Jeoffrey

Zatímco první film byl vcelku průhledná, ale milá a zábavná parodie na Indiana Jonese s různými narážkami na další známé filmy, dvojka je jen obyčejná a vcelku průměrná podívaná, která už ani není tak zábavná. Příběh není nikterak překvapivý a to, že většinu vtipu obstarává mumie, díky čemuž jsou jen v pozadí některé jiné (a dle mého v prvním filmu zábavnější) postavy, u mě příliš nefungovalo. 5,5/10

Devilman: Crybaby je něco, co se jen tak nevidí... Musím říct, že málokdy člověk narazí na něco tak explicitního, násilného, akčního a šíleného. Navíc asi i díky Netflixu zde není klasická japonská cenzura, takže jsem viděl možná nejvíc usekaných končetin a kreslených ženských bradavek v jeden den. Asi by to byla i jedna z nejkrvavějších podívaných, kdyby si s tím tvůrci neporadili po svém a krev démonů nebyla žlutá. Pokud vám přišel třeba Inujašiki moc drsný, pak tohle je o několik levelů víš, navíc v bláznivém a hodně splašeném tempu, kdy první episody utečou jak voda a někdo jako já si musel dávat mezi díly přestávky, aby vše hezky vstřebal. Zkrátka jde o podívanou, která chce šokovat a kde se s tím prostě nikdo nesere. Často to ovšem působí zmateně, neskutečně přehnaně a já si občas říkal, že tohle je až zbytečně moc. Závěr se zase snaží filozofovat, předkládat složité otázky a samozřejmě pořád zůstat co nejvíc cool a to až do samotného epického finále. No někdy to funguje (Takže kdo že je vlastně tady ten démon...), někdy ani moc ne - stejně tak to u mě bylo s emocemi. Za sebe nakonec končím rozpolcen, protože tohle bylo hodně rozporuplné anime u kterého si nejsem jistý, jestli to bylo účelové nebo přehnané (nejspíš účelově přehnané), inteligentní nebo totálně pitomé, zajímavé nebo divné, umělecké nebo naprosto nevkusné... 6/10

Dobře, přiznám že delší stopáž tomuhle projektu opravdu prospěla a bylo víc prostoru na děj, vykreslení postav a jejich dramatu, než v předchozích HoneyWorks filmech. Také ten konec byl poměrně citlivě předvedený i když se jednalo o jedno obrovské romantické klišé. Ono vůbec ta zápletka byla místy až moc klišé a skoro jsem si říkal, že jestli tam zazní věta SPOILER "tvůj bratr jí zachránil pro tebe" KONEC SPOILERU tak to celé vezmu a hodím to do pomyslného koše... Navíc se nekonalo ani žádné extrémní překvapení, ale tak je to romantický seriál a tak je přeci jasné, jak to skončí. Vše bylo průhledné a jasné, ovšem na druhou stranu vcelku příjemné se sympatickými postavami, které díky předchozím filmům už docela dobře znám. K tomu i tentokrát velmi dobrý hudební doprovod, který tu atmosféru dobře podtrhává. Takže nakonec slušná romantická oddechovka. 7/10

Zase jednou slušné, civilní a milé romantické anime, které potěší. Postavy jsou sympatické, ale zároveň poměrně reálné, příběh není sice nikterak komplikovaný, ale pořád je docela nevyzpytatelný a i když vše vlastně končí tak, že si člověk řekne, že tak to mělo být, tak cesta k tomu je klikatá, občas zvláštní, ale on ten život prostě asi takový je. Takže příjemné překvapení, které mi nezkazil ani fakt, že podle mě nejlepší ženská postava skončila na ocet, i když bych si tipl, že dobrá polovina diváků je s výsledkem naprosto spokojená (a já díky tomu, jak to bylo provedené vlastně taky nejsem naštvaný, prostě to tak logicky mělo být...). 7,5/10

"Jsem světoznámý lupič Arséne Lupin a přišel jsem, abych ukradl tvé srdce..." Už po prvním díle je naprosto jasné, že jste natrefili na průměrné generické shoujo, kde bude spousta krásných chlapců, kteří budou tentokrát představovat různé románové postavy a kteří budou zachraňovat další dívku v nesnázích s velkýma smutnýma očima a dlouhým smutným příběhem... Tedy nic pro obyčejné mužské publikum, protože mladý Drákula v podobě blonďatého shouty zabije i poslední iluze o zajímavých postavách. Přesto jsem to dokoukal až do konce a teď tady sedím a přemýšlím, proč mě tohle tak neotravovalo jako třeba Sengoku Night Blood, které jsem vydržel (a to s obtížemi) jen první díl. Možná to bude proto, že Lupin byl docela sympatický, i když pak si vybavím všechny ty jeho šílené a klišé hlášky, rádoby epické momenty... Ne tím to nebylo. Možná to bylo kvůli příběhu, který občas vypadal zajímavě a nečekaně... Pak se mi ale vybaví ta hromada nesmyslů u kterých jsem se chytal za hlavu... Ne tohle to taky asi nebylo. Cardia - hlavní hrdinka působila roztomile, měla hned několik momentů, kdy ve mě probouzela ochranitelské pudy a kdy jsem chápal, proč se kolem ní ten pánský harém motá. Prostě děvče v nesnázích a asi hodně dobře napsané... To by mohlo být ono a když si k tomu přihodím tu šílenou romantiku, která byla místy neskutečně přehnaná (ale tak je to shoujo), ale u mě pořád sem tam fungovala... Ale jo, sice žádná sláva, ale dokoukal jsem to...3,5/10

Mluví se tu o anime, tvoří se tu anime a nakonec je to všechno vlastně anime... Člověk se dozví pár zajímavých faktů a v podstatě se seznámí se spoustou aspektů, které anime jeho fanouškům nabízí. Problém ale je, že se autoři snaží to brát hodně ze široka, pro všechny skupiny a žánry a tak se to všechno míchá dohromady, až nakonec je z toho strašný a nepřehledný guláš. No a samotný závěr byl v podstatě hromada všeho možného souvisejícího s anime splácaného dohromady. Zkrátka tam, kde by se daly udělat tři různé série zaměřené na různé věci okolo anime, jsem dostal jen jeden seriál, který je díky té kombinaci všeho hodně zvláštní, jen se nemůžu rozhodnout, jestli to je dobře - a spíš mě to nepřesvědčilo... 5,5/10

Původně jsem očekával další rip-off Natsumeho, ale pravda je taková, že tohle je především slice of life a teprve potom je až to nadpřirozeno, zkrátka jak píše Dawe - Slice of life s nadpřirozenem... Tedy důraz na tajemný svět, řešení nadpřirozených problémů, to vše tam sice je, ale ustupuje to do pozadí běžnému životu, studiím, přátelství a všem těm relativně obyčejným věcem, kterých je slice of life plné. No a je to spíš na škodu, protože tak zde místo zajímavého a hlubokého příběhu plného nadpřirozena máme jen obyčejný příběh plný obyčejných starostí a obecných životních mouder s trochou toho nadpřirozena, které ale ve finále kdyby tam nebylo, tak by to pořád byl vcelku průměrný seriál ze života. 6/10

Tak a teď už vím, že cesta k ženskému srdci vede přes sklenku něčeho dobrého... Jenom škoda, že v reále nejsou opilé ženy ani zdaleka tak roztomilé jako hlavní hrdinka a pravda, chlapi rozhodně nebývají většinou tak chápaví jako její manžel. Takže bych to vzal jako takovou anime variaci na píseň Michala Tučného "Když si báječnou ženskou vezme bájéčnej chlap" a dovolím tomu mě na pár minut týdně opíjet sladkými představami o tom, jak je pití super...6/10

Mám tuhle anime sérii rád, protože mi přináší jednu z nejroztomilejších sbírek sympatických děvčátek a nějak se pořád nemůžu rozhodnout, jestli mám nejradši Kirii, Ebinu, Umaru nebo Sylphi. Každá je svým způsobem roztomilá a každá mě baví, stejně jako mě baví všechny pohromadě. Přesto jsem ale v téhle druhé sérii čekal nějaký posun, očekával jsem, že se začne řešit Umaru a její identity, že třeba i dojde na nějakou romantičtější linku, zkrátka, že se něco stane. No nestalo se vlastně skoro nic, jen přibylo pár nových postav, jistě opět vcelku sympatických, ale pro děj nikterak zásadních, seriál byl episodický, takže na nějaký souvislejší příběh jsem si musel nechat zajít chuť. Jistě, ono hlavní devízou tohohle je ono pověstné "cute girls do cute things", ale když se to někam neposouvá, tak se to časem může malinko okoukat a proto si nemůžu pomoct a i když mě to opět bavilo ta úvodní zamilovanost a nekritičnost začíná lehce ustupovat. 8/10

Průměrný slice of life se slušnou dávkou moe. Na druhou stranu ne vždy to na mě fungovalo a i když mi charaktery byly vcelku milé, přesto jsem si jen málokdy připadal okouzlený roztomilostí, nebo dobře pobavený zdejšími vtípky. 5,5/10