Snorlax

Tohle je po dlouhé době český film s naprosto skvělými hereckými výkony. I když Eva Hacurová měla malou roli, opět prokázala své nesporné kvality a scény s ní jsou o třídu výš, něž ty ostatní, což ji v téhle herecké konkurenci činí aspirantkou na nejlepší současnou českou herečku. Prušinovského režii nelze též nic vytknout, velmi zdařilý je i výběr hudby. Pochválit musím i scénář, jenž bourá veškerá klišé romantických filmů a jde svou cestou.

Mimořádně dobrý námět, o poznání horší námět, zajímavá režie a přepjatý výkon Coopera jsou ingrediencemi koukatelného sci-fi, jehož potenciál bohužel naprosto nebyl využit.

Už jsem zakopla o několik pokusů hrát si na Tarantina, jenže prakticky vždy to dopadlo špatně. Nejinak je tomu i v tomto případě. Pár krásně černohumorných momentů nemůže zakrýt roztříštěnost jednotlivých povídek a především jejich propojení. Výtečná je westernově laděná scéna před první volbou holičství. Kramerovi chyběl dostatek odvahy, aby předvedl práci s řemdichem, vystačil si s rybářskými pruty. A podobně nedotažených je ve filmu více věcí. Jediné, co mě po celou dobu zajímalo, jsem se nedozvěděla. Co vlastně v královském kabrioletu smrdí?

Nejlepší herečkou celé minisérie je Eva Hacurová. Škoda, že Nonstop lahůdky nenatočila Kopáčová nebo Karas, scenáristicky nejlepší a se skvělou ústřední hereckou dvojicí. Hřebejk by už toho opravdu měl nechat, je vidět, jak ho natáčení otravuje, nebaví, dokonce snad i nudí. U lopaty by dříve talent rozvíjejícímu režisérovi mohlo být lépe, tedy nám divákům by určitě bylo lépe, kdyby šel Hřebejk zase o dům dál. U všech dílů je solidní kamera i hudba, u tří i velmi dobrá režie.

Režijně výborné, Vetchý skvělý, ale scenárista si absolutně neporadil se závěrem.

Zážitek ze sledování dua Krobot - Křenková mi nedokázala zkazit ani nudná režie rutinéra Hřebejka. Bohužel u ostatních postav se nanicovaté vedení herců projevilo.

Ve škole povídka poněkud ztrácí dech, ale Hacurová i Remundová jsou natolik úžasné ve svých rolích, že klidně přimhouřím oko.

Momentálně nejlepší česká televizní režisérka se obula do všeobecně známého případu, o němž prakticky nikdo neví mnoho z jeho pozadí. Velmi zajímavé bylo i seznámení s výběrem z poškozených, s opilými povaleči by se divák těžko identifikoval, takhle jen koukal a říkal si, že se to mohlo stát i jemu. Druhá část by si zasloužila i rozdělení do dvou dílů, tolik v ní bylo informací. Ale vše podáno srozumitelnou formou, byť ve velmi ostrém tempu.

Tento film je jako finálové zápasy Kanadského poháru 1987, které by se hrály bez puku, vše nasvědčuje výborné zábavě, ale diváci se nudí. Scénář i herecké obsazení dávalo tušit skvělý politický thiller, jenže bez špetky atmosféry to prostě nejde. Frances zoufale pobíhá před kamerou a mně je úplně jedno, jestli ji během toho třeštění někdo nesejme.

Tenhle film mě bavil kdysi a baví mě i dnes. Je škoda, že Jandák dostával tak málo příležitostí v dobrých komediích, má skvělý cit pro gag a výborný timing. Souboj dvou velitelů v jedné místnosti patří k tomu nejlepšímu, co tento snímek herecky nabízí. A podílí se na tom stejnou měrou Roden i Jandák.