Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (508)

plakát

Lady Blue Shanghai (2010) 

Jeden z mála Lynchoidních kraťasů, který vzniknul v období po Mulholland Drive a stojící za pozornost. Tématikou bych řekl, že se opírá o minulý život a jeho znovu prožívání, resp. znovu vzpomínání. Krásná tajemná až snová atmosféra. Ke shlédnutí ZDE.

plakát

Twin Peaks: ohni se mnou pojď (1992) 

Další z řady vynikajicích Lyncháren! Svým dějem předznamenává naprosto jedinečný seriál Městečko Twin Peaks a my sledujeme poslední týden ze života nádherné Laury Palmer, která nebyla žádné neviňátko. Mno a byla taky dost rajcovní, to se musí nechat! Film sice vzniknul až dva roky po seriálu, ale řekl bych, že když ho uvidíte jako první, tak se o nic nepřipravíte. Jen se musím přiznat, že bych si možná film tolik nevychutnal, protože bych asi nepobíral ty veškeré souvislosti a spletitost životních osudů Městečka Twin Peaks. Takže vlastně nedoporučuji s ním před seriálem začínat. Na Davida Lynche se jedná o jeden z jeho nejbizarnějších a nejděsivějších kousků. Každopádně náladě a atmosféře seriálu se velmi přibližuje, a to hlavně díky použití stejných hudebních motivů a prvků, které jsou nesmazatelnou součástí světa Twin Peaks. Ovšem i tak mi příjde, že je "nečím" maličko odlišný a jdoucí si vlastní cestou. Je to možná zřejmě tím, že zde Lynch měl mnohem více volnou roku a tento celovečerák působí víc Lynchovně než seriál Městečko Twin Peaks - pokud porovnáte s náladou jeho dalších záseků. To nic nemění na tom, že to byla jízda jako "poleno"! Díkybohu, že na něj Lynch taky nezapomněl.

plakát

Městečko Twin Peaks (1990) (seriál) 

O zaslouženě kultovním Městečku Twin Peaks nemůžu mluvit jinak než v superlativech. Hned na úvod bych trochu doplnil tvůrce, protože seriál není pouze z pera Davida Lynche, ale také Marka Frosta! To samé i film Twin Peaks: Fire Walk with Me, který předznamenává děj tohoto geniálního seriálu. Ale dost bylo informačních canců a jdeme k samotnému seriálu! Pokud jste milovníci tajemna, podivné atmosféry, krimi a naladíte se na osobitý humor pana Lynche, tak je to něco přesně pro vás. Důvod proč někteří oceňují víc první řadu před druhou vidím prostě. Pro nezasvěcené do tvorby Davida Lynche je zřejmě druhá řada krokem do logiky popírajících rovin a ono to ve své podstatě tak vlastně i je. První řada je pravda o něco "decentnější" a proudí na vlnách krimi s mysteriózním nádechem. Ač je to asi pro většinu stravitelnější, tak se dle mě nejedná o tu "pravou podstatu" Městečka Twin Peaks. Jisté vsuvky, které předznamenávají podstatu druhé řady tu jsou, ale nejsou v takové míře jako v druhé řadě. Podstata Twin Peaks není pouze ve všedním krimi, ale především v prolínání hmotného a nehmotného světa, která si nepotyká s racionálním uvažováním. S tím je třeba trochu počítat a teprve pak může dojít k maximálnímu prožitku ze sledování. Navíc je děj docela morfogenní, zřejmě vlivem několika režisérů a skoro si dělá, co chce. Nelze jednoduše počítat s šablonou pro každý díl, což je naprosto vynikajicí. Atmosféru a originální xicht skvěle umocňují náladou vrstevnaté skladby Angela Badalamentiho a jsem si jist, že titulní znělku většina z vás už "někde" slyšela. Jak jsem zmínil v úvodu, humor seriálu je tak specifický až absurdní a vůbec nekoliduje s naléhavostí. Naopak, vždy v daném momentě hezky odlehčí situaci a způsobí, že propadnete seriálu a oblíbíte si charaktery ještě více. Vzorem je pro mě hlavní postava agent Dale Cooper, který symbolizuje veškeré ušlechtilé lidské rysy a nelze si ho neoblíbit. Je to člověk čestný, zapálený, poctivý, galantní a užívající si naprostých maličkostí. Dalo by se toho nashromáždit mnoho, ale kéž by těchto ctnostných lidí bylo co nejvíce. Pak tu máme překrásnou a okouzlující Sherilyn Fenn s postavou Audrey Horne, na kterou bych mohl civět do haleluja. Twin Peaks má ale spousty dalších neméně zajímavých postav, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu, které v průběhu poodhalí, čím jsou, a co skrývají. Ná závěrečné finále se vyplatí počkat a vlastně jsem zjistil, že celkové sledování šlo samo od sebe a na konci každého dílu jsem měl chuť si pustit další. Bez diskuze se pro mě jedná o naprostý TOP seriál a možná, že už se to ani nezmění a budu se rád do Twin Peaks opět vracet. Pro ty, co už seriál viděli můžu jedinně doporučit tyto FAQ stránky, které odpovídají na řadu nejasných otázek. Ale jak to u Lynche bývá zvykem, někdy se vám prostě plné odpovědi nikdy nedostane! Ti co neviděli, jednoznačně se čtení těchletěch SPOILERů vyhněte, protože se akorát tak připravíte o zážitek! A ten byl pro mě naprosto F-A-N-T-A-S-T-I-C-K-Ý!!!

plakát

Whiplash (2014) 

Whiplash je skvělé pokoukáníčko nejenom pro muzikaty, ale i pro filmové fajnšmekry hudebních dramat. Maximálně dotažené zpracování ve své obrazové a zvukové složce je nadmíru strhující, nenašel jsem tu po celou dobu nezajímavý moment. Příběh je v hlavní míře postaven na střetu dvou světů mladého žáka a profesora, jehož učební techniky by se daly označit za velmi kruté, nemilosrdné, ale s jasným cílem. Nejsem si jistý, jestli se něco vůbec takového může odehrávat ve skutečnosti, ale zde se jde do absurdních rovin nemající slitování s nikým. Na druhou stranu, jedná se o film a v něm se limity překračují pro šokující a napínavé vyústění příběhu. Je to zkrátka silná, neobyčejná podívaná pro diváka a ta bezmezná krutost, která má jedince vybičovat k překročení vlastních hranic je vlastně velmi fascinující. K filmu bych závěrem jen dodal, že ač byl vynikající, přesto tu vnímám mezery v menší nedotaženosti příběhů postav a vykreslení jejich charakterů. Zkrátka něco, kvůli čemu se do jejich příběhu oddaně vžijete a prožíváte ho plně s nimi. To samé závěrečná tečka. Finální bubnující scéna byla ohromná, ale jakmile se objevila stmívačka se závěrečnými titulky, nemohu se ubránit pocitu, kdy jsem se sám sebe zeptal: "To už je jako konec?". Přišlo mi to moc brzo utnuté, protože jsem si přál vidět ještě více. Ale i tak můžu Whiplash doporučit, protože to ve výsledku mělo ty správné koule!

plakát

Slídil (2014) 

Vsaďte se, že soudě podle traileru vás asi nenapadne, jakého psychopata a slizouna hraje Jake Gyllenhaal! Zhostil se role naprosto uhrančivě a v pozici zuřivého reportéra externisty, který se neštítí kvůli nejpikantnějším záběrům pro zpravodajství čekoholiv, vám bude blivno. Mně se z toho extrémně zvedal kýbl už jenom kvůli své podstatě, kdy se z lidského neštěstí dělá senzace na úkor lepší sledovanosti, výdělku peněz a dalších věcí spojených se zpravodajem. Stále se podivuji nad tím, proč se tolik lidí kouká na zprávy, které z drtivé většiny nepojednávají o ničem pozitivním. Nejde o naivitu a přehlížení kruté reality, ale představte si, jak by to asi vypadalo, kdyby se nic takového nevysílalo a pouze by na nás působily zprávy pozitivního charakteru. Z tohoto důvodu na televizi nekoukám a nebudu. Trochu jsem odbočil, ale když si podívate na to, co hlavního protagonistu Lou Blooma (Jake Gyllenhaal) žene kupředu a na čem to tam celé funguje, tak se jedná o pěkně zvrácenou věc. Filmu Slídil nemám prakticky co vytknout. To kruté zrcadlo lidského humusu je tu servírováno v plné parádě a při sledování vám ty 2 hodiny utečou jako voda. Po dlouhé době vynikajicí krimi/thriller, který vás plnou parou nažene do kouta a v myšlenkách nechá drásavě trýznit.

plakát

Sama nocí tmou (2014) 

Byť je to přirovnání trochu mimo mísu, protože se jedná o dva naprosto rozdílné filmy, tak tento debut americko-íránské režisérky Any Lily Amirpour má přesto něco společného s Jarmuschovým snímkem Přežijí jen milenci. Vampýrismus, pomalé tempo a..........brutální NUDU!!! Ba co hůř, je to dokonce ještě větší zívárna. 1:0 pro Jarmusche, ale s odřenýma ušima. Dostává mě do kolen poslední věta v popisu: "Slovy režisérky, je to jako kdyby spolu Sergio Leone a David Lynch měli malého íránského rockera a hlídat jim ho přišel Nosferatu". Tvorbu Sergio Leoneho zevrubně neznám, ale nad tím, kde se vzal Lynch tápu. Soudím, že je asi pouze v tom popisu než v roztodivném příběhu Sama nocí tmou. Lynchovité to nebylo ani za mák. Výsledkem je bohužel pro mě naprosto nesoudržný žánrový patvar, který se s ubývající stopáží mění na čekání na Godota. Opět budu trochu nekorektní, ale jestli si chcete pustit něco upírského a navíc dobře koukatelného, nalaďte si radši Co děláme v temnotách. To vám alespoň navodí upřímný úsměv na rtech.

plakát

Maria-Empfängnis-Aktion Hermann Nitsch (1969) 

K*nda sem, k*nda tam. Na rok uvedení to asi chtělo notnou dávku odvahy a v podstatě nic jiného než přehlídku humusu nelze čekat. Snaha šokovat, poukázat na naši zvrácenost a nastavit pomyslné zrcadlo tu sice je, ale není to ve finále nic zajímavého. Snad jen to soužití "bobra" a "bobromila".

plakát

Ona (2013) 

Asi zřejmě nic pro odpůrce filmového sentimentu, ale zde mi to sedlo. :) Už jsem si říkal, jak jsou dnešní filmy hodně zaměřené na vizuál a zrovna film Ona mě v tomto aspektu utvrdil o opaku. Neřekl bych, že by se jednalo o příběh z budoucnosti, ale možná spíš o smutnou alegorii na některé dnešní vztahy. Když se podíváte jak to ve světe snímku Ona funguje a vypadá, tak obavu z budoucnosti v tomto případě nemám. Nemyslím si, že by to došlo takhle daleko, protože lidský kontakt bude nadále hrát v našich životech klíčovou roli. Na tomto poli mi Ona položila řadu otázek a dovedla mě odtrhnout se od reality a mlčky sledovat až do konce. Velmi sympatický byl i humor, který příběh vkusně doplňoval. Každopádně se zde u sledování spíš připravte na spoustu mluveného slova a zapnutého vnímání v "plném režimu", protože ho bude zapotřebí. Možná, že to někomu bude celé připadat jako povrchní podíváná, ale za celou dobu mi tak vůbec nepřišlo. Naopak, jde se do hloubky, a kdo hledá, ten si ji v tom najde. Nicméně viděl jsem v rámci rodinné projekce "bohužel" v českém dabingu, ale i ten mi připadal fakt povedený, obzvlášť hlas a naléhavost OSka Samanthy.

plakát

Městečko Twin Peaks - Pilot (1990) (epizoda) 

Vynikajicí pilotka ve stopáži celovečeráku k legendárnímu seriálu od mistra Davida Lynche! Od nalezení mrtvoly vysokoškolačky Laury Palmer se postupně minutu po minutě začně utvářet neskutečně vtahující a mysteriózní podívaná se specifickou atmosférou. Grandiózní podíl má na tom hudební doprovod, skládající se minimalisticky jen z hrstky motivů, které se rafinovaně prolýnají bez jakékoliv křeče. Jedná se sice o detektivní zápletku, ale celek je prorostlý i jemnými náznaky humoru, co vůbec nesráží vážnost a tajemnost Městečka Twin Peaks. Přišlo mi, že jeden z prvků vtipnosti je zakomponován také v jednom z hudebních motivů, který nápadně připomíná afektované sentimentální telenovely a jejich romantické momenty. Možná to nebylo úmyslně a třeba se jedná jen o moji představu, ale svým způsobem mě to pobavilo a k humoru Městečka Twin Peaks to sedí jak hrnec na prdeli. Tak jako tak, na konci zjistíte, že nemáte dost a potřebujete si pustit další díl. Tak by to mělo u seriálu vypadat! Ano, zatím jsem doteď tento kultovní seriál nespatřil, ale už teď mám obrovskou třesavku z toho, co se ještě dechberoucího v příběhu objeví!