Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 696)

plakát

Odekake Kozame - Season 1 (2023) (série) 

Nenáročný roztomilý mini seriál pro ty nejmenší. Kdyby mi bylo tak 3-5 let, tak bych tohohle malého žraloka, který v každém díle objevuje něco nového, nejspíš zbožňoval a snažil se zpívat tu divnou písničku doprovázející závěrečné titulky. Nejspíš však ve mně něco z mých dětských let zůstalo dodnes, protože nějak nechci tomuhle malému žralokovi dát méně jak 6/10.

plakát

Diova krev - Série 1 (2020) (série) 

Protože jsem už v době své školní docházky četl Staré řecké báje a pověsti a měl je rád natolik, že jsem se jimi pročítal i v následujících letech opakovaně, pak mě tu hlavně ze začátku nemělo moc co překvapit. Ona vlastně celá kostra příběhu není zrovna něčím novým. A co třeba hlavní hrdina, byl ten nějak originální či zajímavý? Po pravdě moc nebyl... Je to jako klasická antická báje, jen mnohem víc rozvedená, krvavá a dotažená do bláznivějších (a pro někoho asi i mnohem cool) výšin. Ale překvapilo a zaujalo mě tu něco? Našel jsem tu něco, díky čemu si na Diovu krev za pár týdnů opět vzpomenu a proč bych se měl těšit na další sérii? Nemyslím si. Dokonce i ta zde všemi tolik zmiňovaná Castelvania mě bavila o něco víc, protože tam mě dokázali v každé sérii něčím překvapit... Animace je fajn, hudba je super, ale příběhově je to za mě spíš průměr. 5,5/10

plakát

Ninja Kamui (2024) (seriál) 

Ninja Kamui je seriál, jehož největším tahákem už od začátku bylo jméno Song-hu Park na režisérské židli. To je ten pán, co režíroval první sérii JJK a který opravdu umí bojové scény natočit tak, abyste si je užili. A i zde odvádí on a jeho tým většinou solidní práci (dokonce i v momentech, kdy zapojí CGI), bojové scény mi ten seriál táhly, mají sílu, razanci, šťávu, zkrátka pokud se bojuje, tak se na to docela dobře dívá. Zaujal mě i hlavní hrdina, nejen tím, že je skvěle namluvený Kendžiró Cudou (toliko k odpovědi na případnou otázku v jakém jazyce jsem se na seriál díval), ale měl i zajímavou backstory, pochopitelnou a napínavou „John Vickovskou“ motivaci, byl zkrátka dostatečně cool, aby mě bavilo ho sledovat. Problém jsem měl asi hlavně s příběhem, začátek se mi líbil, jak jsem už zmínil, byla to nejdřív sice jen další revenge story, ale dobře a zajímavě podávaná, bavilo mě i to nindža podhoubí a byl jsem zvědavý, co se s tím bude dít. Pak se do toho ale začaly cpát mechanické obleky a AUZA, takže největší záporák byl opět korporát a mladší verze Steva Jobse a ten rázný a přímočarý příběh jako by se začal tak nějak nudně zamotávat a řešit věci, co mě až tak nezajímaly. Tvůrci prý museli změnit počet dílů z 12 na 13, aby odvyprávěli celý svůj plánovaný příběh, ale za sebe bych byl radši, kdyby měl seriál třeba jen těch 12, nebo klidně i jen 8 dílů, pokud by mi odvyprávěl ráznou a přímočarou revenge story s tempem a kvalitou, jakou mělo prvních pár dílů, bez všech těch kudrlinek kolem, které mě prostě nenadchly a emocionálně se mnou nerezonovaly ani z poloviny tak, jak asi tvůrci zamýšleli… Ve výsledku je z toho hezká a nadprůměrná akční podívaná, ale díky přílišnému natahování, okecávání všeho kolem a ždímání některých témat tak nějak dokola, seriál maximálně na jedno zhlédnutí – víc mi Ninja Kamui bohužel nedal. 5,5/10

plakát

Sand Land: The Series (2024) (seriál) 

Sand Land je za mě odpovědí na otázku, jak by vypadal anime Mad Max, říznutý trochou toho fantasy a sci-fi z rukou bohužel již zesnulého autora Dragon Ball série. Že jde o dílo Akiry Torijami se dá poznat především ze stylu humoru, ale také z dialogů a vůbec celkového ladění, které mi v lecčem připomínalo právě původní Dragon Ball. Obě části seriálu jsou poměrně jednoduché a přímočaré, mnohé se dá očekávat a odtušit, přesto seriál ani na chvíli nenudí. Postavy jsou dostatečně zajímavé, ty hlavní i poměrně sympatické (nejlepší je za mě ostřílený bojovník a nynější šerif Rao). Co mi moc nesedlo je animace, CG animace postav, která většinou působí jako takové 2,5D někdy vypadala slušně, ale občas těžkopádně (v některých soubojových sekvencích) a nepřirozeně (třeba vlasy Ann) a já se neúspěšně snažil si na ní celou dobu zvyknout – moc se mi to ale nepovedlo. I ten potenciál světa mi tu nepřišel naplno využitý, nevzbudil ve mně dostatečný zájem na to, abych o něm chtěl vědět víc, nebo abych si chtěl seriál třeba v budoucnu znovu pustit. Za mě zkrátka fajn podívaná na jedno shlédnutí, takových 6/10, pro fanoušky Akiry Torijami asi povinnost a počítám, že si seriál užijí mnohem víc než já…

plakát

Kakurijo no jadomeši - Season 1 (2018) (série) 

Sice to je díky silné hlavní hrdince a převaze okouzlujících mužských charakterů rozhodně anime zaměřené spíš na dámské publikum, ale ani já jsem se nenudil. Jak jsem se zmínil, tak velkým tahákem je zde velmi sympatická hlavní hrdinka, která je většinou hybatelem celého děje a zároveň i řešením většiny problémů. Málokdy se poštěstí, že anime hrdinka obklopená tolika okouzlujícími a schopnými pány (dobře tady ayakashi) sama tak intenzivně a mile přikládá ruku k dílu (až příliš často se totiž hrdinky z takovýchto děl jen nechávají zachraňovat). A navíc způsob jakým to dělá (skrze jídlo a vlídnost) může být právě pro pánské publikum velice přitažlivý. Díky tomu, jak Aoi k problémům přistupuje v kombinaci se zajímavým a kouzelným prostředím zdejšího světa dostáváme i velice příjemnou atmosféru, která zahřeje. Ovšem není to jen procházka růžovým sadem, autoři občas umí navodit i nějaké to napětí, nastínit dramatickou situaci, kterou musí naše hrdinka sama, nebo s pomocí svých společníků překonat. Příběh je docela zajímavý, i když může u někoho navozovat dojem, že jen dvakrát předvede to samé (SPOILER Aoi je někam odvedena proti své vůli, aby si postupně všechny získala a vše zachránila KONEC SPOILERU). Každopádně když si k tomu přidám dle mého hezkou animaci i vhodně vybranou hudbu, tak ve výsledku mám příjemných 8/10 což je pro někoho, komu tohle anime asi není primárně určené vlastně vynikající výkon.

plakát

Rakudai Majo (2023) 

Představte si, že jste dostali zadání napsat pohádku o malé čarodějce a zlé čarodějnici pro děti ve věku 8-12 let, ale vám se zrovna nechtělo moc snažit… A tak vznikl příběh, který je jednoduchý, přímočarý, průhledný, plný těch nejzákladnějších myšlenek o tom, jak síla přátelství porazí všechno a všechny. Občas si sice vaši diváci budou drbat hlavu, třeba nad tím, jak vlastně ta zlá čarodějnice vznikla (a bude jim jasné, že to je tak stupidní, že s tím bude třeba v rámci příběhu něco udělat a že dojde přesně k tomu zvratu, ke kterému prostě dojít muselo, protože zkrátka podstata toho všeho zla je vysloveně tak pitomá…), nebo když na konci začne princezna z černého hradu vysvětlovat, jaký je její vztah s jejím bratrem (opravdu byla tahle část třeba?). Co se nějakých pozitiv týká, animačně to není špatné, některé nápady, třeba zkoušky v zábavním parku, nejsou vysloveně marné… Na druhou stranu pro mě tenhle film o čarodějkách a magickém světě nemá žádné vlastní kouzlo, některé věci, jako třeba videoherní konzole, nebo to, jak je Čitose oblečený (kraťasy,  triko a vesta), se mi do celkového zasazení a ladění (kde chodí vymóděné královny a princezny v šatech, rytíři v brnění, máme tu i hrady...) vůbec nehodí. Další věc, co mi tu nefunguje, je jakákoli snaha o nějakou romantiku. Když si k tomu přidám ještě fakt, že mě většina postav příliš neoslovila, včetně hlavní hrdinky, která mi občas přišla i lehce otravná, tak zkrátka musím uznat, že i když jde o jednoduchou pohádku, která možná zaujme nějaké ty děti, tak pro mě nemá moc co nabídnout. Na jedno zkouknutí asi OK, přeci jen ten film není příliš dlouhý, ale znovu bych si ho asi už nepustil a ani další příběhy z tohoto světa mě příliš nezajímají. 4/10

plakát

Fallout - Season 1 (2024) (série) 

Řekni mi, jaký Fallout máš rád a já ti řeknu, jestli se ti tenhle seriál bude líbit! Je to zatraceně jednoduché, pokud máte rádi videoherní Fallout 1 a 2 a všechno co přišlo potom bylo jen čiré zlo, živení se na značce, nepochopitelná změna žánru a způsobu podání postapokalyptického světa, pak se vám tenhle seriál, co má každou epizodu už v úvodu logo Bethesdy, rozhodně moc líbit nebude, vyvolá u vás PTSD, prostě připomene smrt vašeho milovaného dětství... Pokud máte rádi Fallout 3 a 4, nebo dokonce i Fallout 76 (byly doby, kdy tihle lidé byli ještě ohroženější druh, než obyvatelé vaultů na povrchu), pak jste právě našli klenot s miliónem a jedním odkazem na vaše oblíbené hry, ať už jde o psa, co se jmenuje Dogmeat (i když ten se objevuje i v prvních hrách), postavu, co má příjmení Howard, nebo snad každou lokaci, která vám přijde zatracené povědomá (benzínka Red Rocket, Super Duper Mart…) a jednotlivé frakce, které budete znát jako své boty. A co fanoušci Falloutu New Vegas? Jsou tu i nějací cowboyové, hlavní nepřítel je management a korporát, jo i pro ty to bude přeci solidní podívaná. Dobře, ale co když jsem žádný Fallout nehrál? Pokud máte slabost pro postapokalyptickou tématiku, pak by se vám seriál měl nejspíš také líbit. Má to atmosféru, má to své vlastní unikátní charisma, které je jiné než třeba u The Last of Us, je to krvavé, občas bizarní, někdy cynicky vtipné, příběh je také zajímavý, i když mu chvíli trvá, než se plně rozvine a ukáže všechny své zákruty, jsou tu docela sympatické postavy, i když si k některým možná budete stejně jako já chvíli hledat cestu… Takže si to shrneme - skalní fanoušci Falloutu 1+2 prosím na jednu stranu a dejte odpad!, maximálně jednu hvězdu. Fanoušci Falloutu 3+4+76 prosím na druhou a vytáhněte 5*. Fanoušci New Vegas spíš blíž k těm druhým a 3* nebo 4*. Vy, co jste nic neviděli, tak můžete sice skončit kdekoli, ale pokud vás zajímá téma, tak to budou 4*. A ti, co všechno viděli, všechno hráli (dobře, v mém případě kromě Falloutu 76) a všechno znají, můžou dát 7,5/10. IT JUST WORKS!

plakát

Běsy podle Grimmů (2024) (seriál) 

Zajímavé moderní variace na tradiční příběhy bratří Grimmů v poměrně kvalitním vizuálním kabátku a s docela slušným hudebním doprovodem. Tím že jde o šest opravdu rozličných příběhů, které se někdy svým smyslem a významem drží předlohy, jindy zase na hlavu obracejí zaběhnuté role v příběhu, nebo zkoumají jejich význam, často přidávají nové a nečekané zasazení či zápletky, je i dost velká šance, že se vám budou některé části líbit víc a jiné méně. Nebo spíš u mě dojem z jednotlivých dílů značně kolísal a vypisovat zde to, že nejvíc se mi líbila asi Červená Karkulka a nejmíň Jeníček s Mařenkou a vysvětlovat proč, mi přijde zbytečné, protože je dost velká šance, že vás osloví příběhy úplně jiné. Je to povedená směsice, u které nemůžu říct, že by tam byl nějaký příběh, který by neměl něco do sebe, na druhou stranu ale nedokážu ani říct, že bych tam našel část, která by mě nějak silněji zasáhla – nenašel jsem nic na co budu vzpomínat. Bylo to originální, bylo to nápadité, občas pěkně ujeté, jindy trochu mrazivé až nepříjemné, občas i takové hloubavé, kdy se autoři snažili předat nějaká ta poselství, někdy odvozená od původních pohádek, jindy úplně jiná. Ovšem i když jde o poměrně zajímavou a originální ukázku toho, co se dá s dílem bratří Grimmů také vymyslet a udělat (a pokud někdy vyjdou další díly, klidně jim dám šanci), přesto mě seriál neuchvátil natolik, abych mu dal v budoucnu přednost před osvědčenou klasikou. 6,9/10

plakát

Kurajukaba (2021) 

Tenhle příběh ošuntělého soukromého detektiva, který je přinucen se ponořit do hodně unikátního podsvětí / podzemí v honbě za vyřešením tajemných zmizení mi docela sedl. Hlavní hrdina je sympaťák a dál mě třeba zaujala i zdejší paní průvodčí tajemného vlaku, který tu tak nějak na vlastní pěst hlídá pořádek. Líbilo se mi však asi hlavně to, že tu bylo srozumitelně navršených několik zajímavých nápadů na sebe a vše bylo řádně využité, nic (ať už detektivní linka, objevování toho podivného světa, boj mezi dvěma organizacemi…) se tu vysloveně netlouklo a příběh byl pořád srozumitelný, přímočarý, plný různých dějových ale i výrazových a animačních překvapení, které i přes ne zrovna špičkovou animaci stejně poměrně zaujaly. Dostal jsem svět, do kterého bych se klidně někdy chtěl vrátit, potkal hrdinu a hrdinku, jejichž další osudy by mě potenciálně zajímaly a vlastně i příběh, který obstál a na který bych se klidně někdy podíval znovu, protože mě chytil, sice ne natolik, abych po nějakém pokračování vysloveně prahnul, ale pokud by se něco naskytlo, podíval bych se. Silné 3*, nebo chcete-li 6,4/10. 

plakát

Kuramerukagari (2024) 

Začněme pár pozitivy - seriál má svůj osobitý umělecký design / styl animace, kameraman umí ukázat různé zajímavé záběry a úhly pohledu (třeba PoV chůze po dřevěném mostě), integrace 3D modelů (roboti) do kreslených pozadí nevypadá úplně špatně, prostředí steampunkového hornického města se spoustou chodeb a šachet, které se neustále mění a často se v něm něco někde propadne, zní zajímavě (už ale není úplně povedeně zpracováno), hlavní hrdinka je poměrně sympatická. Teď něco k negativům - hudba je nevýrazná, jako by tu ani nebyla, příběh není ani z poloviny tak zajímavý, jak by mohl, chybí mu větší expozice, lepší prokreslení postav, takže pak ty momenty, které mají být silné (třeba o tom, jak jeden vědec našel jedno malé děvčátko, nebo vztah Kagari a Júja…) příliš nefungují. Ve výsledku o trošku lepší průměr - na jedno podívaní fajn. 5,3/10