Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (3 519)

plakát

Skyfall (2012) 

Nevím no.. Ono to asi nebude úplně blbý.. Má to sice horší akci než Casino Royale, ale zase lepšího záporáka.. Samozřejmě si ale 007 musí povinně zašukat se dvěma buchtama, nezabije ho nic a jeho protivníky všechno, atd atd.. Už mě to fakt otravuje a s prosbou v očích vyhlížím Bonda jako černou ženskou.. Jednak se budu královsky bavit tím jak všem jakože fanouškům téhle ptákoviny budou rozhořčením pulsovat žilky na čele ..a taky se těším až Bondka bude klátit chlapy kteří budou jen takoví panáci na jedno použití..

plakát

Vis a vis: Hotel Oáza (2020) (seriál) 

Podle pomrknutí z finále Vis a vis jsem čekal, že El oasis bude totální zhovadilost.. Jasný, je to sice v zásadě postradatelný ocásek, ale kupodivu je to taky poměrně zábavná jednohubka.. Tím, že se děj drží většinu času v areálu zapadlého hotelu -zásadně spjatého s největším záporákem původních sérií- se daří držet události na uzdě a příběh tak působí relativně uceleně.. Alespoň na skok se naposledy přijde rozloučit většina zásadního obsazení původního seriálu a ve finále to celé působí jako vlastně docela důstojná (doufám, že už definitivní) tečka.

plakát

Vražedná pole (1984) 

Lenonovo Imagine na konci budu dělat jako, že jsem neviděl (neslyšel) protože se pateticky snaží zabít veškeré snažení filmařů z předchozích 130minut.. Bez této přiblblé tečky je to ale poměrně syrová výpověď o jednom z mnoha -tak trochu zapomenutých- válečných konfliktů.

plakát

Dnes v noci v lese nikdo nespí (2020) 

Nějaké mouchy to má, ale v zásadě poláci dobře usoudili, že cesta nadhledu a nadšenecké hry s horrorovými klišé bude schůdnější, než za každou cenu vážně se tvářící pokus... Je to splatter jak má být.. Koho tenhle žánr baví, ten si to užije královsky..

plakát

Dámský gambit (2020) (seriál) 

Plnou palbu nedám jen proto, že ve výsledku je to víceméně klišoidní sportovní (zde herní) drama.. Ten klasický vzorec (šablona): Zářivý talent-cesta na vrchol-nalezení rovnocenného protivníka-osobní problémy (alkohol, vztahy, atd..)-zmoudření/polepšení- triumfální finále.. zde není prakticky jakkoliv výrazně narušeno.... Kromě toho je to ale překvapivě funkční, lehké, dynamické a parádně zahrané.. Skoro bych řekl: Seriálové překvapení roku..

plakát

Athénin poklad (1979) 

První Cosmatos který mě vyloženě zklamal..

plakát

Staříci (2019) 

Já teda chápu, že to je jakože o hodně starých lidech, ale to přece ještě neznamená, že to musí být za každou cenu natočený jako zpomalený film.. To má být jakože větší art, když dlouze, staticky a opakovaně sledujeme starce co se někam belhá, nebo jen zmateně přešlapuje na místě? Vždyť by stačilo více se ponořit do těch postav.. dodat tomu nadhled/vtip (ne nutně nějakou prvoplánovou řachandu).. nebo třeba jen nějakej soundtrack který by to dynamicky provázal... Není to průser ale ten obrovskej potenciál (jak herecký, tak námětový) je prostě nevyužitý..

plakát

Vis a vis (Antena 3 / Fox verze) (2015) (seriál) 

Vypadá to, že seriály z prostředí ženských věznic jsou už samostatný a extrémně specifický subžánr.. Po Orange is the new black a Wentworthu je Vis a vis zase extrémně absurdní náhled do světa který s realitou nemá nic moc společného, ale možná proto dokáže být překvapivě zábavný.. Jestli jsem u wentworthu kroutil hlavou co vše jsou schopní scénáristi divákovi servírovat (a tvářit se u toho jako že píšu seriózní drama), tak u Vis a vis mi už hlava rotovala jako buben pračky.. Musím přiznat, že i když jsem byl nastavený přijmout pravidla hry a level absurdity, tak první dvě série pro mě byly zkouškou trpělivosti. Patálie macareniny famílie za zdmi věznice působily totiž opravdu jako ze špatné grotesky a vztahové linky z věznice zase místy připomínaly tu nejblbější telenoveloidní šmíru.. Na druhou stranu se tvůrci neštítí tlačit na pilu a mordovat postavy s kadencí, která si maže na chleba i Wentworth (a to už je co říct).. Počátkem druhé série, se změnou prostředí přichází i o poznání syrovější a temnější atmosféra a mnohem větší důraz kladený na vykeslování charakterů jednotlivých postav.. Divák tak má konečně šanci více poznat i postavy které do té doby hrály jen úlohu jakéhosi křoví (nebo byly říliš jednorozměrné) a od teď se z nich stávají plnohodnotné figury... A místy jsou to charaktery fakt parádně zahrané. Ramiro Blas jako nekompromisně démonický Sandoval kterého divák nenávidí ale zároveň se tajně těší s jakým dalším zmrdstvem se vytasí.. Alba Flores jako -svým temperamentem a bezprostředností- odzbrojující Sary.. Nebo i Marta Aledo jako zprvu nenápadná Tere která časem vyroste v nedílnou součást hlavní party.. Nutno zmínit, že Vis a vis taky poměrně dobře pracuje s jakýmisi principy katarze a ke konci se dokonce snaží i o jakousi sociálněkritickou reflexi vězeňského systému (což sice samo o sobě není v daném subžánru nic objevného, ale tady to má takový až jedovatě, nasraně revoluční nádech).. Ve výsledku, jako uzavřený celek, mě to teda nakonec přesvědčilo abych zde zavěsil i tu čtvrtou rudou ...

plakát

Zlo neznámého původu (1983) 

Tohle je, řekl bych, dost nepochopený film. Divák má tendenci to celé "číst" jako jednoduchý horror a tak od toho očekává cosi co se nedostaví (potoky krve, řady mrtvol, atd).. Když na to člověk ale nahlédne z jiného úhlu, tak zjistí, že jde o parádně svéráznou studii dobře situovaného jedince, kterému náhle jakýsi anonimní a neviditelný nepřítel začne nejprve narušovat komfortní zónu a později destruovat pracně nabyté jistoty.. Tento nepravděpodobný nepřítel zabírá stále více a více místa v jeho mysli a domov (jako jeskyně/útočiště v urbanistické džungli) se stává uzavřeným bojovým polem. Stranou jdou jindy veledůležité závazky, sociální vazby a lpění na komfortu či luxusu. Začíná převládat utilitární pud bránit a lovit. Nelze si nevšimnout, že v zápalu boje se Bart Hughes poprvé po dlouhé době cítí zase živý.. Takto nahlíženo to v sobě má něco z Klubu rváčů, nebo knih J.G. Ballarda..... Osobně by mi asi více sedlo, kdyby Weller nestál proti jedné mazané kryse (což působí možná až moc groteskně) ale spíše tomu jevu (máme v domě krysy) jako takovému.. A klidně bych zatlačil na motivy společenského stigmatu (až vyloučení) které přichází s intervencí škůdců do domácnosti (protože: to asi musíte žít ve špíně..), Ale jinak je to pro mě velké překvápko.

plakát

Přejezd Cassandra (1976) 

Je to místy lehce naivní (hlavně z perspektivy dnešní doby koronavirové ), ale Harris je charismatický..Cosmatova režie je solidní.. A závěrečný masakr byl vcelku nečekaný a šokantní..