Jeoffrey

Jeoffrey

Martin Zach

okres Praha-východ
I am only a crack in this castle of glass.

56 bodů

Moje oblíbené seriály

  • poster

    Gintama (TV seriál) (2006)

    Pro svůj jubilejní 100. komentář jsem si nemohl vybrat nic menšího, nežli svůj nejoblíbenější seriál. Gintama je ta nejvtipnější a nejdokonalejší parodie skoro všeho, co fanouška anime napadne. Pracuje se tady skoro se všemi klišé a jejich překroucení a vyznění je tak dokonale jedinečné a unikátní, že to člověka nenechá chvíli chladným, navíc když už nějaký vtípek začne tak to není jen, že by zazněl a odezněl, ne tady se s humorem pracuje i tak, že se z vtipu udělá další vtip a pak třeba další a ve správný okamžik se připomene ten původní ale postaví se úplně jinak a člověk se jen válí smíchy a zároveň žasne, co všechno autoři dokáží. Pan Sorači (autor předlohy) je totiž troll všech trollů a nic mu není svaté a tak si bere náměty prakticky odevšad a nebojí se udělat si srandu z diváků (kolikrát nám už ta Gintama končila...) i sám ze sebe, opičák jeden... Navíc kvalita tohoto anime a jeho humoru neskutečně stoupá s počtem dalších anime sérií, které divák viděl. Když jsem viděl Gintamu před 6 lety poprvé skvěle jsem se bavil, ale místy jsem příliš nechápal, poznal jsem odkazy jen na ty nejznámější kousky jako One Piece, Bleach apod., ale když jsem si jí pustil za rok znovu a měl již nakoukáno víc jak 100 sérií, najednou byl můj zážitek ze sledování úplně jinde a to byl už při prvním sledování hodně nadprůměrný a když jsem se díval vloni (nakoukáno přes 400 anime sérií) tak byl naprostou dokonalý. Nejsou to jen odkazy na různé jiné série ale i filmy jako (třeba Star Wars), nebo hry ( třeba Super Mario) nebo i herce (třeba Jackie Chan) a perfektní situační i konverzační humor, co dělá z tohoto díla skutečný poklad, ale jsou to i charaktery. Takovou sbírku roztodivných osobností a úchylů, jako je tady člověk jen tak nesežene a samotný Gintoki je mezi nimi naprostým králem, prostě hlavní hrdina, který je líný, drzý rád si zachlastá a zahraje,na kterého se hodí označení loser a v podstatě je pro všechny k smíchu, ale jen do momentu, než mu někdo sáhne na přátele... To je z něj rázem démon, akční hrdina na úrovní epic z kterého by si i Chuck Norris cvrnknul do gatí a z vtipného seriálu se rázem stává akční shounen té nejvyšší úrovně. Dál si k tomu přidejte podobně línou a drzou mimozemšťanku Kaguru s neskutečnou silou, ukecaného moralistu a tak trochu troubu Šinpačiho, jeho sestru, která je milá a příjemná, dokud jí nenaštvete, jejího stalkera, který je šéfem zdejších pořádkových sil, další členy pořádkových sil - sadistu Okitu a milovníka majonézy Hijikatu, bláznivého teroristu Zuru (Zura ja nei Katsura da !!!).... Takhle bych tady mohl psát ještě hodně dlouho, protože i každá vedlejší postava je naprostý unikát, který si snadno zapamatujete a tak i toho největšího pitomce (u mě jednoznačně princ Hata, aka Baka-oji ) ale i záporáka budete mít prostě z nějakého důvodu rádi. Kromě postav jsou zde i unikátní předměty a tak se vám i takové věci jako je Justaway, nebo Neo armstrong cyclone jet armstrong cannon (hlavně jak vypadá...) dostanou strašně rychle pod kůži. No a co by to bylo za dokonalý požitek s perfektním humorem, neskutečně perfektními charaktery bez pořádného příběhu ? Gintama dokáže kombinovat díly, které vás budou bavit, i když se tam vlastně vůbec nic nestane a tak i u dílu, kde je celou dobu záběr na Gintokiho sídlo a hlavní trojice jenom kecá a hází jeden vtípek za druhým, se budete skvěle bavit a pak jsou zde i příběhové sekvence, které svou propracovaností dokáží zaujmout i náročnějšího diváka. Hudba je skvělá a většina openingů i endingů je skvěle vybraná a dobře se poslouchá, animace je také povedená. Zkrátka tento seriál má pro mě všechno, co si od anime přeji a tak je naprosto po právu na prvním místě mé TOP 10 a toto se asi jen tak nezmění.

  • poster

    Městečko South Park (TV seriál) (1997)

    Pro člověka bez nadhledu, představivosti a smyslu pro humor bude South Park jenom vulgárním kýčovitým dílem bez jakékoli hodnoty, prostě odpad a spodina zábavy. Většina ostatních si všimne, že South Park je poměrně hodně zajímavé dílo, které přináší unikátní a zpravidla hodně zajímavé pohledy na věci, které nás zajímají a které jsou často velmi aktuální. Zkrátka pod vším tím nadáváním, vulgaritou a pro někoho možná i kýčem se velmi často objevuje zajímavý nápad, pohled na věc jiným naprosto unikátním způsobem, spojení různých věcí, na které bychom nepřišli... Jistě podání je pokaždé hodně přitažené za vlasy a situace jsou doháněné do krajností, ale je to přece kreslený seriál a navíc komediální, takže komu to může vadit. Takže i pro člověka, který dokáže odhlédnout od všeho toho, co jiné suchopárné intelektuály uráží a odpuzuje může být tohle dílko opravdový skvost. No a pro všechny ostatní lidi (mě nevyjímaje) co je rozesmějí i vtipy o prdění a co se chtějí prostě jenom bavit je tohle prostě poklad...

  • poster

    Simpsonovi (TV seriál) (1989)

    Simpsonovi jsou prostě klasika, která mě provází prakticky od dětství a kterou si i dnes po všech těch letech pořád užívám. Jistě někdo může tvrdit, že poslední série už nejsou tak skvělé jako ty první, ale pořád je to velmi dobré a stále mě to baví. Navíc je většina postav prostě skvělá a Homera, Pana Burnse, Vočka a mnohé další si prostě nejde nezamilovat a nebo se i v některém z hrdinů tak trochu najít. Takže za mě "výtečně!" a jasné místo v mé top 10.

  • poster

    Červený trpaslík (TV seriál) (1988)

    Už jenom kvůli Rimmerovi nejde tenhle seriál nemilovat...

  • poster

    Hunter x Hunter (TV seriál) (1999)

    Dílo, díky kterému jsem se před cca 6 lety znovu vrátil k anime. Přestože se ke mě pár prvních dílu dostalo víceméně omylem, neodolal jsem a velice rychle si mě tohle dílo dokázalo získat. Má to hodně zajímavý a napínavý příběh, skvělé postavy (hlavně Killua a Hisoka), nebojí se to ukázat násilí a krev a to vše v krásných barvách a s pěknou hudbou. Remake z roku 2011 jde sice v příběhu mnohem dál a má mnohem ráznější tempo, ale z čistě nostalgického hlediska jsem si dal do TOP 10 tuto starší verzi.

  • poster

    Clannad (TV seriál) (2007)

    Málokdy mě něco dostane silou svých emocí a skoro nikdy nebrečím, ale to co se mnou dokázal udělat Clannad a především Clannad After Story to byl masakr. Sakra, vždyť já už brečel jak želva u příběhu s Fuko a to jsem netušil, co bude všechno následovat dál. Zkrátka jestli mě něco opravdu dokázalo emotivně dostat, tak je to Clannad a už jenom za to si to zaslouží být mezi mými TOP i když bude hodně dlouho trvat, než se odhodlám si tohle dílo pustit znovu...

  • poster

    Mušiši (TV seriál) (2005)

    Tohle dílo je něco naprosto neuvěřitelného. Neskutečná atmosféra, charismatický hlavní hrdina, který toho nemusí ani příliš namluvit a stejně z něj nespustíte oči, dokonale promyšlený pestrý a barevný fantasy svět, kterému vévodí Mushi všech tvarů a velikostí. Navíc samotný koncept Mushi a co všechno vlastně může být Mushi a jak se může chovat a vypadat vás bude prakticky každý díl dovádět k němému úžasu. Dále pak parádní příběhy, kdy si kolikrát nebudete vůbec jistí jak to vlastně dopadne a kdy vás tohle dílo bude prakticky pořád něčím překvapovat. K tomu všemu přidejte naprosto úžasný opening, který parádně navodí atmosféru a hudbu, která skvěle sedne. Zkrátka tohle anime je opravdový skvost,v kterém nám autoři ukazují, jak nádherná může být fantazie a co vše se dá na základě v podstatě docela jednoduchého konceptu vymyslet. Závěrem bych ještě zmínil, že na toto dílko potřebujete mít slušnou představivost a jistou psychickou vyzrálost, jinak by se vám mohlo stát, že to třeba jako já před cca 6 lety dropnete po prvním díle, protože vám to přijde jako divná duchárna... Každopádně pokud máte výše zmíněné atributy pak vás toto dílo nejspíš chytne a nepustí... 10/10

  • poster

    Bleach (TV seriál) (2004)

    Přestože vím, že tohle anime na 5* prostě není, tak u mě je toto dílko opravdu přelomové a nezapomenutelné. Nikdy mi nebude žádná postava připadat tak tragická a nesnesitelná jako Orihime a nikdy nebudu žádnou anime dívku zbožňovat tak, jako Rukii. Navíc jsem měl rád tu akci a podle mě povedené souboje, dokonce i příběh (hlavní linie) se mi velice líbil. Co se fillerů týká, tak ty mě někdy štvali (třeba když se "spalšili" zanpakuto a chudáci shinigami je museli chytat, aby jim nezničili Seireitei), ale někdy i dobře bavili (Karakura raizer). Kromě výše zmíněných charakterů, které ve mě vyvolali emoce nejsilnější jsem si ještě neskutečně oblíbil Zaraki Kenpachiho, Ichimaru Gina, Hitsugayu, Uraharu a spoustu dalších. Zkrátka tohle byla taková moje první opravdová anime láska a i když není v mnoha ohledech dokonalá, přesto byla první a na tu se nezapomíná...

  • poster

    Byl jednou jeden... život (TV seriál) (1987)

    Jako děcko jsem ten seriál miloval, navíc ve mě vzbudil zájem o lidské tělo a i jsem se nějakou dobu chtěl díky němu stát doktorem. Nedávno jsem se k němu vrátil a pustil si pár dílů a zjistil, že i jako dospělého mě pořád hodně baví. 10/10

  • poster

    Čas na dobrodružství (TV seriál) (2010)

    Ano, je to tak, ten kdo tohle vymyslel musel být geniální blázen s fantazií co nezná hranic. Co se vizuální stránky týká, je to něco neskutečně ujetého, šíleného a bláznivého a naprosto chápu, proč tady ostatní tak často zmiňují různé omamné látky a přirovnávají tento seriál k "veselé halucinaci"... Když se podívám na postavy, šílenější sbírku charakterů bych hledal asi těžko a to jsem toho viděl opravdu docela dost... Když vezmu hudební stránku věci, tak už třeba jen ten opening složený asi ze čtyř veršů je na jednu stranu zvláštní, ale když ho slyšíte potřetí, už ho z hlavy nedostanete... No a i kdyby to bylo jenom tohle, tak by to pro hodnocení díla jako něco zajímavého a unikátního naprosto stačilo, jenže... V momentě kdy se do toho člověk ponoří a vidí všechny ty drobné náznaky, zjistí, že tady je něco víc... Prakticky od dílu, kdy se objevily jisté kazety a začala se postupně rozkrývat minulost celého světa a jednotlivých charakterů, dostává tahle veselá zábavná show úplně nový rozměr a citace autora „zvenku sladký bonbónek, uvnitř temnota." začíná nabývat reálných kontur. Tajemno a občas i jistá pachuť se objevuje ve veselém království sladkostí a dodává téhle bláznivé jízdě hloubku, jakou bychom u něčeho, co má být určeno pro děti opravdu nečekali... Dalším pozitivem je i fakt, že se některé hlavní postavy pomalu, ale jistě vyvíjí (stárnou) a tím napomáhají dalšímu vývoji děje příběhu, který se ale sám o sobě také pomalu vyvíjí a rozkrývá odpovědi na některé otázky, ale zároveň přináší strašnou spoustu dalších a tím udržuje diváka neustále v pozoru a rozvíjí jeho zájem dál se tímhle světem a vším tím šíleným a tajemným dále zabývat... Když jsem to viděl poprvé, nechápal jsem a první náhled do říše Ooo byl jedním z těch rozpačitějších, ale velice rychle se mi to dostalo pod kůži a momentálně jsem asi ve stádiu závislosti. Jsem zvědavý co to se mnou provede a zda to na mě nechá nějaké negativní následky, ale za sebe to spíš vidím jako dokonalou potravu pro mou představivost, takže "What time is it? It's adventure time."