EllienPM

Bohužel, tohle se nepovedlo. Operetky možná fungují na divadle, ne však v televizi. Rýmovaný a falešně zpívaný unylý a nenápaditě napsaný projev už u Karkulky (řhííí-khááá-jííí mi čhééér-vééé-nhááá) táhle nudí a je k nepřežití. Postavy rýmují jako o život (často doslova). Lepší a chytřejší propojení příběhů, resp. chronologické přeskládání (Růženka na konec) by mi také vyhovovalo více, mix tří pohádek mi ale nijak nevadí - je osvěžující a člověk je zvědav, jak to tvůrci uchopili. Nad vodou dílo drží přenádherné Kladruby a hlavně výborný Zdeněk Piškula a Marie Rottrová s Ivou Bittovou. První polovina ještě s přimhouřením oka dobrá, následující mysliveček obklopený zviřátky dost super, ale to, co bylo od zjevení malé Karkulky až do konce, to už bylo čisté peklo. O dvanácti měsících už byla za trest a k nepřečkání. A macešky vydávané za fialky? Bez komentáře. Mezi dva až tři. Kde je ta krása, nápaditost, lehkost, moudrost, vtipnost, vymazlenost a funkčnost Lotranda a Zubejdy s opravdovými hity, které pohladí? Zklamání roku. Vynikající komentář: Radek99 a Fr.

Ne nadarmo je Rudolfinum sálem s nejlepší akustikou u nás. Bylo to svěží, noblesní (ne upajdaně snobské jako za časů VAC). Výborná to měla pod palcem, německé instrumentalistky taky a páni lékaři byli nesmírně osvěžující. Až na Cestu ven bylo vše skvělé. Lucie mi svým sebevědomým projevem dost připomínala Terezu Pergnerovou - jednu z mála těch skvělých a jistých moderátorek, za kterou vám není trapně - prostě ryba ve vodě. Hosté se dobře bavili, já taky, a mnozí byli při děkovačkách i vtipní. Honzík Moucha se od dob Šeptej snad vůbec nezměnil a je stále tak sexy, že by byla radost s ním jet k moři. Snad jen ostentativně žvýkající supervandrák Jan Svěrák byl za žižkovského balíka, škoda. S ním bych k moři rozhodně nejel. Jenom nechápu jednu věc - proč Cena filmových fanoušků neměla taky pět nominací? Hlas Boží (lidu) je přece objektivnější, než ten akademický, ne?

Je několik způsobů, jak se na film dívat. Martin je živá voda, takové lidi jsem nikdy neměl rád, takže mám od začátku trochu problém nejen s hlavní postavou, ale i s poměrně dietním a úsporným stylem vyprávění. Není to hravé, není to hluboké - je to stroze praktické. Což neznamená, že to je na škodu... Takže ten "problém" ale nebyl natolik zásadní, abych film vypnul - zvědavost, co se bude dít dál, byla silnější. Nakonec z toho mám celkem milý dojem, hlavně díky nádhernému prostředí Marseille a totálně sexy Lucovi, kterému to (nejen) v pruhovaném svetříku zatraceně sluší :).

Což o to, formát to není špatný, ale drtivá většina soutěžících na úrovni "navoněná bída" pořadu rozhodně nepomáhá.

Aby vás některé dávné křivdy nesemlely dočista, musíte o nich začít vyprávět nebo psát. Jen to vám uvolní krk a můžete opět trošku volně dýchat. Syrové vyprávění ze stejně syrového prostředí. Je to ponuré, ale stejně se k tomu znovu a znovu rádi vracíme. Má to totiž nevyslovitelné "kouzlo".

Hořké vyprávění o sladkých maličkostech přetěžké doby. Tak jak to uměl jen Pan Karel Kachyňa.

To ještě vesnice byla vesnicí. Sice kdekdo kdeco věděl, kdekdo kdeco neměl, ale když byl malér, tak se všichni semkli, vzájemně si pomohli a táhli za jeden provaz. A leckdy u toho byla i sranda :).

Mezi tři a čtyři. Občasné nelogické scény ("Musí ti stát zrovna tady?"), ale obecně je to celkem příjemně syrové a drsné.

Švédská trojka posté a opět jinak. Musím říct, že styl natočení filmu na mě působí dost amatérsky a syrově. Komedie - pro mne vůbec, spíš taková... levnější vztahovka. Ani vtipná, ani dramatická. Pár dobrých nápadů, ale třeba scéna "bloudění v lese" je fakt strašná - to mávání kamerou je tak dětinské - rušivé. Rušivé je vlastně to nejsprávnější slovo - abych se do filmu a osudů postav opravdu položil, vžil a užil si film naplno, včetně emočního cloumání, tak bych potřeboval, aby byl natočený klidně. A hluboce. Nevím, proč takový ruský chaos. Častá oslava moderny a velkoleposti, ale chování části postav je tak uboze přízemní, že celý ten olbřímí kontrast vlastně působí hrozně chtěně a... nezaslouženě. Takové to navoněné lejno. Záběry na hotel, resp. veledům s bytem hlavního hrdiny jsou neskutečně působivé, jenže za chvíli vidíte, že před megalomanskou stavbou s moderními interiéry je jen vymlácená asfaltová silnice plná louží a děr. Navrch huj, vespod fuj. Takový dojem si z toho odnáším. Tedy ze zpracování. Amatér chtěl (asi) ohromit ohromně rozdílným Ruskem. Z tématu a herců mám pocit dobrý. Když se podíváte třeba na film Amphetamine, to je naprosto jiné vyprávění - uvěřitelné, prožitelné, citlivé a citové, niterní. Miluji jen tebe je hlavně povrchní. Necelé tři.

Nádherný film, citlivě a poctivě natočený. Skvělé dětské výkony.