vitac.

Druhé zhlédnutí mě bavilo víc než první. Přestože (upachtěné) čtyři hvězdičky jsem dal už po tom prvním... aspoň jsou tedy potvrzeny:) Coenové jsou prostě má krevní skupina. Ačkoliv tematicky je ILD mírně mimo jejich tradiční loviště, vůbec to nevadí, protože čirou náhodou tímhle filmem zabrousili pro změnu do revíru mého - s jedním takovým Elwynem Davisem jsem měl tu čest hrát a kdo ví, jestli já sám jím občas nejsem:) Někteří tady opěvují Johna Goodmana, oukej, já proti Trautenberkovi s hlasem Oto Jiráka nic nemám:), ale tam je i tolik jiných zábavných postav... Hudba podobná té, kerá je nám značnou část filmu servírována, se dá jednou za čas vydržet a dokonce si v ní pro tu chvíli i libovat (v této souvislosti nemohu nevzpomenout na Into the Wild a jeho soundtrack od frontmana Pearl Jam Eddieho Veddera). Samosebou s vědomím faktu, že každá folková píseň o deseti slokách má pořád o deset slok víc, než by mít měla:) Příjemný, rozvláčný a především vtipný hudební film. (Kino Art, 8. 1. 2015)

Od posledního "knižního" filmu ve frontě jsem asi čekal nejvíc, Murakamiho psaní mám totiž moc rád. Možná vůbec nejvíc ze (zatím ještě:)) žijících autorů. Norské dřevo ve filmové podobě je pastva pro oči a uši, dost poslušně se drží stránek předlohy a... její kouzlo kdesi cestou ztrácí. Navzdory dlouhé stopáži působí film prostříhaně, některým dialogům jakoby chyběly předchozí základy (třeba Toru/Reiko). Hlavně je film ale až přespříliš přebolestněnej, je to jedna velká kaluž slz a tak to být nemělo a nemá, protože i když příběh smutný samosebou je a moc, kniha byla svým způsobem vtipná a to mi chybělo. Knihu si rád vědomě zopakuju, film leda shodou okolností. Tak snad až někdo někdy natočí 1Q84, dopadne to lépe. Musí, tak užasnou knihu snad ani nejde pokazit. Těším se:)

Zdlouhavý a nudný válečný film komorního rázu, plný klišé a prázdných dialogů. Postrádal jsem vybudování nějakého pouta k hrdinům, film je tak plochý, že jsem k nim necítil prakticky nic a bylo mi ukradené kdo vyhraje a přežije. Emoce nikde, maximálně jejich náznak. Úplná katastrofa to není, ale znovu bych ho vidět nechtěl...

Po Dune si paškálem posvítím na druhý film z mé současné "tour de kniha trilogie":) Z podtitulu filmu na začátku se sice dozvídáme, že budeme koukat na "Bram Stoker's Dracula", ale toto konkrétní filmové zpracování a Stokerova kniha jsou v podstatě dva - alespoň v těch nejpodstatnějších bodech - zcela odlišné příběhy. Nějaký čas mi trvalo se s tím srovnat (především anti-nevinnost a anti-čistota obou hlavních hrdinek mi nešla na rozum, protože tyto jejich ctnosti byly v knize výrazně akcentovány a líčeny jako nezpochybnitelné). Ale jakmile jsem postupem času pochopil, že odlišnosti od předlohy budou zásadnějšího rázu, vadit mi to zcela přestalo. Přestože důsledky jsou zřejmé - sdělení je jiné, dobro a zlo je jiné, ztvárňují ho jiní lidé a vůbec postavy jsou daleko méně vyhraněné. Na druhou stranu je děj dynamičtější a vede k více zlomovým scénám. Zvláštně na mě působila i tendence k občasné.. hm, řekněme psychedeličnosti, ale to bych nebral přímo jako zápor. No a teď už můžu začít pět jen chválu:) Na atmosféra/vizuál, Kilarovu hudbu(!), dramatičnost, symboliku a silné obsazení. Úplně mimo jsem byl z Winony Ryder (a nevím o tom, že by mě kdy v nějaké roli byť jen zaujala), tady je perfektní, Anthony Hopkins a Gary Oldman jakbysmet. Takhle nějak má zkrátka vypadat romantický film o upírech a ne jak... vždyť víte co myslím:)

Jurassic Park je pro mě zahalený v tajemné mlze, jako bych ho ani nikdy (do včerejška) neviděl, přestože to určitě není pravda. Jako malej kluk jsem se rochnil ve stohu knížek o dinousarech, vybíral si je často jako téma výtvarných prací v ZUŠ a kdyby tehdy existovalo ČSFD, tak Cesta do pravěku měla jasnou pětku:) Jenže JP není zas až tak o dinosaurech, nýbrž o syrovém hlomozu elektrických kytar, kožených oblečcích, Robově ječáku... aha, tak stop, to jsme někde jinde... tou zkratkou jsem zmátl sám sebe:) Takže znovu - jenže JP není zas až tak o dinosaurech a na malé televizní obrazovce nejspíš působil na malý a nerozvinutý dětský mozek složitě a zmateně:), takže tehdy nezaujal a zůstal zapomenut. Ale je to škoda, protože je to dobrý film. Zábavné dobrodružství bez zbytečných zastávek, pěkná hudba, pěkné efekty (vypadají slušně i v dnešní době) a kdo chce, má i možnost si zapřemýšlet. Lepší tři hvězdičky.

Čtyřka? No tak to ani omylem... Už dlouho jsem neměl nutkání se na film nedodívat (a lituju, že mě u něj naneštěstí ani nikdo nerušil:( ;)). Ano, u některých jsem si přál jejich brzčejší či rovnou brzký konec, ale... Divergent... je téměř čiré utrpení a to utrpení ještě skoro dvě a půl hodiny dlouhé! Když k tomu připočtu tenhle komentář, kterej psát je mimochodem největší dar v dobrém slova smyslu, kterého jsem díky tomuto filmu dočkal, a závěrečný titulky, tak to jsou skoro tři hodiny... Že jsem to nakonec vydržel ze mě doufám dělá nějakou vyšší šarži u Neohroženejch, nebo jak se ty skotačivé rošťačky a skotačiví rošťáci jmenovali, protože se to dost blížilo jejich finálnímu testu boje proti strachu - v mém případě strachu z příšernejch filmů:) Podobných filmů se poslední dobou klube jako hub po dešti, ale většinou se na ně dá nějak dívat, když nad nima člověk moc nepřemýšlí, prostě tak nějak dokážou aspoň přijatelně zabavit... (např. Dárce) Divergent však ne. Tak snad abych zkusil najít něco pozitivního... hlavní dvojka je celkem sympatickej pár (na pohled) a... to je tak vše. Technicky standard, hudba nijaká. Ještě by mě zajímalo, čím zfetovali Kate Winslet, aby podepsala smlouvu a taky se téhle nepovedené taškařice osobně účastnila, ovšem možná lepší nevědět:) Stěží dvě hvězdičky a rychle ENTER, než si to rozmyslím a ještě tu jednu spravedlivě uberu:)

Ach jo... Téma zajímavé a ne příliš často filmem uchopené, herecké výkony perfektní, hudba... prakticky žádná:) a já teď přesto přemýšlím, jestli dát dvě nebo tři hvězdičky... Proč? V první řadě: Prostříhat! Prostříhat! Prostříhat! Jsou zde scény, které neposouvají děj, nejsou potřeba k budování atmosféry, prokreslení postavy, zkrátka nejsou k ničemu - např. benzinka s GPL náklaďákem (krom toho, že taková zkratka pohladí duši fandy open source:)). Když už jsem se dotkl prokreslení postav - film se až přehnaně moc soustředí na Cornelii, její syn Barbu nedostane příliš prostoru a pokud je hlavním terčem filmu vztah matka-syn, pak to není moc dobře. O ostatních postavách (snad vyjma Barbuho přítelkyně) ani nemluvím. V některých místech mi nejspíš taky chyběla znalost rumunských reálií, ale to už je můj problém:) Slabší tři. (Kino Art, 4. 12. 2014)

1-4, 2-3, 3-5, 4-2, 5-2, 6-3. Vesměs hezká hudba a nápaditá kamera. Škoda jen, že to nebylo celé svižné a hravé jako první tři povídky, ty dvě vážnější mi moc neseděly... Tři a půl. Kino Blansko (27. 11. 2014).

Dosud jsem si nikdy neuvědomil, že vrtulníky mají taky stěrače... a o jak důležitou součást výbavy se ve skutečnosti jedná:) Death Proof mi byl bližší, boť preferuju kecy před akcí, ale Planet Terror je zase zábavnější - v tom smyslu, v jakém má zábavný film zábavným být. A o to tu přece (taky někdy:)) jde!

Poslední sezónu bych smazal, písně všechny čtyři (blééé... zajímavá hudba pouze na večírku). Francie, franština, hlavní hrdinka je škaredá a nesympatická nána o které víme pouze to, že "občas dělá i něco jinýho". Tolik k záporům. S dobrým překladem titulků film místy funguje aspoň jako decentní konzervverzační komedie:) Původně měl komentář obsahovat pouze "Druhá projekce - kino Art (13. 11. 2014).", ale to mi bylo blbý, čili jsem překonal sám sebe a aspoň pár poznámek doplnil:)