Recenze (1 188)
Dokonalá lež (2019)
Mně se Dokonalá lež líbila, i když je to jen obvyklá hra na kočku a myš, a i když je od počátku zřejmé, kdo je kočka a kdo myš. Ian McKellen je sice šarmantní dědáček, ale na nestárnoucí, nádhernou Helen Mirren prostě nemá.
K jezeru (2019) (seriál)
Zdrcující účinky pandemie dostávají v ruských reáliích další rozměr - vládním opatřením se nedá vůbec věřit, kontrolu přebírají ozbrojená komanda, všeobecný chaos nabírá na síle a každá špetka lidskosti může být osudná. Škoda, že na konci se až moc hraje na city, ale tak už to chodí, že i ty nejlepší seriály mi v závěru utopí v záplavě sentimentu. I tak bych s radostí přivítala pokračování.
Dům dlouhých stínů (1983)
Anglický černý humor mám ráda a setkání trojice nezapomenutelných hororových legend je dalším významným plusem. Tohle mi vždycky udělá radost.
Arabské dobrodružství (1979)
Myslím si, že je trestuhodné natáčet orientální pohádku s tak ošizeným rozpočtem.
Chlast (2020)
Hóóódně zjednodušené a ve vývoji poněkud překotné, ale herecky famózní.
Sejmi prezidenta (2014)
Tenhle druh humoru, pokud to teda měl být humor, mě evidentně minul. Škoda té krásné přírody.
S milenkou mé matky (2000)
Je to hodně vtipné a bavila jsem se. Jen mě děsí představa, že se Hlynur stane idolem dalších generací mladých mužů, kterým učaruje jeho pohodlná životní filozofie. Mít něco takového doma, tak to ženu kyjem.
Posthumous (2014)
Příjemná lovestory, která až tak ničím novým nepřekvapí, ale prostředí umělecké bohémy a sympatičtí představitelé ji dodávají potřebný šmrnc. Velkým plusem je i představení multikulturní německé metropole jako inspiračního zdroje mladých umělců. Být mi tak o čtvrtstoletí méně, neváhám, a mažu do Berlína.
Telefon (2020)
Můj oblíbený motiv, který jsem už párkrát viděla, tentokrát ovšem otočený naruby, a s drsným finále.
The Mortuary Collection (2019)
Černohumorné strašidelné historky mám ráda. Zvláště když mají patřičný nadhled a neberou se moc vážně.