Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (1 797)

plakát

Oldboy (2013) 

Skoro až John-Wickovská cesta za pomstou, která ale ve výsledku dopadá tak nečekaně, že jsem z toho byl jako u vytržení a tohle se u mě osobně filmům podaří jen zřídka. Nebyl jsem daleko od udělení tradičních 3 hvězd a tedy lehčího nadprůměru, jelikož mě drsný přístup a thrillerovská zápletka dostatečně bavily a držely v pozornosti, ale za tu pointu musím hvězdu přidat. Rozhodně neřadová podívaná, originální počin! /// Viděno na CS Horor.

plakát

Mistrovská úroveň (2020) 

Už jsem viděl takovou řadu filmů pojednávajících o časové smyčce, že jsem měl jen malá očekávání a spíš mě zajímalo, čím se tento film bude lišit. A liší se. Staví na akčnosti, hrdina nejde pro humor daleko a celý je braný hodně zlehka. Mise zde není jen přežít a zkusit se vymanit ze smyčky, ale i zjistit, jak zachránit své blízké. Co si budeme, v mnoha ohledech je film nedomyšlený a nedává moc smysl. Děje se tu třeba to, že hrdina netrefí mařku s mečem ani samopalem a aby ji porazil, musí se naučit příkladnému bojovému umění. To vážně? Nebo už jen to, že se řešení nachází v jednom baru - jak týpek, co dokáže odhalit sledovací zařízení, tak mistryně meče. Náhoda? Nemyslím si. A za ten konec bych tvůrcům nejradši vlepil facku, tohle se nedělá. Na druhou stranu to byla docela zábava sledovat, nadhled mě bavil a už jen za to udílím lehký nadprůměr. Ale zdaleka nejde o nejlepší film s časovou smyčkou, to ani náhodou! /// Viděno na Filmbox Premium.

plakát

Elvis (2022) 

Samozřejmě mě, jakožto amatérského střihače, v první řadě zaujal excentrický styl, jakým byla většina filmu natočena, resp. tedy zpracována. Takové to rychlé střídání scén, přechody, styly, bylo rozhodně zajímavé sledovat. Ale ve výsledném formátu to působilo zmatečně a často jsem nestíhal pořádně vstřebat, co se právě stalo a v jakém období se nacházíme. Co se týče rozboru života Elvise, ten mi přišel zbytečně odtažitý. Vlastně k celé postavě Elvise jsem si nedokázal díky stylu vyprávění vybudovat opravdový vztah. Hlavním hrdinou zde byl spíš Parker, jehož zastoupil populární Hanks, který až křečovitě zasahoval do děje a vše ostatní hnal téměř do úplného ústraní. V tomto se mi Bohemian Rhapsody líbilo mnohém víc - byl to samozřejmě řadovější film, ale nepotřeboval žádné pozlátko typu extravagantní střih, aby dokázal aspoň chvalitebně přiblížit život populárního hudebníka. Elvis jako film špatný rozhodně není, stopáž člověk nepozná a pokud jako já ani o samotném Elvisovi moc nevěděl, žene ho kupředu pořád nějaká ta zvědavost, jak to s ním vlastně dopadne a kam ho zažene šílenství spojené se závislostí nejen na slávě. Ale jako celek jsem očekával mnohem víc. /// Viděno v Cinema City na Flóře.

plakát

Juno (2007) 

Myslím, že si za týden ani nevzpomenu, že jsem nějakou Juno viděl, ale na jedno zkouknutí to byl určitě příjemný filmek a jedna ze vzpomínek na to, když Elliot ještě stále byl(a) Ellen. Vše se v podstatě točilo jen okolo hlavní hrdinky, nikdo další moc prostoru nedostal, ale nebylo to tak, že by tím úplně zanikly charaktery důležitých postav. Jen bych si od podobného tématu sliboval silnější drama, větší důraz na prožívání kořenového těhotenství nezletilé a obecně vážnější tón, než v podstatě jen takovou nenáročnou pohodovku. Pak bych klidně ty 4* dal, takhle nemohu nezůstat u lehkého nadprůměru. /// Viděno na FilmBox Stars.

plakát

Jack staví dům (2018) 

Co mi na tomto filmu vyloženě vadilo nebyla sem tam nijak nešizená krutost, ale části, které až zbytečně na sílu z filmu dělaly rádoby umělecký paskvil. Více mě bavily psychologické hry hlavního představitele, prezentace jeho psychopatické mysli a v neposlední řadě právě vraždy, které se vážně s ničím nepáraly. Žádné zadostiučinění, žádná spravedlnost, snímek zkrátka pojednával o vyšinutém, byť inteligentním psychopatovi a dle toho vypadal i výsledek. Jako celek mě to nebavilo, přes dvě hodiny stopáže byly přepísklé a ta poslední část, která zašla za hranu toho, co bylo možné i nemožné... to pardon, shnilá třešnička na už tak zkyslém dortu. Ale není to tak, že bych odcházel s pocitem, že jsem viděl jen další neoriginální slasher. P. S.: Aha, já si říkal, že podobnou srajdu s nijak nesouvisejícími částmi protahujícími děj jsem už vlastně viděl v podobně úmorné Nymfomance. A hle, stejný režisér. /// Viděno na Paramount Network.

plakát

Rakeťák (2022) 

Rakeťák byl pro mě osobně velkým překvapením. Dle ohlasů jsem čekal nudný průšvih, naopak jsem dostal možnost se nechat strhnout nikterak komplikovaným dobrodružstvím napříč časem. Jedna z úvodních částí představující Buzze stále dokola se pokoušejícího stabilizovat krystal, si podle mě dokáže směle podat ruku s podobně emotivní částí ze Vzhůru do oblak. Výsledný zvrat se mi sice podařilo dopředu odhadnout a já tedy nebyl zase tak překvapen vývojem děje, ale i tak jsem si necelé 2 hodiny s tímto filmem užil. Příběh mě dokázal upoutat na sedadlo do samotného konce, postavy dostatečně bavily a celé dobrodružství mi dalo opět chuť objevovat nové světy a zažívat dobrodružství v podobně laděných sci-fi hrách. A už jen to beru za úspěch a důvod, proč se mi film tolik líbil. /// Viděno v Cinema City ve Slovanském domě.

plakát

Jurský svět: Nadvláda (2022) 

Tak vám nevím. Jednou je to fajn, i podruhé jsem to zkousl, ale obtočit děj okolo dalšího parku s navíc totálně vymaštěným a necharismatickým záporákem? Podle mě ne zrovna šťastná volba. Za jediné zajímavé považuju slibovaný návrat představitelů z původní trilogie, který se ovšem nevydařil tak, jak jsem očekával (tvůrci by se leccos mohli přiučit ze Spider-Mana). Samozřejmě se mi líbily hlavně akční pasáže, noví dinosauři, nebo ta výtečná atmosférická scénka v lese s vražedným býložravcem. Ale zbytek? Podle mě celkem paskvil, který pořádně nevěděl, čeho se chopit. Celá konkluze se skládala z toho, že sžití s dinosaury nebylo lehké, ale bude to muset fungovat. Vlastně nulový posun dosud zajímavě budovaného světa a změť vedlejších příběhů, které se uzavřely leda samy do sebe. Ve výsledku cítím lehké zklamání, z kina jsem odcházel s vlažnými pocity a doufaje, že tohle je už opravdu konec.

plakát

Vlk z Wall Street (2013) 

Je málo dlouhých filmů, které dokážu zkouknout podruhé, potřetí a nějakým záhadným způsobem mě i přes svou stopáž baví. A to je i případ Vlka z Wall Street. Musím přiznat, že se v problematice burzy nevyznám, spousta věcí, co se ve filmu děje, je pro mě španělskou vesnicí, ale je celkem zábavné sledovat rekonstrukci hamižného, zhýralého života, kde hraje roli ne zrovna legální vydělávání ohromných peněz. Jen by mě zajímalo, zda i ve skutečnosti probíhaly tak šílené orgie i na pracovišti. Možná to film schválně přikresluje, možná ani ne. Kdo ví... /// Viděno na JOJ Cinema.

plakát

Kaifuku džucuši no jarinaoši - Kaifuku džucuši wa jarinaosu! (2021) (epizoda) 

Konečně jsem se rozhoupal kouknout zatím na první epizodu tohoto kontroverzního anime. Naštěstí jsem věděl, co čekat, byť mě stejnak lehce zaskočilo těch pár explicitních scének, které jako by z oka laciného hentaie vypadly. Nevím, co si o tom myslet a zda očekávat nějaký lepší příběh, než jen znovuzrození a cestu za pomstou, ale třeba mě další vývoj děje překvapí. Nebo v to spíš doufám, abych tu netrávil hodiny sledováním, jak hrdina przní všechny, co mu v minulém životě ublížili. Ne, že by to nebylo svým způsobem uspokojivé, ale sám za sebe si od čehokoliv mimo kategorii 18+ slibuju aspoň minimum po stránce příběhu.

plakát

Duna (1984) 

Čekal jsem, nebo spíš doufal, že to bude lepší, než nová Duna. Ani náhodou! Bylo úplně krásně vidět, jak tvůrci do dvou hodin splácali celý příběh, takže žádná část není pořádně prokreslena a děj si skáče jak se mu zachce. Nebavila mě ani nová verze, ale u tohoto jsem přímo koukal na čas a doufal, že to už skončí. Jediné, co uznám, tak výtečné efekty, kostýmy a kulisy. Zbytek vůbec nestojí za řeč, slátanina. /// Viděno na HBO.