ostravak30

Možná, že knižní předloha, mě neznámá, funguje ve své podstatě dobře. Celý příběh je postaven na složitých rodinných vztazích, což je blízké téměř každému z nás. Dorozumění mezi jednotlivými generacemi je těžké, což je pochopitelné vzhledem k faktu, že věk rodinných příslušnic se liší. A každá z nich má tak zároveň i jiné představy o životě. Na mě to celé ani herecky ani zápletkami nepůsobilo špatně. Jediné, co mi vyloženě kazilo dojem byly kulisy. Pohyb na dřevěných kostkách a bezduché bílé pozadí se mi prostě nelíbily. Ale to je vyloženě můj dojem. Ono to celé totiž ani nemělo žádné pořádné vyvrcholení, jako by to skončilo někde uprostřed.

Sláva těch nejznámějších mayovek byla jako zlatá žíla. Tepat dokud to šlo. A tvůrci tepali. Ačkoli Žut je také podle knihy slavného spisovatele. A z divokého západu se přenášíme do divokého Balkánu. Zůstal pouze Lex Barker, ostatní hrají zcela jiné role. Humor je tu sice opět zastoupen, dobrodružství nakonec také, ale paradoxně by se tento film měl dějově odehrávat až po Vinnetou - Poslední výstřel. Na mě jsou ale téměř dvě hodiny moc a děj se různě tříští než dojde na hlavní rozuzlení. Navíc ani k souboji mezi Old Shatterhandem alias Karem ben Nemsím a Nirwanem alias Žutem nakonec nedojde. Zajímavé by navíc také bylo zjistit, jak se z Old Shatterhanda stal proslulý hrdina Balkánu. Tady na mě totiž působí hodně podrážděně, úplně jinak než v těch slavných filmech s Vinnetouem. Závěrečná poznámka pak půjde k jedné scéně, kdy K. ben N. vytáhne dva statné chlapy na laně...už to samo o sobě je kousek, ale pak následuje střih a on je svazuje...a to kruci dokázal jak?

Asi není moc filmů, kde by Bruce Willis byl za padoucha a Richard Gere svým způsobem též, protože je vytáhnut z vězení. Jde o neobvyklou dvojici. B. W. si navíc střihne roli známého zabijáka, který mění účesy, kostýmy, byty, auta a hlavně se neštítí zabít kohokoli a kdykoli. Možná kdyby film netrval 120 minut, tak by se dal snést. Ale velká část snímku zabere pátrání po Šakalovi a jeho přípravy. Tím se film stává trochu méně svižným a na samotnou akci zbude jen závěr. Ten navíc není až tak velkolepý. Od takového protivníka bych čekal rozhodně důmyslnější unikání a propracovanější plán na moment, kdy něco nevyjde. V tomto filmu je ale hodně krve, zajímavých zbraní a čekání až se konečně začne něco dít a dojde k vyvrcholení.

Mackennovo zlato je western, který dlouhou dobu na diváka působí dvojím způsobem. Jednak vizuálním, protože  Monument Valley a Glen Canyon vypadají úchvatně a to se ještě povedly i záběry třeba jezírka či samotného zlatého údolí. A jednak také neustálým napětím. Tím hlavním je samozřejmě neustálé debaty, zda zlato je či není. To diváka udržuje v pozornosti v podstatě až do konce. Navíc je film protknut velkým množstvím nečekaných zvratů. Herecké výkony byly výborné, hudba se mi také líbila. Závěr navíc působí velkolepě, ačkoli je nutné říct, že některé triky z dnešního pohledu působí úsměvně. Zajímavé také je, že zde jsou Apači vyzdvihnuti jako krvelačný indiánský národ. Tedy zcela jiný pohled než jaký nám tolikrát nabízel Karel May a Vinnetou jako jejich náčelník.

Opět začnu tím, že původní film nemám shlédnutý, takže srovnání není. Pro mě tak zůstává jen tato verze. Většina sci-fi filmů je zajímavých asi nejvíc tím, jak nereálné nejspíš jsou. Možná právě proto, jak nezajímavá budoucnost může být z pohledu filmařů si spisovatelé a scénáristé vymýšlejí tak úchvatné pitomosti. To je totiž na filmu to nejlepší - vizuální stránka. Rozhodně vypadá zajímavě včetně samotných nápadů - výtah do středu země, město budoucnosti apod. Pak už následuje ta akční stránka, která též nevypadá špatně, ale něco jí chybí. Na první pohled to působí až profesorsky úhledně, ale něco tomu chybí. Nemůžu si pomoci, ale herecké výkony jako by byly beztvaré, skákačky sem a tam, do toho jim občas pustí výbuch, nějaké ty honičky, to zkrátka není extra originální a dohromady jako celek to funguje chvíli a ne po dvě dlouhé hodiny.

Rocky III vlastně nepřišel s ničím extra novým. Rocky Balboa je sice mistrem světa, několikrát obhájil, ale má nového vyzyvatele. Prohraje a nakonec je to on, kdo se nechá přesvědčit k odvetě a slavně vyhrává. K tomu následuje užívání si boxerova bohatství, natáčení reklam, popularity. Poté pak slavná melodie, trénink a závěrečný zápas. To co tvůrci použili v prvních dvou dílech se tady vešlo do jednoho. Trojka je tak přímočařejší, ale s ničím oslnivým ani extra originálním se nevytasili.

Chobotnice jsou pro mě stále jedněmi z nejzajímavějších, ale také nejzáhadnějších tvorů mořského světa. Vypadají zajímavě a tento dokument navíc odhaluje, jak strašně působivé může setkání s nimi být a co všechno o nich nevíme. A přitom jsou nesmírně inteligentní a vnímavé.

Přiznám se, že jsem Marii Rottrovou viděl v jiných dokumentech, byť většinou v epizodních rolích, a najednou mi přišla mírně pyšná, nepříliš skromná, zkrátka nesympatická. Tento dokument dojem přeci jen napravil. Slavná zpěvačka se nevyhýbá kontroverzním tématům o kterých by jiní umělci jen neradi mluvili. Je velmi otevřená a dozvíme se opravdu hodně z jejího života, navštívíme spoustu zajímavých míst, uslyšíme neznámé písně. Závěrem musím dodat, že M. R. na 80 nevypadá ani náhodou...

Vždycky mě překvapí, jak moc nacisté dokázali být krutí a přitom obdivovat krásu umění. Jenže je tu ještě druhá stránka filmu. Odbojáři nebyli vůbec přesvědčení, že se za obrazy vyplatí umírat. Osobně mám tohle morální dilema ještě dlouho po skončení filmu. Je krásné, je vzácné, ale vzácnější než lidský život? Těžko říct. Polemizovat bychom nad tím mohli hodiny a všichni bychom se neshodli. Pravda je, že zatímco napínavé a dramatické okamžiky, výbuchy aj. vypadají skvěle. Ale film je dost dlouhý, aby se našly hluchá místa v momentech, kdy se buď nic neděje anebo sledujeme dlouhé dialogy. Takže mnoho momentů vypadá efektně, ale snesl bych kratší film s přímočařejší dějovou linkou.

Cervantes není úplně životopis slavného spisovatele. Vidíme totiž jen jednu zajímavou epizodu. Když jsem pečlivě pročítal co všechno zažil ve svém životě, tak je mi jasné, že by to mohlo být na několika hodinový film nebo dokonce na seriál. Z tohoto pohledu se pak film jeví trochu jinak. Ač kvalitní co do exteriérů a hereckých výkonů, moc se mi nelíbily třeba souboje. A že jsem už pár dříve narozených historických filmů viděl. A pro Ginu Lollobrigidu se navíc jednalo skoro o epizodní roli, kdy se objevila v pár scénách. Takže jsem ani moc nepochopil, proč Čt vysílala zrovna tento snímek k jejímu úmrtí. Nicméně my se bohužel z filmu nedozvíme, jaké okolnosti vedly k napsání jeho nejslavnějšího románu. Ani jak k tomu vůbec došlo. Tady si tvůrci vypůjčili jednu z jeho částí života hlavně proto, že šlo také o tradiční konflikt křesťanství a islámu. Ani jedno náboženství není ideální a má své chyby, jak je správně upozorňováno, ale pro mě je nejcennější chvíle, kdy vyslanec Turecka prochází Římem a vidí co všechno církev také může dopustit a pak kritizujte islám.