Mouchal

12 let měl od nás (a od teroristů) John McClane klid a prožíval pokojnou část svého života. Ale to vše jen proto, aby se pak vrátil ve vší parádě a se vším všudy. Tentokrát je to ale moc i na samotného Johna a proto si k sobě přizve (ikdyž trochu nechtěně) parťáka přes všechnu tu zpropadenou techniku v které se náš old-schoolový John přece nemůže sám vyznat. Už úplný začátek filmu nám napovídá, že se to bude týkat nějaké techniky, ale bohužel digitalizace, které jsme byli svědky, vůbec nenavnadila tu správnou Die Hard atmosféru. Ta přijde až s prvním odrovnaným vrtulníkem (provedeno velmi stylově). Hodně se toho od dovádění se Zeusem změnilo (John nekouří a už tolik nekleje, vyměnil svůj starý dobrý nátělník za triko, hlavu má jak mistr Proper), ale ty nejdůležitější věci nám zůstali. A to hlavně to, že John stále dobře ví, jak teroristům (i těm digitálním) zakroutit krkem, a to, že je Die Hard 4 stále skvělým akčňákem. A sklepní úkryt toho počítačového maniaka je vlhkým snem každého nerda (takovéhle vymalovaní stropu by snad chtěl úplně každý). Co k tomu dále říct? Asi jen to, že pokud McClanea stále neznáte, ihned začněte stahovat a mezitím si vymalujte strop hlavou Boba Fetta. Poté se pohodlně usaďte do svého zadkem vytesaného důlku ve své oblíbené pohovce a připravte se na pořádnou jízdu. 80%

Třetí dobrodružství starého, dobrého Johna McClanea, který ale policejní odznak vyměnil za flašku alkoholu a svou starou za nového parťáka Zeuse (hraje ho ten černoch, který hraje všude, ale není to Morgan z rodu Freemanů). Návrat ale hlásí režisér, který ve své práci rozhodně nezklamal a připravil velmi záživnou destrukci New Yorku. Upřímně teď ani nevím, jestli se to odehrávalo opět o Vánocích nebo ne (kdo se v tom americkém počasí má vyznat), ale někoho jsem tam o Vánocích mluvit slyšel, tak jsem zmaten. Každopádně padouch opět z řady Gruberů se povedl, ale bohužel oproti Hansovi to byl jen slabý odvárek, jen malý zatáhnutý prdík malého hraboše oproti uragánu, který vytvoří třeba taková nosorožčí řiť. Bruce Willisovi už v šatníku musejí docházet nátělníky, protože jeho spotřeba by snad uživila i samostatný obchod "Nátělníkov". Podlé mého skromného názoru bych dokonce tvrdil, že trojka o něco málo přeskočila dvojku a muže se pyšnit tím, jakým skvěle nadupaným akčňákem je. A hlavně Simonovy hrátky s úhlavní dvojicí působí čas od času i humorně a některé úkoly jsou velmi nápadité. Navíc chemie právě těch dvou postav funguje brilantně (možná až na těch pár přehnaných upomínek na rasismus). Johnovu nesmrtelnost už zde nemá cenu komentovat, ten chlapík je prostě akční bůh. Taky kdo jiný by si na sebe navlékl ceduli s nápisem "Nesnáším negry" a vesele si vyrazil do jejich čtvrti? Tohle, milé damstvo a panstvo, dokáže jen John McBane!! Ehm.. Teda... McClane! 85%

Druhé Vánoce pana McClanea pro něj a pro celou Ameriku znamenají opět teroristické nebezpečí, tentokrát od nějakého kung-fu naháče. Zatímco první Die Hard byl spíše komornější akčňák, druhý díl nabízí více prostoru, více akce, více zlotřilých syčáků a také větší nebezpečí. Vlastně jediná věc, čeho na dvojce není víc, jsou čsfd procenta. Podle mě oprávněně, ale stále se jedná o skvělý, ryze akční film, jak má být. Jen to kouzlo trochu vyprchalo a spousta věcí se už opakuje (a tím nemyslím roztomilou slovní prupovídku Jípíjajej motherfucker). Ale v kolika jiných filmech dostane padouch rampouchem do oka nebo je rozmarinován letadlovým motorem (podobná scéna u Indyho a jak ho máme rádi!) nebo kde jinde hlavní hrdina rozmašíruje Terminátora? Všechno tohle najdete pod vánočním stromečkem s vánočním přáním od povedené rodinky McClanů, kteří budou vždy velmi rádi, když prožijete sváteční čas právě s nimi. Ikdyž vám pak kvůli tomu hrozí pokaždé životní nebezpečí (ale to takovému sympaťákovi hravě odpustíte). Jen by mě zajímalo, co by sakra ten John musel udělat, aby ho už v té prašivé Americe uznávali. Možná je to proto, že americká populace má na Vánoce přeci jen jednoho vousatého pupkáče radši. A teď už na komentář kašlu, je léto a já si tu prozpěvuji Let it snow, Let it snow... 80%

Nostalgická výprava do dob herních automatů a roztomilých postaviček, které tyto automaty obývají. Raubíř Ralf se mi musel někdo dobře schovávat, protože mi dost dlouhou dobu úplně unikal. Přitom je tohle přesně film podle mého gusta. Spousta nerdských narážek, výborné zpracování, povedený příběh (Turbo-tastic) a navíc k tomu je to i občas vtipné. Na tvůrcích je prostě vidět, jak si tuto nostalgii rádi dopřáli. A jako bonus se tam ukázali i některé z jejich oblíbených postaviček, jako například obr Zangief, zombík, nebo uprchlík z letošních Pixelů Pac-Man. Ale co nás bude nejvíce zajímat je automat Fix-It Felix, ve kterém zdejší Bad Guy Ralf (trochu Hulk nemyslíte? "Smash it!!") prožívá morální dilema a má tzv. existenciální krizi (středního věku? přeci jen už mu je dobrých 30 let). Ale kdo by se mu divil, chudákovi, když po hře jde vždy samotinký na svou skládku a jeho "kamarádi" si užívají party se vším všudy. Plus musím pochválit i vydařený dabing, hlavně roztomiloučké žvatlání Vanellope bych mohl poslouchat takřka furt. A když se Ralf ponoří do čokoládového jezirka se "šnorchlem" a začne vydávat zvuky jako Darth Vader? Pro geekovskou část populace se to rovná hotovému nerdgasmu. Tento snímek vám otevře oči, že i záporáci mají city a co víc, že bez nich by holt klaďasové nemohli existovat. Proto vás všechny prosím - važte si jich! Ikdyž někteří z nich jsou teda pekelní zm*di. 90%

Sáákra! Tak tohle byly Vánoce! Když se John McClane dostane na vánoční večírek jedné velké společnosti, kdo by řekl, že z její budovy bude do dvou hodin jen nános suti s hromadou mrtvol. Začíná se pomalým rozjezdem, kdy se takřka vše důležité o životě Johna dozvídáme chytrým způsobem - pomocí řidiče limuzíny, který je opravdu dost zvědavý a nebojí se ho trochu vyzpovídat (ale o to lépe pro nás). Po několika momentech už se dostanou na řadu (ne)teroristi v čele s výborným Rickmanem a jeho dokonalým přízvukem. A honba na padouchy může začít. Řekl bych až v Rambo stylu, ale s tím rozdílem, že zde není džungle, ale mrakodrap, a taky v tom, že John je vlastně takový typický chlapík, který si i přesto, že je v úplných sra*kách, nezapomene prohlédnout nemravný kalendář nebo vypustit nějakou už kultovní hlášku a patřičně si tak zašpásovat (nebo ulevit). Vlastně celý film je pln detailů, kteří nám hrají na větší realističnost (krom teda Johnovy neprůstřelnosti). Například zátah policistů se neobešel bez pořezání se od nějakých růží či co, nebo to, že netrpělivý (ne)terorista už nevydržel čekání na zátah FBI a uloupil si pro sebe čokošku či jiný typ sladké pochutiny. Hudba je střižena do vánočního duchu (jsou přeci Vánoce, že?) a celé je to (i přes ty mrtvoly) spíše odlehčený film, u kterého se i nejednou zasmějete (samozřejmě hlavně díky té (zatím) neplešaté makovici). John McClane je prostě borec, který si umí poradit se vším a přes vysílačku si u toho všeho ještě najít kámoše a nakonec se i udobřit se svou starou. A tomu se prostě říká "správnej mužskej"! Jediná výtka ode mě je závěr, ve kterém zčistajasna ožije jeden padouch, který se ještě před chviličkou houpal oběšený jako tlustoprd na houpačce a už zmíněná neprůstřelnost hlavního hrdiny, který by v mžiku mohl nahradit polovinu mančaftu dnešních komiksových hrdinů. Ale jinak je to akční film přesně takový, jaký má být a to k tomu vlastně stačila jen jedna budova. 90%

S nápadem na hulícího, sprostého a sexuálně aktivního medvídka mohl přijít právě jen tvůrce Family Guy. Začátek jako vystřižený z pohádky pro děti nám napovídá, že se možná Seth ve svém humoru už vybláznil a přešel na o něco korektnější a méně záchodový typ vtípků, ale po krátké úvodní scéně a přesunu do přítomnosti nám všechny tyto naděje rozdrtí. A my tak před sebou máme film s humorem, který už tak dobře známe. Nadávka sem, sexuální oplzlost tam, spousta travky zase tuhle a Flash Gordon tamhle a vše dohromady drží tak nějak splácaný příběh o tom, jak je John v jádru pořád malý fracek (taky kdo jiný by měl za nejlepšího kámoše medvídka... Já teda jo!) a Lori vypočítaná svině, která nesnáší, když se s někým dělí o pozornost (a to ikdyž jde jen o chlupáče plného plyše). Pak nám tam tvůrci hodí pár vedlejších linek, jako úchylně "dobrý" táta tlustého spratka, který mu chce dopřát každou plyšovinu a arogantní šéfík, které ale každý z nás už moc dobře zná. Potěší pár odkazů na kultovní klasiky (a já si nakonec toho Indyho tam všiml) a hlavně klobouk dolu před Markovým pamatovákem na jména, protože jeho kulometná ráže byla opravdu fascinující. Jen prostě v sobě mám ten pocit, že to šlo udělat i krapet vtipnější, ale jinak je to pro mě pohodová komedie, která rozesmát dokáže. 75%

Kruh se po celém světě stal už takovou hororovou klasikou, pro někoho snad i kultem. Já jeho zhlédnutí dlouho odolával, ale už i já to mám za sebou. Nemusím tu už rozebírat technickou i hereckou vyspělost, kterou tu vyzdvihuje kde, kdo. Také hudebně nemám výhrad (aby taky jo, když se o to staral Hans, že?). Hlavní na Kruhu je opravdu velmi hutná a temná atmosféra, kterou v novodobých lekačkách už bohužel nevídáme. I celková zápletka oplývá nápadem a originalitou (teda alespoň do chvíle, než jsem zjistil, že to amíci opět celý ukradli od japončíků). V některých chvílích je ale i přes snahu, celý příběh co nejvíce zjednodušit, patrné, že ne vše bylo domyšleno do nejmenších detailů a my tak můžeme sledovat občasné scénaristické "přešlapy". Jednoduše řečeno to prostě jako celek nedává úplně smysl. Vlastně o malé Samaře nevíme absolutně nic. Jen to, že je asi nějak napojená na zlé síly a že jako malá ratolest byla pořádně roztomilá. Každopádně smrtící videokazeta byla opravdu hrůzostrašná a její snímky v nahánění hrůzy určitě vyrovnaly promítání ze Sinistera. Takže jak to hodnotit? Hnědá rýha se u někoho určitě objeví. Herci dobří, hudba dobrá, kamera rovněž. K ultimátnímu hodnocení to ale nedojde, právě vzhledem k tomu, že nám tvůrci sice krásně zamotali naše drahé kedlubny, ale myslím si, že ani oni sami neznají všechny odpovědi. Nicméně i tak je Kruh pro mě jeden z nejlepších hororů a právem klasika. 85%

Po přečtení komiksu jsem byl zvědav, jak si tvůrci pohrají s filmovým (ikdyž jen kresleným) zpracováním. Upřímně to asi zůstalo na půl cesty, protože tam je dost věcí, které šly udělat lépe. Přesto, že se to krásně všechno hýbe a je to hezky nakreslené, je filmový Batman Rok jedna spíše zklamáním. Vnitřní monology, které se tak hojně vyskytovaly právě v komiksu a vystihovaly každou činnost, zde chybí (ano pár jich tu je, ale je jich tu tak 25%). Proto tu sledujeme občasnou akci bez toho, aniž bychom vůbec věděli - proč? Co ho k tomu vede? Je to jen řízek, co si užívá mlácení děcek? Další výhradu mám ke Catwoman, která je tu zaprvé naprosto zbytečná a za druhý je to nesexy tupka (ale tak je to i v předloze takže hej). Možná bych i ubral množství času věnováno Gordonovi a využil ho více ve prospěch začátku Batmana. Přeci jen poslouchat furt dokola, jak je Gordon čestný a vzápětí ho sledovat, jak se cicmá s nějakou pičkou z práce, když má doma manželku-těhulku(!!), není zrovna to pravé čokoládové (na ořechy nemám alergii, jen mám radši čokoládu). Za co jsem rád, je velmi přívětivá stopáž a celkem povedený dabing postaviček. Mimochodem zdejší dabér Batmana si následně v seriálu Gotham zahrál Gordona. Jaká to ironie komiksového světa. Jestli chcete zažít pořádný "origin" této postavy, radši sáhněte po komiksu. A nebo to udělejte jako já, abyste pak na tento film mohli házet špínu. Ne zas tak zlý to nebylo. 60%

2 hodiny neuvěřitelné kreativity japonského anime-mistra Mijazakiho. Už po pár začátečních sekvencích každý filmový fanda pozná, že ho čeká "cesta do fantazie" jak se patří. Animačně je filmík zvládnut bez jediné chybičky (možná pro někoho jsou jen ty anime lidičky trochu iritující) a zvukově je na tom taktéž výborně. Co se týče zdejších postav, tak se zde objevuje každý starý pardál, který by vznikl, kdybyste dali svými špuntovi tužku a papír se slovy "namaluj, co tě zrovna napadne". Proto zde poznáme staré známé, jakými mimojiné jsou Pixarova lampa, Batmanův (skoro)padouch No-Face, spoustu zmutovaných zvířátek a pár malých zelenkavých Yodů, kteří si říkají snad "žáby" nebo jak. Pak se zde dostaví i chuťovka v podobě našeho milého kamaráda, kterého vídáme v koupelně, když si sedneme na ten náš milovaný "trůn" a jednou, dvakrát zatlačíme. Prostě co se týče postav, dostaví se všichni. Dostaví se i nějaký ten příběh? Vskutku je tomu tak. A asi by jen tak nějakou nezhulenou mysl nenapadlo. V tom ale přijde Mijazaki se svou myšlenkou - lázně pro bohy a my se tak můžeme opět vrátit do starých dobrých časů, kdy jsme my sami byli ještě veselými ratolestmi a největší náš životní problém byl, že se nám na video nenahrál nový díl pokemonů nebo že v kinder vejci byla skládačka namísto super vychytaný postavičky. Za tento návrat velmi děkuji a teď se jdu zas vrátit do svého normálního života. PS: Nedávejte už do kinder skládačky! Děti to nesnáší. 90%

Agenti jsou v hodnocení takovým pomyslným komiksovým oříškem. Oni totiž vždy přes svou počáteční nudnější první půlku série dokáží divákům svým tempem ve druhé půlce doslova přilepit půlky (sakra to je hromada půlek) k pohovce. Následně pak sledujeme příběhové nečekané zvraty (a že jich je v seriálu o agentech opravdu hodně... možná někdy až moc) se slinou stékající po bradě a s myšlenkou "Joo tak tohle mi drbe koule", kterou přeruší až závěr dílu nebo oblíbená disciplína našich maminek s názvem "hod kapesníkem na uslintaného pacholka". Herecky to není žádný oscarový materiál, ale postavy jsou uvěřitelné a některé dokonce dají někomu o důvod víc, jak použít takový kapesník (pro pány je to především Skye/Daisy a pro ženy se o to postará chlapák Grant Ward - dohromady spolu působí jako velmi (ne)typická americká dvojička). O humor se na druhé straně postará hlavní důstojník a agent nejvyšší úrovně (který počas celého seriálu nakope asi nejméně zadnic ze všech) Phil Coulson. Ale u mě to stejnak vyhrává vědecký ňouma Leo Fitz, bez kterého by to nebylo ono. Trochu mě mrzí divácký nezájem o takovou látku, protože agenti opravdu mají co nabídnout a dělají to opravdu dobře. Prolínání se všemi ostatními marveláckými filmy je už jen tou pomyslnou třešničkou na dortu nebo chcete-li vajíčkem na chlebíčku. Jen je občas fakt těch velkých zvratů poněkud hodně a občas nedávají moc smysl, ale chápu, co tím vším chtějí agenti říct a já jen řeknu to, že celá Coulsonova partička je skvadra řádných sympatických tváří a badassových mlátiček. Po 2. sériích 80%