Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (4 800)

plakát

Hibernatus (1969) 

Ke konci filmu jsem pochopil komentář kolegy suda. To, co Hibernatus naťukl velmi originálním nápadem, do detailu dotáhl Goodbye Lenin o mnoho let později. Kdo by nechtěl žít v místě, kde se lze vrátit časem. Od scénáře jsem čekal jiný směr, například že si Louis de Funès střihne dvojroli, protože z kvádru ledu se vynoří jeho předek (tím je také nelogické, proč si na ministerstvo pozvali pana továrníka, a nikoliv jeho ženu). Konec je tentokrát náhlý, stopáž můžu jen pochválit. Stejně tako služku Sophie, Martine Kelly byla fakt kočka.

plakát

Vytáhnout na břeh (1965) 

Potvrzuji. Pokud chcete vidět opravdu hodně ulítlou komedii, tak si pusťte tohle. Předpokládám, že se jedná o nějakou skupinu televizních komiků. Má to hodně prvky grotesky, ovšem dlouho jsem neviděl napínavěji natočenou scénu, než je kradení klíče z chaty starého nerudného rybáře. Na plný počet je to příliš bláznivé, ale sranda to je. Ano, na takový ostrov (Stockholm archipelago) bych na dovolenou rozhodně vyrazil.

plakát

Sky West and Crooked (1966) 

Tak tohle mě hodně nebavilo, asi kvůli poměrně triviální zápletce, roztažené nesmyslně do sta minut. Hayley Mills už není káčátko z Mluviti do větru, ale na svých skutečných dvacet ve filmu rozhodně nevypadá a do krásky v Twisted Nerve má bohužel ještě dál. Čtyřiadvacetiletý Ian McShane měl ve filmu asi vypadat mladší, takhle si to rovnou mohl zahrát jemu podobný Oliver Reed. Zklamání, ačkoliv filmů z britského venkova je hodně málo a tohle je jedna z výjimek, kde si louku, sluníčko a taky kokršpaněla Hamleta užijete dosyta.

plakát

Na nebezpečném území (1951) 

Noirek z větší části se odehrávající v tak trochu brontëovském prostředí. Po úvodní městské pasáži zasněžený Westham zpomalí tempo, rozehrává se hra pro čtyři postavy, z nichž sympatie má získat jen jedna. V rámci žánru trochu nečekaný konec, šitý zřejmě pro americké divačky, není překvapením pro ty, kteří si před filmem pustí trailer, opěvující snímek jako neobvyklou love story. Robert Ryan v nejlepší formě.

plakát

Profesionál 2: Samotář (1987) 

JPB (i Krampol) stále ještě ve formě, proti němu ultra padouch Jean-Pierre Malo, a silný motiv pomsty za vraždu kolegy (Michel Creton, kterého si možná budete pamatovat jako šaška z výpravného historického seriálu Paní z Monsoreau). Skvělá akční krimi ze správné doby.

plakát

Obklíčeni slony (1970) 

Spíš film o filmu Born free a dokument o přírodě než feature projekt. Trochu mě štvalo, že herci z "Elsy" tu hrají někoho jiného a jedou sami sebe v Keni navštívit. Záběry zvířat jsou ale úžasné, a dabing zůstal skvělý (ačkoliv Větrovec se na Billa Traverse hodí víc než Holý) , takže přes chybějící příběh za mě slabší čtyři.

plakát

Ani stín podezření (1943) 

Oficiální obsah od distributora trochu přehání, přestože Hitckcockovy kvality jsou nesporné (hudba, kamera, nasvícení), tenhle film je zpočátku trochu ucouraný a konec se rozhodně nepovedl. Asi nevěděli, jak to vyřešit. Dlouho jsem nevěděl, jestli Oakley je záporák nebo nás Hitchí tahá za fusekli, až přišla garáž a bylo jasno. Kvalitní původní dabing se skvělým Cupákem v hlavní roli filmu dost pomáhá, rozhodně si nekupujte debilní DVD, kde zase koupili nový dabing od Novy (mělo by to být trestné, předabovávat filmy).

plakát

Bez doteku (2013) 

Asi jsem poslední dobou neviděl mysterióznější český film, aspoň na začátku. Jestli ale Rodenova profese byla ukázána jako aliby scénáristy k odůvodnění, že se doma uchovává status quo, bylo to zbytečné, a jiný důvod vysvětlen není. Ten skok z okna záchodků do Velvetu je ale těžko stravitelný, nevysvětlený a nesmyslný. Skvěle hraje Ondřej Malý, tragické jsou Vagnerová a Šopovská. Tereza Vítů to vzala dost odvážně (odhaleně), sympatie diváků by snadno získala, kdyby jen scénář nebyl víc divný než temný. Hudba místy výborná, chvílemi hrozná. Zvláštní film, i v kontextu vzniku a tvůrců.

plakát

Bezstarostná jízda (1969) 

Jedna za výbornou hudbu, druhá za oslavu americké krajiny. Jakmile ale smažky otevřou hubu, dal bych jim koště a nechal je zametat dálnici od Atlantiku po Pacifik. Film, opěvující drogy, u mě bodovat nemůže, ale i když se oprostím od zásad, ten scénář je skutečně o ničem a dialogy nemohl psát nikdo svéprávný. Jack Nicholson to "nic" docela mile oživí, je mladý a vypadá ještě neprochlastaně. Odškrtávám legendu a míříme jinam.

plakát

Whispering Smith (1948) 

Z počátku klasický námět plný klišé: ultrahrdina se vrací na místo činu, odkud z nevysvětlených příčin (asi zhrzené ideály) odešel, aby se tu setkal s osudovou dívkou, nejlépe už vdanou za jeho nejlepšího kamaráda. Záhy se začne ukazovat, že dívka/žena nežije v takové idylce, jak se zpočátku zdálo. Její manžel/hrdinův nejlepší kamarád je totiž pacholek, má zatraceně zamazané haksny, a pokud ho tvůrci chtějí ještě víc očernit, pak se nejlépe i kurví. Náš člověk vystupuje samozřejmě jako naprostý charakter, přičemž nenápadně zlikviduje všechny zlosyny až na ty hlavní (aby film neměl moc krátkou stopáž), načež se projeví jako naprosto bezelstný hero (nastaví druhou tvář) a dá padouchovi, jenž mu odloudil nabíječku, druhou šanci. Zhrzená dívka se na něj buďto naštve, nebo jeho nelogický čin pochopí (ve druhém případě je pak osud padoucha definitivně zpečetěn, jinak by se nedosáhlo heppyendu). No a potom už jen třískají kolty a happily ever after.__ Naštěstí v tomhle technikolorovaném produktu z dílny Paramount Pictures do poslední chvíle nevíte, jestli náhodou nezařve i klaďas, nebo se záporák expřítel neobrátí na dobrou cestu, nebo náhodou zbloudilá kulka nezabije ji. Takže ve výsledku lepší průměr.