Mouchal

Vězeňská dramata o útěcích mám rád a o to víc, když do nich filmaři nasadí takové charismatické borce, jakými Steve a Dustin rozhodně jsou/byli. Vězeňské prostředí je zpracováno opravdu velmi drsně a realisticky a sledovat Motýlkovu touhu po svobodě a všemožné i nemožné plány útěku vás bude bavit! Nemluvě o tom, jaký herecký výkon tu Steve předvádí. Jeho ztělesnění zuboženého muže po několika letech samotky a jeho vyobrazení snahy zůstat i po tak dlouhé době příčetným je něco neskutečného a v dnešní době by to nemělo obdoby. Jediný problém tak mám s dlouhavostí některých scén a hlavně s celou linkou zdejších domorodců. Dějově se tím Motýlek nikam neposunul a ani jedno slůvko tam nepadlo, což hraničí až s němým filmem (možná tím tvůrci chtěli zacílit na milovníky domorodých prsíček nebo nevím). Chápu, že je to zpracováno podle (ne)skutečné události, ale v rámci filmu by se měli nezáživné pasáže přeskočit. Finále dvou starých pardálů, obývajících chatky vedle sebe na odlehlém vězeňském ostrově působí dost vykonstruovaně a finální útěk dost zmateně a je to tak trochu "hraní na náhodu". Nicméně ani tak to nezkazí výborný zážitek z výborného filmu, kdy zejména první polovina je bezkonkurenční. A nahánění krokodýla byla jen tou pomyslnou třešničkou na dortu. 85%

Kdyby se filmy hodnotily podle počtu klišé, nejspíš by se zdejší Poltergeist zařadil mezi špičku všech filmů. V dnešní době, kdy jsou filmaři hororů už moc líní na budování nějaké hutné atmosféry a spoléhají především jen na několik lekaček, zapadne tento film do šedého průměru. Jak už bývá zvykem, i zde se taková typicky americká rodinka přestěhuje do nového domu (který úplnou náhodou leží na bývalém pohřebišti, radioaktivním odpadu nebo na místě poslední potřeby Adolfa Hitlera... Konec konců je to úplně jedno). Pro tyto filmy by se měl zavést nový hororový subžánr třeba s názvem "Zůstaň doma a neser se cizím duchům do baráku". Prostě všechno už jsme někde jinde viděli a ikdyž občas pomůže si použité spodky obrátit naruby a pak ještě jednou, když je na chvíli sundáte a znovu obléknete s nadějí, že třeba smrdět už nebudou, zjistíte jen to, jaký jste čuně. Bohužel filmaři místo toho zjistí jen to, že dnes je na "trhu" tak málo dobrých hororů, že většina lidi půjde i na takovouhle vykrádačku a jim se vyplatí točit dál takovéhle braky. Herecky to naštěstí není úplně marné a hlavně mladík s vizáží mladého Jesseho Eisenberga hraje celkem stylově (na horor). Užít si tak jde první polovina, kdy se tam ještě nenakvartírujou "profíci" na duchy, kteří působí opravdu velmi nesympaticky a navíc je to už tak vyčpělý téma, že by tam museli dorazit bratři Winchesterovi, aby to mohlo mít nějakou šťávu (no jo no, jejich absence ve žlutých stránkách je bohužel patrná). V hlavě mi tak po chvíli zůstane asi jen scéna s televizníma prackama, s vrtačkou a pak několik trapně nestrašidelných scén s nasraným stromem, nasraným klaunem a kutálejícím se růžovým prasátkem. Jediným velkým plusem byly v kině přítomné lekavé slečny. 50%

Mrazivá detektivka s určitou dávkou nadpřirozena. Ikdyž je to film, který už má nějaké ty roky za sebou (a už jsou na něm v některých chvílích dost znát), stále má co nabídnout a to především z toho důvodu, že takovéto detektivky se dnes už netočí. Detektiv Brunel se díky případu seznamuje se záhadným mužem, který má za to, že pomocí svých myšlenek zakládá katastrofy, na které pak umírá nespočet lidí. I přes svůj počáteční skepticismus detektivovi tento případ nedá spát a během vyšetřování začíná věřit v neuvěřitelné... Dotek Medúsy (neptejte se mě proč "Dotek") má občas blízko až k atmosférickému hororu, kdy hlavně scény, které popisuje "muž katastrof" John Morlar, by mohly slabším dušičkám přivodit nepříznivé pocity strachu. Hlavní herecké trio hraje bezchybně (především kvůli zkušenostem - moc mladíků tu není) a Burton by svým pohledem snad i nějaké to letadlo shodit dokázal. Bohužel jakmile přišlo finále, které asi v té době nemělo obdoby, byla nejvíc zřetelná už výše zmíněná zastaralost filmu. Bortící se kostel působil až okatě uměle a hlavně se bortil minimálně deset minut, ale lidí v jeho prostorách spíše než ubývalo, ještě více přibývalo (přitom lidi začali evakuovat o dost dříve než byla rozdrcená první lebka). Možná finále chtělo působit víc dramaticky a proto tolik scén rozmačkaných lidiček pod nánosy "papírových" rekvizit. I tak ale šlo o nadprůměrné ukončení nadprůměrné detektivky. 80%

Kde se tahle šílenost vzala? Jakmile jsem se dozvěděl o tomto počinu šikovného Švéda, hrozně jsem se na to těšil. Poctivá mlátička "z automatů" v retro stylu akčních filmů minulého století je prostě boží nápad a nezůstalo jen u toho. Zde to bylo i boží provedení a hlavně je tu taková míra nápadů a kreativity, že jen těžko si je člověk dokáže užít na první shlédnutí. Taky který jiný "film" začíná tím, že hlavního hrdinu udeří blesk a zároveň ho uštkne kobra, že? Jedna ujetost střídá druhou a vždy, když už si člověk říká jak celý tento koncept vzájemných šíleností prokoukl, přijde opět něco nového a nebo nějaká vynikající slovní hříčka (která bohužel v českém překladu tolik nevyzní - "Tank you"). Jen si tak říkám, proč dnešní stomilionové akčňáky mají horší zpracování bitek než tahle praštěnost v podstatě za pakatel? Důkazem je boží bitka proti armádě třetí říše, kterou hlavní hrdina (který jen dělá svou práci) kosí na sto různých způsobů. Potěší i pohled na namakaného kulturistického Thora nebo vikingskou Barbarrianu a při pohledu na dva vořežpruty hádající se o optimální árijský knírek už jsem musel zapuzovat slzy smíchu. Pokud někdo zná Scotta Pilgrima, znásobí si jeho nerdskou podstatu a přidá studnu šílenosti, dostane Kung Fury a bude nadmíru spokojen. Když jsem odcházel z kina po Mad Maxovi, říkal jsem si, že těžko letos shlédnu ještě nějakou šílenější jízdu. Takhle se seknout... 90%

Let Apolla 13 (a to se lidé té třináctky nebáli...) se stal díky své "neúspěšné úspěšnosti" jedním z nejznámějších a nejslavnějších letů amerického vesmírného programu. V době, kdy opadl zájem americké populace o cestování na měsíc, přijde tragédie, která spojí celou Zemi. Divím se, že zase nějaký chytrolín nepřišel s konspirační teorií o sabotáži Apolla 13 z důvodu zvednutí zájmu lidí o vesmír. V Americe by tohle nebylo nic neobvyklého. Každopádně film nabízí velmi přesné vyobrazení tohoto milníku a dopomáhají k tomu velmi dobré herecké výkony (nebudu jmenovat, je jich dost). Dozvíme se původ hlášky "Houstone, máme problém", kterou snad už někdy slyšel každý z nás. Film se samozřejmě neobejde bez občasných klišé, ale zrovna tohle je film, kterému se občasná klišoidnost spolu s častým patriotismem dají odpustit. I přes delší stopáž jsem nenašel mnoho scén, které by zde byly zbytečné. Klobouk dolů před audiovizuálem, protože technicky je film na svou dobu skvělý. Komentář zakončím slovy Jimovy babičky "Kdyby Jimovi poslali do kosmu rozbitou pračku, můj Jim by s ni přistál". Stále očekávám druhý díl na toto téma. 80%

Obsaženy spoilery. Neuvěřitelné co tato reality-show o trosečnících dokázala. Už se dovysílala 30. série a já na to furt čumím jak malý svišť na vánoční stromek. Po zklamání předešlé série se Survivor vrátil ve velkém stylu a jen a jen dokazuje, že rozdělení na tří samostatné kmeny mu prostě svědčí! Zpočátku jsem se obával, že vypadnou všechny zajímavé persony mezi prvními (Vince, bradatý Max...), ale i přesto nám tam zůstal dostatečný počet na to, aby to byla pořádná jízda. A tím pořádná jízda myslím pořádná Happy Dance jízda Mikea. Snad poprvé se mi stalo, že vyhrál underdog dříč, který se dostával dál jen díky jeho neporazitelnosti v soutěžích a já mu fandil. Neopakoval se osud Terryho, Ozzyho či Spencera. Bohužel i zde je pár "hráčů" naprosto zabitíhodných. Hlavně dvojka Dan a Will, kteří nemají ponětí, kde hra začíná a kde už končí a svými vulgarismy a následnými omluvami a výmluvami si mě teda vůbec nezískali. Reunion působí jako soudní přelíčení, kdy Jeff mermomocí soutěž obhajuje, když na ní Dan hází špínu. Ale alespoň jsme se dozvěděli, kdo si zahraje příště a jsem na to velmi zvědavý! Oblíbenci: Mike, Joe, Jenn / Neoblíbenci: Dan, Will

K Přátelům je snad i zbytečné něco psát. Pro mě je to sitcom číslo jedna. Dokonce i v seriálových vodách bych marně hledal nějakého přemožitele. Příjemný, vtipný, nikdy nenudící a hlavně dokonale ztvárněný "masterpiece" o partě Přátel, kteří vědí, jak se život žije. Ať už jde o hloupoučkého sváděče žen Joeyho, dinosaury a rozvody posedlého Rosse, vždy vtipkujícího Chandlera, trhlou optimistickou Phoebe, pořádkem závislou Moniku nebo v lásce nerozhodnou Rachel, u každého z nich mám pocit, že ho znám lépe než některé členy své rodiny. Přes tu všechnu dokonalost hlavní šestice tu máme i nespočet hostujících hvězd jako jsou Brad Pitt, Bruce Willis nebo Robin Williams a mnoho dalších. Novodobé odvary typu Jak jsem poznal vaši matku (a vyprávěním o tom vás unudím k smrti) nebo Teorie velkého třesku (který vznikne při nárazu vaší hlavy do stolu při sledování trapných fórků) nesahají této legendě ani po kotníky a už to tak zůstane. Dokonce i cenu pro nejlepší znělku a počáteční ukázky bych vřele daroval právě Přátelům. Je to holt seriál, kdy člověk vidí každou epizodu čtyřikrát a pořád nemá dost. Jediné chybky vidím v občasné překombinovanosti (každý s každým), některé vedlejší postavy jsou na zabití a hlavně v epizodách, které rekapitulují předešlé dění. Naopak velkým kladem je perfektní český dabing, který jsem si ihned zamiloval a nedám na něj dopustit. Přátelé jsou seriál, se kterým se mi při končení loučilo úplně nejhůř. 95%

Komorní sci-fi, kdy spíše než o vymazlené efekty jde o hlavní myšlenku a celkovou propracovanost "blízké" budoucnosti. Budoucnosti, která nás dovede k zamyšlení, jestli naši budoucnost opravdu určují pouze naše genové předpoklady či pokud na to máme my samotní větší vliv. Hlavní hrdina Vincent si jde i přes svůj pochybný genetický základ za svým snem a pokud to nejde legitimní cestou, zvolí si cestu podvodu. Tvůrci si opravdu s budoucností velmi vyhráli, protože je zde plno detailů a plno věcí, které by mohly fungovat v takovéto společnosti (možná až na ty opravdu hodně nekvalitní fotky no...). Je až k nevíře, kolik úsilí byl Vincent ochoten obětovat pro splnění si dětského snu. Herecký trojlístek byl velmi přesvědčivý (možná jen občas byl výkon Umy Thurman trochu moc "robotický") a Ethan Hawke je prostě pro mě velmi nedoceněný herec, protože v každé své roli exceluje. Skvěla hudba tomu ještě dodala větší šťávu a my tak můžeme sledovat další výborný přírůstek do už tak rozsáhlé rodinky všech možných sci-fi filmů. I tak jsem ale úplně nepobral bratrskou hru v plavání. Pokud si Vincent nešetřil síly na zpáteční cestu, doplaval dál než jeho genově vyvinutější bratr a ještě ho dokázal dotlačit zpět na břeh (když on sám se vlastně po dvaceti minutách běhání zhroutí únavou), tak to musí být snad ztracený syn Aquamana, protože jinak nemám páru, jak to zvládl. Každopádně velmi milý filmík o velmi nemilé představě budoucnosti. 85%

Tak tohle mi moc nesedlo. Znáte to, jste v drahé restauraci a číšník vám přinese drahý kaviár a vy víte, že by vám měl chutnat. Že ho připravil vyhlášený šéfkuchař a všichni vaši známí si ho pochvalovali. Ale i přesto se vám z něj udělá šoufl a už se na něj nikdy nevrátíte. Mám to podobně s "Hodinami". Vím, že to má své nesporné kvality, výborné herečky a velmi zajímavé různé časové roviny, ale holt jsem to u tohoto snímku nedokázal docenit. Zdejší ženy (jak už bývá zvykem) se chovají velmi podivně a ani jedna z nich vlastně pořádně neví, co chce (nemluvě o lesbických náznacích, které jsem opravdu moc nepobral). A vlastně mi celkově uniká celkový smysl tohoto filmu. Možná by mi pomohlo, kdybych si přečetl knihu a nebo kdybych měl dělohu, ale ani pro jedno se mi "Hodiny" nezdají dostatečně přesvědčivé. Co musím ocenit je režie, protože režírovat nevyzpytatelné ženské hrdinky a rozumět jim (!!), to je něco, co stojí za můj obdiv. Klady také jsou, že z trojice hlavních hrdinek mi přišla otravná jen jedna (Nicole), celkem přívětivá stopáž a celkové herecké osazenstvo, kdy i vedlejší roličky jsou dobře obsazené. Chápu a respektuji lidi, kterým se toto dílko líbí, ale já mezi ně bohužel/bohudík nepatřím. 60%

Až na krev ve své podstatě není vůbec špatným filmem, jen se nevyvaroval několika chybám, která ho (alespoň pro mě) posílají do šedého pásma lehkého nadprůměru. Co se týče hereckých výkonů, atmosféry a postupně gradující hudby (kdy možná jen občas vygradovala o něco dříve než bylo nutno), nenašel jsem žádnou chybu. Daniel Day-Lewis se ropným magnátem snad doopravdy stal a jeho herecký projev je těžké neocenit. I přesto, že vlastně hrál pořádného hajzla. Jak jsem si zpočátku myslel, že Daniel Plainview je mužem cti, který se s nikým ve své blízkosti nepáře, tak jsem se velmi spletl a je to jen velký ignorantský budižkničemu s odporem k jakékoliv formě konkurence a vlastně i ke všem živým bytostem. Proto jsem si užíval jednu konkrétní pětiminutovku, kdy dostane nabančíno od faráře místní farnosti a následně i od svého malého synka (to se ví, že mu přes držku moc nedali...škoda). Největší chybou je bohužel naprosto přifouklá stopáž (když člověk nafukuje balonek, taky se snaží nafouknout ho co nejvíc, ale v určitou chvíli už prostě nápor nevydrží a praskne a veškerá naše snaha je v "čudu"), kvůli které se prostě chvílemi nudit budete. Bohužel, méně je někdy více a tento film by se mohl s tímto tvrzením přikládat jako jeho důkaz. Nic to ale nemění na tom, že je to rozhodně dobrý film, který stojí za shlédnutí, ale pouze jediné. 65%