží po filmových archivech a nakupují nápady za pět prstů, stejně jsem se neubránil tomu, abych v tom neviděl Malý pitaval verze 2.0 - asi pro pár těch analogií. Případy byly aktualizovány a modernizovány, stejně tak osekané osobní roviny. Přidáno bylo na spádu. Věčně nadraný Bolek překvapivě není LOLek, ale naopak velice dobrá náhrada Rudly Pekaře, trouba Jiříček se transformoval ve Vladykova troubu Sršně, akčňáky Libora a Kamila nově ztvárnila celá přesvedčivá skupinka v čele s Vetchým a nerealisticky správňáckou postavu Břéti nahradil náčelník Miroslava Hanuše. Jinak se celkem nic nemění, žádné zbytečné zdržovačky ani líbivé vycpávky a i na druhý pokus mě to bavilo a pobavilo. Až by k těm fízlům člověk cítil i sympatie...

Když si tak člověk pustí úchylnej animáč se dvěma dementama, tak se není celkem čemu divit, že postavičky pobíhají po scéně a jeden z nich pokřikuje Smrádku! Smrádku!. Pokud to však má být krimi a kolem semence pobíhají dva očividní retardi, z nichž jeden si na hlavu nasazuje ptačí klec, a vykřikují Ptáčku! Ptáčku!, po deseti minutách jde člověk hledat vzduchovku a po dvaceti si říká, že ty Hitlerovy kliniky pro mentály nebyl tak špatnej vynález. Naštěstí, když ve třicáté minutě zklamaně zjišťuje, že akcie IG Farben opravdu nejsou nikde k mání, ozvou se dokonce i jiná slova. A zajímavá! I když jejich váha byla v době vzniku jistě větší, daly by se některé repliky považovat za nadčasové. V tu chvíli si pak člověk všimne i hereckých výkonů obou hlavních představitelů a už se veze, protože v průběhu stopáže tenhle černobílý výjev dobře graduje a potěší i dobře napsané dialogy. Pokud tedy chcete zkusit něco jiného, jednohubku absurdního dramatu, přežijte těch prvních dvacet minut.

Ach ta stará vražda! Bohdalová. Česká televize se pustila do nelehkého úkolu, jak naložit s penězi ze všudypřítomné reklamy a od hloupých koncesionářů. Na Kavčích horách už se povalují naprosto všude a není tam k hnutí, tajná konta všech tunelářů přetékají a už to nikdo ani nesbírá. Stovky tisíc se sice podařilo utopit v nápadech jako přímé vstupy do vysílání odkudsi z dálnice, ve kterých postava s chabou představou o české gramatice konstatuje, že jezdí auta. To však nestačí. Proto nejaká osvícená hlava vymyslela neoriginální seriál plný hloupých dialogů ve stylu To je vražda, napsala a zpracování německé detektivky. Ač se někdy s omezenou nápaditostí autoři trochu pohecují a dokonce to vypadá zajímavě, vše spolehlivě utne strašné obsazení a slabé výkony nesympatických aktérů. I když hlavní hrdinka při předříkávání naučeného textu nefuní jako v tom pořadu o vaření, má zas v seriálu dvojroli a točí se kolem ní, skoro bych řekl, výběr mnou neoblíbených herců. Cucáky co neznám, nepočítám. Když se pak přidá nedůsledná režie, je vymalováno. Naštěstí to, zdá se, zařízli, tak se z toho úplný odpad nestihl vyvinout.

Zatím nejlepší díl o nějaký subkultuře pak. I když ten modrej fešák na začátku navozoval pocit, že to opět bude náhodnej průstřih ze světa další skupiny nějakým způsobem ujetých šašků, stojí za to si poslechnout, co tam někteří povídají. Je mi sice celkem cizí strojit se jako ikony zabavního průmyslu a stále trochu mi uniká, proč nemají motivaci najít si vlastní styl, ale na rozdíl třeba od většiny těch ultras strejdů si ty ptákoviny vyrábí sami. A to se počítá. Jinak zpracování bylo docela fajn a celkově mě to docela bavilo, hlavně proto, že přeskoky mezi jednotlivými aktéry nenechaly stopáž propadnout do nudných poloprázdných sekvencí. Škoda, že dokument nešel více do hloubky, ale to nebylo v necelé půl hodině dost dobře možné. Nicméně tohle beru, doufám, že to bude od teď minimální úroveň kvality a další pokračování budou lepší.

Obávám se, že tenhle seriál jsem nějak nepobral. Už rozlišit toporné hlavní postavy, které vypadaly podobně a podobně taky blábolily, bylo dost těžké. Ještě že jednoho z nich daboval strašný Ivan Vyskočil, nebo co, tak jsem se občas chytil. I ty buchty v seriálu byly nějaký ošklivý a i když ta míň ošklivá ukázala kozy, stejně sem nepobral jejich myšlenkové pochody. Okolní křoví bylo někdy i dobře zahraný (když to náhodou byl vyjímečně herec), ale kde nejsou dialogy a spád, je to stejně k ničemu. Rovina týkající se vývoje letadla byla nudná a svou pitomostí to nezachraňuje ani ta osobní. Výprava a letadla pěkný, ale totálně zmateně udělaný a sestříhaný, kamera byla podivná, scény končí upřeným záběrem na nějakou nevzhlednou obludnost, některé nájezdy dělal kameraman s parkinsonem v pokročilém stádiu a to nemluvím o vycpávkových průstřizích působících zaručeně věrohodně. I proto, že po prvním dílu naprosto nebylo jasné, jak to dopadne a tak nakonec nepřišlo překvapení. Jen další nudný fráze. Až do konce. Jedna hvězdička za techniku, ale ani kvůli ní to za to vlastně nestojí.

Jelikož TV YouTubeLoop nedávno rozhodla, hodna pejorativního označení, že se zacyklí na třech filmech a bude mi je pouštět dokola celý odpoledne, měl jsem možnost se utvrdit v přesvedčení, že Stará struktura a Mladej mlíčňák nebude dvojka hrdinů nového akčního kriminálního seriálu. Už proto, že akce tam není vlastně žádná. Herecky to sice docela ušlo, ale příběh, jak píše strejda Havran, je, i přes snahu hodnou pejska a kočičky v kulinářském pořadu, nemastný a neslaný. O těch scenách, které vyzněly jako trapně nesmělé pokusy o posun, se nezmiňuji. Vlastně jediné, co dle mého stálo opravdu za něco, byly někdy neskutečně dlouhé záběry, které bych označil za precizně udělané. Né všechny, ale třeba ta scéna z lesa byla natočená suprově, zajímalo by mě, na kolik klapek to dávali. Ani exteriéry nebyly špatné, nikoliv úchvatné, ale příhodně zvolené. No když se to tak vezme, hlavním problémem té detektivky je ta samotná detektivka, být to film o něčem jiném, přihodil bych ještě jednu hvězdičku, ale takhle je to pouze za dvě.

Veřejně se omlouvám Miloši Čermákovi, že jsem se mu vždycky smál. Oni se s tím Šímou alespoň snažili, protože Česká televize tenkrát chtěla být IN. Dost trapně. Ale kde jsou ty sněhy loňské? Ve sklepech domů v záplavové zóně. Dneska je Česká televize už jenom trendy. Ale pořád trapně. A právě proto vznikl tenhle recyklát recyklátů z internetových hovnovodů. Odborně je to pořád o ničem, ale jako bonus se i človek jako já (který hloupě odmítá směnit své soukromí za exkluzivní možnost bezplatně plnit servery komerčních společností originálním obsahem a jako bonus být sledován) může dozvědět, jakej deset let starej vtip je zase populární nebo co si myslí neodborná veřejnost internetových kecalů. A samozřejmě nechybí nějakej ten dobrej tip, na jaký server ještě dopravit své osobní údaje a získat tak výměnou přístup k nejmodernější bezobsažné hype ptákovině s tak neefektivním kódem, že pro zobrazení si budu muset pořídit novej počítač a do něj nainstalovat Ultramegabrowser verze 159 milionů, kterej mj. seká trávu na zahradě. Díky zásuvnýmu modulu, of course... Samozřejmě pokud žijete v přesvedčení, že ty vaše socijální sítě (ideálně v klaudu) jsou inovace a nikoliv marketingový výrazy ukrývající neoriginální recyklaci starých nápadů, navíc rozšírených o šmírování, musí se vám zdát nejen můj komentář naprosto mimo...

- ...haló? Donalde? Seš tam? Producent už ztrácí trpělivost. - Neříkej mi kurva Donalde, nejsem ten pitomej kačer, co mele blbosti. Já sem investigativní ten... reportér. A hvězda televize. A řikam ti, že se mi to ňák nezdá. Proč na farmě? - Páč to teď letí a televize na to dá chcechtáky. "Nejvidláčtější venkovské vidlákovy" se to menuje a budeš to moderovat. Z aparátu se ozve povzdech. - Ale mě se na žádnej venkov nechce, je tam špína a obtěžuje mě pohled na práci. - Děláme spolu snad poprvý? Všechno je domluvený, falešnej kravín, rezavý vidle... A ten co hraje zemědělce je prostě dokonalej. Prej snad umí řídit i traktor nebo co. Natočíme Tě, jak jdeš do kravína, jak hážeš vidlema a jak na Tebe křičí vidlák na poli no a zbytek se sfoukne bez Tebe a nebo ve studiu. Pojedem mou károu a ... - Kadibudka. Musí tam bejt hnůj a kadibudka. Natočíme, jako že jsem ji opravdu použil, to bude hit. Producent vteřinu přemýšlí. - Počkej, zavolám klukům... Z Donalova telefonu se ozvala přihlouplá melodie pro čekající na lince. Společnost bez skrupulí používá svobodnou tvorbu cizích autorů, aby nemusela vynakládat finance na poplatky za díla licencovaná v rámci nesmyslného systému autorských práv, na kterém sama rejžuje kupu peněz. - Hele, za sto bude jako pravá a za stopade s klimoškou. Producent byl zpět na lince. - Tak samozřejmě tu s klimoškou, nebudu se tam někde pařit. Těch stopadesát klacků snad máš, ne? - Vo to neměj strach, dodej výkon, já dodám věrohodnou kadibudku. - Ale vole, ať vypadám kůl. A počítej, že za ten smrad přírody chci příplatek! - Neboj se nic, všechno už je domluvený. Stačí tvůj podpis. Donal se uklidnil. Prachy se mu hodí, zrovna nějaký potřebuje na hromadu nesmyslů, který ještě nevlastní. - Oukej. Jak že se ta pitomost menuje?