dopitak

Mám ze všeho nejradši letní filmy, ze kterých jsou cítit prázdniny, teplo, voňavý seno a vlahý deště, a letní romance pro čtyři od Vladimíra Párala by mohla být dobrým příkladem takového typu filmu, jen kdyby pozadí příběhu netvořila hnusná chemička. Jana Brejchová hraje pěkně nezáviděníhodnou roli a vůbec bych se nedivil, kdyby si jí moc neužila. Skvělý je samozřejmě medohlasý Eduard Cupák, moudrý převozník i ultra chlapácký Ivan Vyskočil, který si tímhle řekl o mnoho míst pro plakát nad postelemi divaček. Jako celek jsem si z toho ale nevybral ani romanci, ani drama, ani komedii. Jo a Víťu Jandáka nám předabovali...

Co je bílé, má bílé zůstat. Na divadle bych se asi několikrát zasmál, ale v televizi se Smyczkem je to neformovatelná tragédie. Ze všech zúčastněných umí hrát jenom Liška a Javorský, a to co předvedla Babčáková, za to by měl být kriminál. A za Letiště Václava Havla palec do prdele!

Během těch dvou hodin jsem si připadal, jako kdybych byl s nimi dva dny zavřenej. Neuvěřitelně reálný film, ve kterém nenajdete ani písmenko, ani gesto šustící papírem. Všichni se chovají tak, jak se chovají lidé, které tohle potká. Několik postav je prokreslených opravdu dokonale: Roberts, Wilson, Harris, ale kupodivu také felčar, King a McGrath. Nemusíte váhat ani nad tím, kdo herecky dominuje, Harry Andrews, a těžko si představit srovnatelný výkon v podobně echt negativní roli, jedině snad Větrovcův dabing, který svému obrazu hravě stačí. Těch nej Pahorek sbírá celou řadu, kromě možná jednoho z nejlepších dabingů všech dob a už zmíněné vypiplanosti postav je to také nejdrsnější představa vojny (mimo bojiště). Úplně jsem tu beznaděj těch chlapů cítil, a to jsem na buzeráku strávil v porovnání s nimi jen demokratickej zlomek...

Potácí se to mezi životopisných eposem a blbostí, přičemž na postavě D.W. Griffitha to spíš parazituje, o filmech a lidech kolem nich se dozvíme skoro houby. Skvělý a úchvatný je hudební motiv, který se celým filmem neustále vrací, ale příšerný konec na "bojišti" dává vale všem nadějím a zanechá nahořklou vzpomínku na něco, co mohlo být dobré. Potěší lehká erotika Grety Scacchi i Désirée Nosbusch, dabing k filmu je poměrně starý (tipuju první polovinu 90´s, poznal jsem bezpečně jen Otakara Brouska st. a Helenu Friedrichovou), tvůrci nejsou jmenováni.

Vyhodil bych učitelku baletu, která neumí hrát a Chlumskému to asi nevadí, naučil bych pana scénáristu, že obvykle si dílky bábovky nepodáváme do ruky, a taky že v Česku se ještě pořád plácá místo give me five. Nemuseli to tolik přehánět s produkty, které jim film zaplatily, a Krausovu linku mohli buďto dotáhnout nebo nazačínat anebo nejlíp ho do filmu vůbec nebrat, jinak je ale film s pitomým názvem milou a na české poměry povedenou komedií. Můžete namítat, že se někdo pokouší o druhou Poledňákovou, to se ale od dob S tebou mě baví svět dá říct o všem, v čem hrajou malý děti. Milým překvapením je pro mě Marek Taclík, který jako jeden z mála českých filmových manželů není ichtyl jako třeba Chmela v Rodina je základ státu. Film je trochu výkladní skříň Matonohy, který tu má být (a je) dokonalý, Kristýna se svlíkala úplně zbytečně, ale to nám chlapům ani trochu nevadí, a štěchovičtí hasiči mohli míň stříkat, aby to nevypadalo, že o dva metry dál ani nekápne. Moc se mi líbil způsob, jakým zahrál Ľubomír Paulovič (je prototypem Jiřího Zahajského), a pak taky Tereza Chlebovská, která přišla v restauraci na wécko, když Kristýna vytírala. Dorota Nvotová si jen štěkla.

Naprosto zbytečná záležitost, která těží jen ze jmen, o kterých má vyprávět. Není šokující (jak by mainstream snažící se vyprávět o životě prostitutky a pornoherečky taky mohl být), je jenom špinavý. Problém podle mě je, že v podobných typech filmů si tvůrci můžou pod nálepku "podle životních osudů XY" schovat cokoliv a vždycky to projde. Je docela dobře, že obsadili Amandu, protože skutečná Linda taky nebyla žádná kráska. Franco na druhém místě seznamu má za úkol jen natáhnout divačky, jelikož jeho pár štěků by zahrál jakejkoliv ochotník v nezapadlejší hollywoodský čtvrti. Peter Sarsgaard změněný k a Sharon Stone zestárlá k nepoznání. Filmu dost uškodilo, že staví vše na podstatu prvního filmového deep throat, ale samotnou praktiku ukázat nemůže a běhá kolem ní jako pes kolem horký kaše.

Co jsem to tu jen chtěl...? Edit 27. 9. Aha, ehm, jo. Začátek je hodně slabý a nemohl jsem se zbavit pocitu, že sleduju kdoví kolikátý díl Rosamunde, za což mohl i dost mizerný dabing a dialogy. Pak ale po sestěhování se přeci jen podaří zábavě zvítězit, i když nad růžovou rakví se asi nikdo válet smíchy nebude. Milý je Claude Rich jako impotentní fotograf, skvěle zanedbaný je Pierre Richard (věřím, že je to ještě stále jeho hereckým umem a nikoliv realitou), Fonda a Chaplin vitální a Bedos by mohl hrát padoucha ve Vinnetouovi i teď po letech (čímž nechci říct, že ho někdy hrál). Potěší i Daniel Brühl a tělo jeho krásné medičky Shemss Audat. Doporučuji ale spíš originál zvuk.

Od muzikálu bych čekal víc než jen že tam bude zpívat jediná herečka. Začátek je docela slibný, a ještě když přijdou na řadu legendární serpentýny u Cannes (kolikrát jsme tu jen viděli filmovou honičku...), divák si slibuje. Když se ale obě strany spojí, je to dost zmatek. Motivace jednotlivých postav je slabá, vtipných situací se nedostává. Objevil jsem i chybu ve filmu, a to v okamžiku, kdy jeden z námořníků připravuje v italském hotelu na baru speciální mariňácký koktejl, do tří skleniček naleje nějakou brču, láhev odstaví a v bezprostředně následujícím záběru je zeleno ve všech čtyřech sklenicích.

Brutalita a velká nevyrovnost. Chvílemi mi to přišlo hlavně herecky odfláklé (přehrávání), chvílemi naopak ve své přímočarosti geniální. Docela dobrá je situace, kdy povedená trojice při pronásledování budoucí unesené skončí v přepychovém domě, kde luxusní paničky vysvlíknou a pověsí za ruce na lustr, tady každý sadista jistě vzdychá blahem. Nejhezčí ve filmu je Laura Belli, svléká se ale jen Anita Strindberg. Trochu rozpačitě jsem přijímal anglický dabing, přišel mi totiž překvapivě dobrý a naprosto hercům "pasoval do pusy", takže jsem mu nakonec po vyzkoušení dal přednost před originální italskou stopou a čtením anglických titulků. Hudba tradičně dobrá, celkově je film laděný asi jako starší díly seriálu Profesionálové, totiž ty pasáže, kde sledujeme jen pachatele.

Feministická záležitost, ovšem nejsem si jistý, komu bude tohle hlazení stačit. Umcarara prsty v p by se daly spočítat na jedné ruce, a to je prosím hardcore maximum. Líbila se mi kamera, make-up, chvílemi mi dost vadil střih a po celou dobu hudba, ta je příšerná, navíc kvůli ní chybí zvuková složka filmu, kterému se ani pořádně porno říkat nedá. Pantheon ale potěšil, zajímalo by mě, jestli to opravdu točili on location.