Seabeast

Rádoby hloubavé Fincherovo pozlátko. Vůbec jsem v tom nenašel moment husí kůže a byl jsem z toho povětšinu času lednice (rozuměj nechávalo mě to chladným). Ben Affleck je symbolem chodícího prkna a ač hérečka Rosamund Pike má inspirující kukuč, tak je její postava spolu s příběhem neuvěřitelná zívárna. Narace je vyloženě plytká a vlastně po rozseknutí záhady zmizení stále atmosféra klesá dolů do těch nejhlubších análů. Zmizelá je dle mě příšerně nadhodnocená a je neuvěřitelně prázdná - neměl jsem z toho žádný prožitek.

Film a jeho příběh nemá věru nic společného s Jacksonovou zombie nadsázkou Braindead - Živí mrtví, jak by se možná podle názvu mohlo zdát. Brain Dead nebo-li možná trefnější název Paranoia je hodně zamotanou psycho podívanou přetlakovanou twistama. Z reality se skáče do snu, pak do paranoidních představ anebo to všechno probíhá naráz? Hodně veliký mindfuck se zvláštním nádechem, který bych možná přirovnal k rané tvorbě maestra Cronenberga. Zde si na konci nebudete asi jisti ničím a kdoví jestli taky vůbec v průběhu. Vzhledem k tomu rozporuplnému hodnocení se u každého asi bude jednat o subjektivní záležitost. Mně to teda sedlo a ta atmosféra z prostředí neurochirurgie tomu dávala správný schizo odstín.

Silnější průměr! Hned úvodní titulky jsou skvělým vtahovákem, a co se hororového odsýpání týče, tak jsem neměl s filmem žádný problém. Napětí taky funguje a dost mě překvapily scény s bojem o život v korunách stromů. Proč ale tři? Zápletkou a příběhem se nejedná o takový "boom", neřkuli to občasné chování charakterů. Dále je tu minimum postav, což nemusí být pokaždé na škodu, ale uvítal bych zde víc než jen tři záporáky. Pravda, bylo na nich zajímavé, že každý měl jinou bojovou specialitu a jejich masky měly pěkné hnilobné vzezření. Musím se taky přiznat, že ještě před shlédnutím jsem měl jakési negativní předsudky pramenící z toho nepříliš nápaditého překladu titulu. Ale nebojte, nuda to rozhodně nebyla a já pak v průběhu svůj pohled musel trochu přehodnotit.

The Spider Labyrinth z italské produkce se z úvodních scén může tvářit nezáživně, ale jeho rafinované vrstvení mysteriózních prvků vás postupně na konci zavede do zákoutích, které by vás zpočátku asi nenapadly. Když už padla ta Itálie, tak film koketuje s několika giallo prvky. Ať už jde o detektivní zápletku, lehkou hru s nasvícením a barevnou stylizací, tak i detailní krvavé taškařice. Rozhodně neočekávejte ťapkání vražedných pavoučích monster! Pavouk se tu pouze pojí s jakousi podivnou sektou o které se ví jen pramálo. Do toho bizarní pokoukáníčko v závěru hodné správné "osmdesátkové atmošky" a když mávnete rukou nad některými ne tolik zdařilými efekty, tak se jedná o skvělou a povedenou podívanou pro milovníka těhletěch starších klenotů.

Moc dobře si pamatuji, jak jsem si s kamarádem v období základky (cca přelom 1. a 2. stupně) z videopůjčovny obstaral tento kousek a tlemili jsme se u toho jako prase. Znáte to, každý máme nějaké perly z dětsví, a to, co se nám kdysi líbilo z nějakého záhadného důvodu máme rádi i jako starší. Pak jsem si později na Závadu Blair Witch vzpomněl a chtěl si projekci nostalgicky připomenout. Co myslíte že se stalo? Musel jsem to rychle vypnout a recyklovat. Nechápu proč, myslel jsem, že stará láska nerezaví... Ale houby! Rezaví a dokonce dost nechutně plesniví!!! Fujtajbl!

Režijní prvotina Billa Paxtona dle mě dopadla na výbornou. Servíruje docela nekompromisní příběh o dvou synech a jejich otci, kterému se jednoho večera zjeví anděl a svěří mu úkol. Blíží se soudný den a všichni tři společně se mají na světě zbavovat démonů, které mohou spatřit jen oni sami. Ovšem pozor, nejedná se o žádné fantasy, ale mrazivý thriller plný překvapivých twistů. I když tu lidi zmiňují, jak je to hodně předvídatelné, vůbec to tak hrozné nebylo. Možná vám došlo, že když se nejedná o fantaskní vybarvení filmu, tak půjde trochu do tuhého. Ano, začne to tak, že otec vymyje pánbíčkářsky synům mozek a tomu staršímu na tom něco nesedí. Pak začne domů nosit lidi o kterých tvrdí, že to nejsou lidi, ale démoni a začíná to pravé peklo. Dál už si to dokážete domyslet a z tohodle kontextu to byla docela síla. Nemíním prozrazovat nic dále, snad jen, že jsem měl nutkání film dokoukat do konce a atmosféra pěkně houstla. Každopádně interakce s divákem a vtažení bylo parádní, protože se příběh prolíná s minulostí a je částečně vyprávěný. Do toho ty různé "božské vize", silné napětí a konec, po kterém jsem byl docela zaražený. Mám na mysli takový ten pocit, kdy moc nevíte, co si o tom všem myslet. A za to palec nahoru.

Nebylo to vůbec špatné, čekal jsem to horší. I když pravda, prezentace "temného thrilleru" je chybná a dala by se rovnou označkovat termínem "found footage horor". Nicméně na český film v americké produkci Ghoul vůbec nepůsobí, že by stvořil někdo z tuzemska. Dalším kladem je zvuková složka se kterou se vymazlily také šikovné české ručičky. Na to jsem patřičně hrdý. Horší už je to se scénářem, který mi místama nedával smysl a chování postav. Spadalo to do jakési typické šedě, která nemá šanci tolik oslnit. Na tu pověst okolo, že z kina odcházely lidi, jsem tu vyloženě postrádal hrůzyplnou scénu, i když to finále poskytlo aspoň částečnou satisfakci. Téma bylo zvoleno skvěle, ale atmosféra mohla být o něco víc tíživější. Průměr, ale vcelku obstojný.

Ve starší kinematografii je koukám stále, co objevovat. Kdo by to byl čekal, že na konci 50. let vznikl v mexické produkci mysteriozní horor s velmi zajímavým námětem. Je o dvou lékařích, toužících poznat tajemství posmrtného života. Hned v úvodu jeden z nich umírá a slíbí, že s druhým jako duch naváže kontakt. Nebojte se, nečeká vás pomalý rozjezd, ba naopak, už od prvních minut má film svižné tempo, které si drží až do konce. Atmosféra je tu vynikající, skoro až s gotickým nádechem, protože se osa příběhu pohybuje hlavně v psychiatrické léčebně a za pochmurného nočního počasí. Místama zazní i jakýsi kakofonický podklad, co výborně podtrhuje děsivost momentu. Hodně se mi líbila i kamera, která má vtahující účinek na diváka a nejvíce mě tímhle dostala scéna na popravišti. Nečekal jsem takové brilantní snímání obrazu. Jak je u starších kousků zvykem, tak samozřejmě počítejte s mírným přehráváním, ale vůbec mi to tady nevadilo. Název Misterios de ultratumba by se dal volně přeložit na Tajemství ze záhrobí, což by mi sedělo k filmu víc než ten anglický guláš. V současné době je to dle mě stále dobře koukatelná záležitost.

Skvělý a pozoruhodný kousek! Trošku mě mrzí zdejší podhodnocení, protože se dle mě jedná o nedoceněný nebo možná nepochopený mindfuck. Nenašel jsem tu moment, kdy by jsem se nudil a hodně mě nadchla celková atmosféra. Hlavně v čele s překrásnou a charismatickou Lenou Headey. Mínus bych ale viděl v ne tolik rozpracovaném příběhu, protože nad filmem po celou dobu vlál jakýsi prapor nedotaženosti. I ten rozjezd a gradování je velmi pozvolné (zhruba hodina než se něco začne dít), což není zde zásadně jako chybný aspekt. Je tu opravdu několik hodně pěkných nápadů ze kterých mě zamrazilo, ale nechci být v tomto případě takový škarohlíd, protože snímek Střepy v hlavě vůbec špatný nebyl a nespadá v mém žebříčku do průměru ani omylem.

Péčko! Incestní péčko! Incestní péčko plné bobrů! Incestní péčko plné bobrů s romantickým podtextem!.....Radši už nebudu dál pokračovat, pro případ, že by z toho někdo další mohl mít újmu. Kupodivu má Tabu svůj příběh, takže to není jen o šmirglování. A jedná se docela o legraci některými hlody a scénkami. Že svého času Tabu předběhlo ve videopůjčovnách i Hvězdné války je hodně silné kafe, až se mi nechce věřit. Hlavní protagonistka Kay Parker je sakra MILFka s chorošnými bresty, která kupodivu vůbec nepřehrává. Asi se ptáte, kde je tam ta romantika, ale ona tam skutečně roztodivně vystrkuje ocas! Nebo spíš ocasy?