Snorlax

Trojan, Macháček a svěží rokenrol jsou hlavními devizami této romantické komedie. Místy černohumorná, přecházející až na samou hranu při boji psa s vysavačem, místy rozverná, ale stále příjemná komedie na jedno zhlédnutí.

Tento film má hezké barvy a dobrou hudbu, tím končí veškerá pozitiva. A také moje ochota ještě někdy někde vidět Deppa, který evidentně svoji kariéru podřídil snímkům pro náctileté. Může se osaměle trajdat s piráty po Karibiku i jezdit s Tontem pouští, obojí je pro mě nezáživné, trapné a jasná ztráta času

Nikdy jsem nechápala, proč se Bočan chlubí svou příslušností k československé nové vlně. Teď už to vím. Krásný, formálně dokonalý snímek je skvělým zástupcem nové vlny. O to více člověka zamrzí, že následně Bočan utápěl svůj nesporný talent v umělecky nepříliš zdařilých počinech. Netuším, jak to dokázal, ale přiměl k celkem přesvědčivému herectví i Vyskočila. Velmi nápaditě využívá všemožných pohledů kamery, takže divákovi skvěle zprostředkovává aktuální situaci. Klusák napsal vynikající hudbu, která by uspěla i v mezinárodní konkurenci. Tohle je pravděpodobně nejlepší Bočanova práce a dlužno dodat, že je úctyhodně kvalitní.

Svobodný a hlavně svobodomyslný malíř Renzo toho mnoho nemá, má však jednu úžasnou věc, kamaráda, kterého mu musí závidět celý svět, Artura. Spolu se vydají na nádhernou cestu vytření zraku všem nabobům. Film o umění, lásce k němu a hlavně o nespoutanosti umělcovy mysli, leč také o pozérství sběratelů obrazů.

Šifra mistra Romana je zručně natočená pohádka o tom něčem velikém, po čem lidstvo odvěků touží. A je jedno, jestli se to jmenuje Kámen mudrců, nebo Devátá brána. Asi jsem čekala nějakou smysluplnější pointu, ale bylo to jako rána na solar, celou dobu jsem se skvěle bavila a pak, inu pak přišel závěr. Již Borise v kruhu je dosti náročné zkousnout, ale ve srovnání se zbytkem vyvrcholení to bylo ještě dost pohodové scenáristické řemeslo.

Dreyfusova aféra byla filmaři zpracována několikrát, a tak si člověk říká, co nového by ještě mohl další snímek přinést. Říká si to do té doby, než uvidí tento Polanského počin, který se s armádními špičkami skutečně nemazlí. Od samého začátku až po úplný konec napínavé drama, i když člověk přesně ví, jak skončí, se může pochlubit na komorní drama nebývale košatým vizuálem, uhrančivou hudbou a pochopitelně skvělou režií, která má jednotlivé záběry vypočítány na sekundu přesně, aby byly co nejpůsobivější.

Swing působí spíše vesele, ale zde i on zní nostalgicky. Ty vzpomínky na staré dobré časy jsou až hmatatelné a bolí. Ronald Zehrfeld je dokonale rozervaná osobnost, která se zmítá mezi sviní a zamilovanou sviní. Bez něj by byl výsledný dojem mnohem slabší.

Tři hodiny lidství, příběh proměny mladého nafoukaného lékaře v altruistu. Kurosawa je zde nezvykle něžný a citlivý, některé záběry kamery jsou nádherně poetické, jiné dráždivě kruté. Film sám je též plný protikladů, emočně vypjaté scény střídají poklidné zádumčivé okamžiky, zlobu láska a vše je laděno do pohádkově dobrého konce. Jen bych si dovolila rozporovat hlavní roli Mifuneho.

Roztomilá a šarmantní gangsterka. A pak že lev je král džungle, pchá!

Když se loupí s grácií a jen po troškách, stává se z krádeže uměleckého díla inspirace. Sokolovovi se podařilo inspirovat se Tarantinem a jít vlastní cestou. Propracovaný vizuál se umně snoubí s hudebním doprovodem a spolu vytváří krásnou kulisu pro krvavá jatka, jež se odehrávají na plátně. Některé scény jsou opravdu hodně vychytané, ale k vrcholu patří záchrana matky.