Jeoffrey

Když jsem slyšel, že se bude dělat remake něčeho, co provázelo mé dětství a co jsem si jako malý docela oblíbil, tak jsem byl zvědavý, ale zároveň poměrně hodně skeptický. Málokdy se povede udělat moderní verzi, která osloví nové i původní diváky a která bude pro někoho, kdo zná starší sérii v podstatě podobně dobrá. Tady se to ale povedlo! Jistě, sice chvíli trvalo, než jsem si zvykl na nový styl animace, ale když jsem slyšel opět starou známou úvodní znělku, která zní pořád stejně a zároveň jinak, pak jsem se rozhodl, že dám i celé téhle sérii šanci. A vše působí obdobně, jako ta ústřední melodie - na jednu stranu je vše tak známé a stejné a na druhou v některých ohledech nové a jiné. Přesto stále zajímavé, dobrodružné se sympatickými postavami a docela povedenými příběhy. Překvapení se najde hned několik, třeba nová podoba paní Čvachtové, fakt, že trojčata Bubík, Dulík a Kulík jsou tentokrát mnohem lépe rozeznatelná a každý má trochu jinou povahu, nebo třeba to, že se mnohem častěji vidíme s Donaldem. Na druhou stranu je již v první sérii většina známých postav, takže opět vidím Rafany, Hamouna, Rampu... Zkrátka tahle nová série ctí tu původní a na její fanoušky si připravila spoustu pomrknutí (třeba Skrblíkovu garáž) a zároveň se snaží být mnohem dynamičtější, napínavější a nebojí se jít v určitých ohledech vlastní cestou. Zkrátka tahle nějak se dělá dobrý remake... 8/10

Někdy stačí jeden díl a hned tušíte kam tohle bude směřovat. And so the Rape Wars continues... Drop po prvním díle.

Zatímco první film byl vcelku průhledná, ale milá a zábavná parodie na Indiana Jonese s různými narážkami na další známé filmy, dvojka je jen obyčejná a vcelku průměrná podívaná, která už ani není tak zábavná. Příběh není nikterak překvapivý a to, že většinu vtipu obstarává mumie, díky čemuž jsou jen v pozadí některé jiné (a dle mého v prvním filmu zábavnější) postavy, u mě příliš nefungovalo. 5,5/10

Devilman: Crybaby je něco, co se jen tak nevidí... Musím říct, že málokdy člověk narazí na něco tak explicitního, násilného, akčního a šíleného. Navíc asi i díky Netflixu zde není klasická japonská cenzura, takže jsem viděl možná nejvíc usekaných končetin a kreslených ženských bradavek v jeden den. Asi by to byla i jedna z nejkrvavějších podívaných, kdyby si s tím tvůrci neporadili po svém a krev démonů nebyla žlutá. Pokud vám přišel třeba Inujašiki moc drsný, pak tohle je o několik levelů víš, navíc v bláznivém a hodně splašeném tempu, kdy první episody utečou jak voda a někdo jako já si musel dávat mezi díly přestávky, aby vše hezky vstřebal. Zkrátka jde o podívanou, která chce šokovat a kde se s tím prostě nikdo nesere. Často to ovšem působí zmateně, neskutečně přehnaně a já si občas říkal, že tohle je až zbytečně moc. Závěr se zase snaží filozofovat, předkládat složité otázky a samozřejmě pořád zůstat co nejvíc cool a to až do samotného epického finále. No někdy to funguje (Takže kdo že je vlastně tady ten démon...), někdy ani moc ne - stejně tak to u mě bylo s emocemi. Za sebe nakonec končím rozpolcen, protože tohle bylo hodně rozporuplné anime u kterého si nejsem jistý, jestli to bylo účelové nebo přehnané (nejspíš účelově přehnané), inteligentní nebo totálně pitomé, zajímavé nebo divné, umělecké nebo naprosto nevkusné... 6/10

Dobře, přiznám že delší stopáž tomuhle projektu opravdu prospěla a bylo víc prostoru na děj, vykreslení postav a jejich dramatu, než v předchozích HoneyWorks filmech. Také ten konec byl poměrně citlivě předvedený i když se jednalo o jedno obrovské romantické klišé. Ono vůbec ta zápletka byla místy až moc klišé a skoro jsem si říkal, že jestli tam zazní věta SPOILER "tvůj bratr jí zachránil pro tebe" KONEC SPOILERU tak to celé vezmu a hodím to do pomyslného koše... Navíc se nekonalo ani žádné extrémní překvapení, ale tak je to romantický seriál a tak je přeci jasné, jak to skončí. Vše bylo průhledné a jasné, ovšem na druhou stranu vcelku příjemné se sympatickými postavami, které díky předchozím filmům už docela dobře znám. K tomu i tentokrát velmi dobrý hudební doprovod, který tu atmosféru dobře podtrhává. Takže nakonec slušná romantická oddechovka. 7/10

Zase jednou slušné, civilní a milé romantické anime, které potěší. Postavy jsou sympatické, ale zároveň poměrně reálné, příběh není sice nikterak komplikovaný, ale pořád je docela nevyzpytatelný a i když vše vlastně končí tak, že si člověk řekne, že tak to mělo být, tak cesta k tomu je klikatá, občas zvláštní, ale on ten život prostě asi takový je. Takže příjemné překvapení, které mi nezkazil ani fakt, že podle mě nejlepší ženská postava skončila na ocet, i když bych si tipl, že dobrá polovina diváků je s výsledkem naprosto spokojená (a já díky tomu, jak to bylo provedené vlastně taky nejsem naštvaný, prostě to tak logicky mělo být...). 7,5/10

"Jsem světoznámý lupič Arséne Lupin a přišel jsem, abych ukradl tvé srdce..." Už po prvním díle je naprosto jasné, že jste natrefili na průměrné generické shoujo, kde bude spousta krásných chlapců, kteří budou tentokrát představovat různé románové postavy a kteří budou zachraňovat další dívku v nesnázích s velkýma smutnýma očima a dlouhým smutným příběhem... Tedy nic pro obyčejné mužské publikum, protože mladý Drákula v podobě blonďatého shouty zabije i poslední iluze o zajímavých postavách. Přesto jsem to dokoukal až do konce a teď tady sedím a přemýšlím, proč mě tohle tak neotravovalo jako třeba Sengoku Night Blood, které jsem vydržel (a to s obtížemi) jen první díl. Možná to bude proto, že Lupin byl docela sympatický, i když pak si vybavím všechny ty jeho šílené a klišé hlášky, rádoby epické momenty... Ne tím to nebylo. Možná to bylo kvůli příběhu, který občas vypadal zajímavě a nečekaně... Pak se mi ale vybaví ta hromada nesmyslů u kterých jsem se chytal za hlavu... Ne tohle to taky asi nebylo. Cardia - hlavní hrdinka působila roztomile, měla hned několik momentů, kdy ve mě probouzela ochranitelské pudy a kdy jsem chápal, proč se kolem ní ten pánský harém motá. Prostě děvče v nesnázích a asi hodně dobře napsané... To by mohlo být ono a když si k tomu přihodím tu šílenou romantiku, která byla místy neskutečně přehnaná (ale tak je to shoujo), ale u mě pořád sem tam fungovala... Ale jo, sice žádná sláva, ale dokoukal jsem to...3,5/10

Mluví se tu o anime, tvoří se tu anime a nakonec je to všechno vlastně anime... Člověk se dozví pár zajímavých faktů a v podstatě se seznámí se spoustou aspektů, které anime jeho fanouškům nabízí. Problém ale je, že se autoři snaží to brát hodně ze široka, pro všechny skupiny a žánry a tak se to všechno míchá dohromady, až nakonec je z toho strašný a nepřehledný guláš. No a samotný závěr byl v podstatě hromada všeho možného souvisejícího s anime splácaného dohromady. Zkrátka tam, kde by se daly udělat tři různé série zaměřené na různé věci okolo anime, jsem dostal jen jeden seriál, který je díky té kombinaci všeho hodně zvláštní, jen se nemůžu rozhodnout, jestli to je dobře - a spíš mě to nepřesvědčilo... 5,5/10

Původně jsem očekával další rip-off Natsumeho, ale pravda je taková, že tohle je především slice of life a teprve potom je až to nadpřirozeno, zkrátka jak píše Dawe - Slice of life s nadpřirozenem... Tedy důraz na tajemný svět, řešení nadpřirozených problémů, to vše tam sice je, ale ustupuje to do pozadí běžnému životu, studiím, přátelství a všem těm relativně obyčejným věcem, kterých je slice of life plné. No a je to spíš na škodu, protože tak zde místo zajímavého a hlubokého příběhu plného nadpřirozena máme jen obyčejný příběh plný obyčejných starostí a obecných životních mouder s trochou toho nadpřirozena, které ale ve finále kdyby tam nebylo, tak by to pořád byl vcelku průměrný seriál ze života. 6/10

Tak a teď už vím, že cesta k ženskému srdci vede přes sklenku něčeho dobrého... Jenom škoda, že v reále nejsou opilé ženy ani zdaleka tak roztomilé jako hlavní hrdinka a pravda, chlapi rozhodně nebývají většinou tak chápaví jako její manžel. Takže bych to vzal jako takovou anime variaci na píseň Michala Tučného "Když si báječnou ženskou vezme bájéčnej chlap" a dovolím tomu mě na pár minut týdně opíjet sladkými představami o tom, jak je pití super...6/10