cheyene

Příjemná jednohubka na večer, v níž není nouze o nějaký ten dějový zvrat, napětí i lechtivé jiskření.

Agresivita za volantem vede nevyhnutelně k tragédii. Zde je tento slogan doveden ad absurdum, avšak nelze sto procentně říct, že něco takového není možné. Psychopatů mezi lidmi, automobilismus nevyjímaje, je hodně, takže každé agresivní zatroubení či gestikulování je dobré si rozmyslet. Často to opravdu nestojí za to. Také platí, že lepší ztratit minutu v životě, než v minutě život. Ale zpět k filmu. Velice dobře se sleduje, je napínavý, místy sice možná trochu nelogický, ale jako celek funguje a největší podíl na tom má skvělý Russell Crowe, jenž mi to byl mimořádně protivný a napomáhala tomu i jeho současná vizáž. S jeho kilogramy se na roli psychopata perfektně hodil a působil v ní věrohodněji, než kdyby měl figuru z dob Gladiátora. Nu a k jeho prudké australské povaze to ve skutečnosti pasovalo náramně. :)

Zpočátku to vypadá na úplnou blbost, ale časem se ze snímku stává poměrně zajímavá podívaná, po jejímž zhlédnutí lze ve finále mít poměrně uspokojivý pocit z dobře odvedené práce, v níž se to hemží několika žánry, slušnou akcí, brutalitou, ale i slušným hereckým provedením ze strany Betty Gilpin.

Byť novodobé české komedie zpravidla za moc nestojí a na nějakou opravdu dobrou člověk narazí, když se tou záplavou prohrabuje vidlemi (přesto takové najdeme a díky za ně!), tak tento spíše průměrnější počin pobavit dokáže. Námět není originální, vtipy nejsou inovativní, vše je tak nějak předvídatelné, ale jako celek to funguje. Langmajer to uhrál skvěle, Polívková jakbysmet.

Příběh Ip Mana se uzavírá ve čtvrtém pokračování. Co na tom, že se skutečným životem tohoto mistra má pramálo společného a drží se jen několika stěžejních životních bodů? O milence, závislosti na opiu, jeho touze po penězích, atd. se tu nehovoří, protože by to narušilo auru, kterou mu tvůrci filmu vytvářejí již od prvního snímku. Jako filmová série to však funguje skvěle, na čemž má svůj podíl excelentní choreografie, výtečná hudba (zejména ten ikonický motiv) a parádní Donnie Yen. Vzhledem k tomu, že Wing Chun praktikuji, byť zatím na opravdu nízké úrovni, tak do soubojů trošičku vidím a ne vždy to je Wing Chun jak má být. Ale nevadí mi to, nepohoršuje mě to. Jsem rád, že o "mém" stylu existuje zdařilá filmová série, v níž je hlavní hrdina právě legendární SiFu Ip. O to víc pak potěší pěkně pojaté Chi sao, Pun sao, údery z krátké vzdálenosti, řetězové údery, Lan sao, Bong sao, atd. atd. Kvalita všech dílů je proměnlivá, ale ten závěrečný dle mého o kousek překonává trojku, byť těch dílčích zápletek (navíc svým vývojem předvídatelných) je tu jaksi moc a americká základna tomu dala korunu. Tím však nehaním pěkně zpracované souboje Geddese (můj oblíbenec Adkins opět potvrzuje své kvality) s mistrem Wanem a Ipem (Ty údery prsty na oko a krk! Wow!). Závěr u dřevěné panny je dojemným pomkrnutím na všechny, kdo vědí něco o Wing Chun a Ipovi, konkrétně na skutečné video, na němž umírající Ip Man cvičí. Potěšilo také zapojení (konečně!) Bruce Lee do příběhu, protože ten by tu neměl chybět.

Správně zamotaný příběh, byť na první pohled zdánlivě jednoduchý. Spousta zvratů a pár lechtivějších scén jsou velkým kořením tohoto thrilleru. Nemluvě o známých hereckých tvářích v ústředních rolích.

Některé scény se povedly, jako celek je to v podstatě blbost, ale coby jednohubka se to pozřít dá, aniž by člověk vzápětí zvracel. Vašutovi role sedla, Etzler si svoji postavu očividně užíval a o zbytku se už nechci vyjadřovat.

Přemýšlím, jestli jsem v rámci žánru viděl něco ještě blbějšího. Sorry, Van Damme, ale stejně tu hraješ jen druhé (ani to ne) housle a v tom je možná ta chyba. Ani z úcty k tobě to na 1* nevidím... Mike Tyson potěšil, ale trapárna to byla i tak.

Nepatrně originálnější epizoda. Ztráta Michaelovy paměti ozvláštňuje příběh.

Neviditelný mě mile překvapil. Snímek má osobitou atmosféru, solidní a uvěřitelné herecké výkony hlavních hrdinů, dobře budované napětí a přítomnost strachu dokáže budovat s minimem lekaček, resp. snad jen jedinou. Nečekal jsem od tohoto počinu nějaký přesah či hloubku, tudíž druhá půlka, v níž příběh přechází v jakýsi sci-fi thriller, vraždící naháněčku, mi absolutně nevadil. Možná jsem tento přechod naopak uvítal.