PaTeXx

Pane bože. Nepříjemnost závěru nejde ani popsat slovy, prostě jeden musel z kola ven. Jdeme na finále.

Chce se mi hrozně smát, z toho jak je tento seriál luxusní a jak nám dává falešné naděje a tahá nás za nos. Kurva, mňam.

Nebylo to úplně v topu, jak bych si představoval, ale závěr ukázal, že se příště nudit nebudeme.

První série neměla takové tempo a tvůrci využívali spíš toho, že ten čas využijí na seznámení s postavami a vytvoření nějakých vztahů k nim (jak negativní, tak pozitivní). Druhá byla lepší v několika ohledech a začaly naskakovat první pořádné twisty. Třetí a čtvrtá série už byly jednoduše fenomenální a bez sebevětších chyb, kromě jedné. Všichni asi víme, že to je bohužel závěr.

Srovnání s minulými sériemi se mi dělá opravdu špatně. První dvě jsem už takřka zapomněl a třetí se čtvrtou jsou na tom víceméně stejně. Každopádně tahle série měla přece jenom něco víc než ty předchozí.

Nečetl jsem předlohu, takže nemůžu tento konec porovnat s tím knižním, ale jestli to Dick opravdu tak vymyslel, tak zklamal klidně i polovinu fanoušků. Škoda, čtyři hvězdy dávám za fantastickou první půlku epizody.

Není lepší postava než John Smith. Prove me wrong.

Epizoda převážně o navnadění na předfinálne, které se táhla v duchu negativní atmosféry. Snad ze Smithe v Berlíně neudělají bratwurst.

Nějak jsem se do toho nehrnul. Skutečný příběh o komikovi, o kterém jsem nikdy neslyšel, Jim Carrey v napůl dramatickém filmu. Ale přesto jsem se bavil nadmíru. Nemám teď na mysli Andyho (a Tonyho) hlášky nebo vtipy, ale film měl několik malinkých plot twistů a pár těch pořádných. Akorát jsem asi jeden z mála, kterého nedojal úplný závěr, ale scéna na Filipínách ano.

Tohle byla kurevská lahůdka! Naprosto bezchybná epizoda.