Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Dobrodružný

Recenze (500)

plakát

Marvel One-Shot: Agent Carter (2013) 

Marvel po dvou zbytečných kraťáscích přišel s agentkou Carter, která i přesto, že je ve své nové práci dost šikanovaná svými mužskými kolegy, přijme náročnou misi a poradí si s ní tak, jak by měla každá drsná žena. Za zvuku všudypřítomných nakopnutých koulí! Protože tento kung-fu prvek v choreografii ženských mlátiček nemůže chybět. Plus si k tomu přidejte slušnou dobovou atmošku, taťku Iron Mana a bikini (hlavně ty bikini!) a máme o solidní zábavu, leč na malém prostoru zaděláno. 80%

plakát

Marvel One-Shot: Item 47 (2012) 

Taková ta typická marvelácká naivní jednohubka bez špetky kreativity, ale na své poměry velmi dobře zpracovaná. Z průměru se to ale bez sympaťáka Coulsona dostat zkrátka nemůže. 60%

plakát

Marvel One-Shot: The Consultant (2011) 

Obyčejné kecání v kavárně marvelovsky "o ničem". Pokud si ráno zajdete do kavárny a přisednete si k jakémukoliv náhodnému nasávajícímu, zažijete oproti tomuhle kopec srandy. 35%

plakát

Marvel One-Shot: A Funny Thing Happened on the Way to Thor's Hammer (2011) 

Kratičký filmík o tom, jaký je náš starý dobrý agent Phil Coulson badass, který se i při těžkém životním dilematu, kdy si má člověk vybrat jednu či druhou sladkou pochutinu, dokáže vypořádat se zloduchy s elegancí a ještě se následně za odměnu vykašlat na nějaké kalorie navíc a vzít si nakonec pochutiny obě dvě. 75%

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

V historii televize se asi nenajde ambicióznější projekt než je toto dílo. Co se týče výpravy, kostýmů, lokací či speciálních efektů, nelze zde mít žádné námitky a dokonce se tu všechno tohle zmíněné odehrává v takové kvalitě, kterou občas ani hollywoodské drahé bijáky nedosahují. Casting postav je podle mého také bezkonkurenční (sice jsem knihy nečetl, ale vyberte si lepšího trpaslíka než Petera Dinklageho...) a už velmi brzo si zamilujete opravdu velké množství postav. Ale to, že si je zamilujete, nic neznamená, protože jakmile si někoho zamilujete, do dvou-tří epizod se ho seriál (někdy velmi nechutnou cestou) zbaví. GoT netrpí žádnými typickými neduhy předvídavosti děje či určité nebojácnosti o osudech oblíbených postav, což je v dnešní době úctyhodné. Pro fanoušky fantasy žánru, nadšence do politického pletikaření či prostě jen pro obyčejné chlapy, holdujících pohledy na obnažená těla a násilí, je právě tento seriál nejlepší možnou variantou. V celkové velikosti a epičnosti by si to jen marně hledalo konkurenta. Nikde jinde jsem se po některých momentech necítil tak moc "přejetej" jako právě tady (moc ti děkuji pane Boltone a pane Mountaine). Upřímně zastávám názor, že pro GoT je škoda slov, protože zatímco to čtete, nebo píšete, můžete dělat něco užitečnějšího, třeba koukat jak se Stannis místo Železného trůnu snaží získat hrnek za nejlepšího fotříka celého Západozemí. - Po 5 sérii: GoT už nás udivuje pět dlouhých let a my mu to i přes rostoucí výhrady stále baštíme. Na epičnosti ani trochu neubylo, ale začíná převládat pocit, že už nás to na tu naší pr*el neposadí tak prudce jako v loňských letech. Možná až na ty White Walkers... 90%

plakát

Americká krása (1999) 

Už název filmu nám napovídá, že nám před očima bude probíhat nějaká krása. Krása se nakonec konala, ale bohužel už ne tolik filmový zážitek. Film je krásně natočen, se skvělou kamerou, se skvělými herci a do toho nám hraje krásně padnoucí hudební doprovod, ale i tak film vyzní tak nějak do prázdna. Rodinka, která na první pohled uchvátí diváky, jak skvěle šlape a při pohledu druhém znechutí, kolik nenávisti a nezájmu v ní panuje. Pokud tohle je ta "Americká krása", tak to si ji za velkou louží můžete nechat. Člověk se zde jen těžko dokáže s někým ztotožnit (možná až na výjimku tradičně bezvadného Kevina Spaceyho - jeho nadšený výraz při zvedání činek budu z hlavy ještě dlouho dostávat), protože většina postav se chová, jakoby jim někdo do pití nasázel pár nevhodných pilulí na podporu ztráty mozkových buněk. Občas to působí dokonce až tak nerealisticky, že by Kevinův hrdina snad byl z jiného světa než ostatní přítomní (že by nakonec přece jen ten K-PAX?). Každopádně několik poselství tam bylo dost povedených a rozhodně pár lidí přivedou k zamyšlení se nad svými životy a pokud to není důkaz dobrého filmu, tak už nevím, co jiného by mělo být. Pak se ale může stát, že nám jednodušším divákům tyhlety inteligentní okecávačky přijdou naprosto nesmyslné a následně nastane případ jako v tomhle filmu, že sledujeme pět minut létající plastový pytlík za doprovodu nějakého pro nás naprosto nepochopeného blábolení o světové kráse. Ve finále bych se asi rozhodl pro jinou variantu zakončení celého příběhu, ale to je jen můj osobní názor. 75%

plakát

Sinister (2012) 

Pro mě nejlepší horor typu "stěhování se do nového domu". Nejen kvůli mému oblíbenci Ethanu Hawkeovi, ale také o celkové atmosféře, která nesází jen na několik vyčpělých lekaček (ikdyž i ty tam jsou). První polovina je úplná klasika - spisovatel za zenitem se pokouší najít svou novou múzu tím, že se nastěhuje na místo činu a pátrá po nekalostech zdejší lokality. Samozřejmě o tom jeho vydařená rodinka, čítající strašidelnou malou holčičku a synáčka, který si hraje na rádoby Wookie či co, nemá absolutně tucha. Což vygraduje až k manželské hádce, která nás v takovýchto filmech rozhodně nejvíce zajímá (popravdě je ale velmi povedená). Už první scéna s oběšenci na stromě, kteří se pomaličku zvedají nám dodá nepříjemné mrazení a jakoby nám tento začátek říkal, abychom se připravili na pořádně zpocené koule. Největší předností Sinistera je ale rozhodně zvukový doprovod. Zvuky, které slyšíme během sledování nahrávek musel skládat člen skupiny "Psychouši z léčebny" nebo ještě lépe "Vořežpruti", protože tohle poslouchat ve sluchátkách, asi bych se musel po půlhodině hlásit v mé skříni se žádostí o čisté trencle. Jako každý film, i zde je dost much. Je to naprosto neoriginální (leč dobře zpracovaná) zápletka, která ničím nepřekvapí (ale vyděsí) a hlavně už mě přestává bavit sledovat americké šetřílky, kteří si ne a ne rozsvítit a stále do rukou berou tu pitomou baterku. Ale v dnešní konkurenci "hororů" typu Insidious pro mě Sinister prostě vítězí a za Hawkea a "sympatického" zdejšího démonického zplozence dám tuze rád čtyřhvězdí. A teď jdu na takové to domácí rodinné malování... 80%

plakát

Jurský svět (2015) 

První Jurský park patří mezi nejoblíbenější filmy mého dětství a proto jsem si nemohl nechat ujít pokračování po více než dvaceti letech. Vzhledem k tomu, jak pokročila technická vyspělost, všichni asi vědí, že od tohoto filmu se nečeká žádná velká inovace jako od stařičkého předchůdce, a proto musí lidi dostat něčím jiným. A podobně jako zaměstnanci zdejšího parku, tak i filmaři nás lákali na dinosauří monstrum, které nemá sobě rovného, jak v inteligenci, přizpůsobilosti či v počtu zubů. I přesto, že Indominus Rex (či jak se ten nový tvor ze zkumavky nazýval) byla opravdu hrozivá bestie, nemůžu se zbavit pocitu, že tvůrci v něm mohli být ještě trochu kreativnější a vyhrát si hlavně s jeho vzhledem ještě o malinko víc. Dějově na jedné straně sledujeme neohroženého "dinokeepera" Chrise Pratta (sympaťák) s "tetou roku" Bryce Dallas Howardovou (pěkná šťabajzna) a na druhé straně nějaké pubertální výrostky, které jako by nám chtěli ukázat, jak šel čas s Justinem Bieberem. Ale ikdyž jim je dohromady 21 a jsou celý zpocení, tak dokáží opravit dvacet let nefunkční auto pár utaženými šrouby (jsou to holt americké děti nu..). Potěšily náznaky na první díl, kterých je tam opravdu dost a našlo se tam i pár vtipných trapasů (ještě teď je mi líto toho knírače, co to zkusil na tu pipku). Trošku zbytečný mi tam přišel nevýrazný záporák Vincent D'Onofrio, který padouchy zahrát sice umí (viz Dardevil), ale zde mi přijde jako hodně do počtu a film by se bez něj v klidu obešel. Závěrečný souboj a celkové zpracování všech dinosaurů je samozřejmě na jedničku a když to celý zakončí můj favorit - mořský přerostlý dinosauří tuleň tak z kina nemůžu odejít nespokojený. Jen si asi myslím, že potenciální park takového typu by měl přeci jen větší zabezpečení ale hej, pak by to nemohlo být takové žrádlo! 85%

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

V životě bych nevěřil, že by takové tintítko jako Edward Norton dokázal ztvárnit neonacistickýho drsňáka takhle dobře. Vzhledem k tomu, že ho mám zaškatulkovaného jako spíše herce psychických rolí na úkor těch fyzických (Hulka nepočítaje), tak jsem se bál, že mu takováto role prostě nesedne. Ale už v prvních minutách, kdy na černochy vlítnul pouze v trenkách a vytetovaným hákovým křížem na prsou, mé obavy zmizely. Korunovala to scéna se zakousnutým obrubníkem, která je opravdu hodně brutální (stejně jako zbytek filmu). Film tak působí jako studená sprcha pro všechny moralisty, kteří si myslí, že rasismu je v dnešní době konec (s tím rozdílem, že my jakožto diváci z této sprchy vyjdeme se zdravým zadkem, což se o jednom filmovém zadku tvrdit nedá...). Zapůsobila na mě také spolupráce dvou Edwardů, protože i Furlong podává velmi dobrý výkon (potěší i pohled na nechutnou kouli Ethana Supleeho). Film je rozdělen do dvou časových rovin a v čem filmaři neudělali chybu je rozlišení mezi nimi, kdy přítomnost je barevná a minulost černobílá. Pro nepozorné diváky je to určitě plus a mohou se soustředit víc na film samotný, než aby neustále pokukovali potom, kterou časovou linku vůbec sledují. Pár věcí je zde i přesto docela nepovedených. Zaprvé český překlad rozhodně není špatný pro název filmu, ale už je o dost horší když je ve filmu použit v kontextu, ale za to tvůrci nemohou. Za co mohou je dost špatně vykonstruovaný konec, který až moc působí tím, že takříkajíc tlačí na pilu a hraje (nebo se alespoň snaží hrát) nám na city. Přitom ten konec postrádá jakoukoliv motivaci či alespoň důvod (fouknutí kouře do obličeje jako důvod k vraždě fakt neberu). Nicméně film skvělý, Norton skvělý (možná až na tu závěrečnou brečící scénu), zápletka skvěla a zpracování jakbysmet. Rozhodně nepůjdu proti proudu, když budu tvrdit, že American History X je jedním z nejlépe ztvárněných filmů s tímto, pro většinu zarážejícím tématem. 90%

plakát

Butch Cassidy a Sundance Kid (1969) 

"Western" o světoznámých banditech, kteří spíše než bandity, byli svou duší malými kluky, kteří vyváděli "klukoviny" a dobře se u toho bavili. A nebavili se jen oni, ale i lidé, kteří je následně po několika letech sledovali v tomhle filmu. Už počáteční "rvačka" vypovídá o tom, že se bude hrát spíše na vtipem nasáklý příběh s občasným vážnějším podtónem. Člověk, který preferuje inteligentnější humor než jen věčné tajtrdlikování Adama Sandlera, si zde přijde na své - hlavně scéna s vykrádáním bolívijské banky stojí za to. Celková herecká chemie mezi hlavními hrdiny v podání bezkonkurenčních es herecké branže (ne jen té doby) Newmana a Redforda působí naprosto skvěle. Charisma z nich září přes daleké prérie westernového světa a ikdyž jsou to vlastně "ti zlí", zamilujete si je a pár těch smrtelných ran do nevinných obětí jim ještě rádi odpustíte. Po dlouhý době se mi i stalo, že si píseň z filmu broukám ještě den po shlédnutí a nemůžu ji dostat z hlavy (Raindrops Keep Falling´on My Head). Výborný film, který přesně věděl, co chce svým divákům říct, a udělal to mistrovsky. Závěrečná scéna tak působí jako skvělá tečka a já bych si jen přál, aby se jim jejich poslední přání vyplnilo a navštívili klokany v daleké Austrálii. Není to úplně jednoznačné pětihvězdí, ale za ty "kluky" nemůžu prostě jinak. 90%