dopitak

Můj čtvrtý Kiarostami, takže už jsem mazák v oblasti íránských filmů. Ani tentokrát velký mistr neuhnul z cesty, po které jsem prvně vyrazil na LFŠ 2012. Vítr nás odvane je takovou směskou starších Chuť třešní a Pod olivovníky. Překvapily mě tentokrát "krátké" záběry a jinak asi nic. Léto uprostřed polí s obilím v horské vesnici, kde pro signál musíte vyrazit na hřbitov. Všechny tradičně netradiční prvky jsou přítomny (absence dalších postav, jakéhokoliv vysvětlení) a přírodu můžete obdivovat též. Bydlet bych tam nechtěl, ale takhle na dvě hodiny vyrazit do jiného světa se dá.

Použiju příměr z aktuální brněnské události - jako kdyby někdo natáčel dokument o vepřových hodech v rodině muslimského fundamentalisty - moc se z toho nedozvíte. Škoda, že místo na skutečnou sexualitu a pokusy o tvůrčí svobodu, šokující záběry, vyhozené scény a pikantní perličky se dokument omezuje na popis života několika cenzurou ovlivněných dobových superstar (Marlene Dietrich, Myrna Loy, Mary Pickford, Mae West a dalších). O skutečných intimnostech se dozvíte prdlajs, ukázek z filmu je poskrovnu a to ještě jejich výčet začíná v době, kdy odhalený kotník znamenal sexuální revoluci (což by nevadilo, kdyby film nekončil v období začátku konce prohibice).

Netradiční, i když trochu vodnatý námět. Krásné scenérie kolem Rio Grande, starý bandoleros, dávná křivda, kouřové signály, osudová žena přepisující dějiny. Jenom ty charaktery jsou moc papírové, a způsob jakým Choya ukecá starého Rubrize je až moc nevěrohodný.

Dokud se neobjevila musaka, vůbec bych nepoznal, že se jedná o Athény. Natáčelo se prý i na Korfu, ale to se vůbec nedalo poznat. Právě ta lokace je na Belmondově filmu asi nejzvláštnější. Výtečně vláčná scéna s loupeží drahých kamenů, mimořádně dlouhá (i když chvílemi zajímavá) automobilová honička (ve které je zřetelně poznat, že ani jedno z aut neřídí Omar Sharif) a nový dabing, ve kterém o generaci a půl starší Krampol sice J-P B nenamluví jako dřív (ale pořád je to lepší než někdo jiný), větším zlem je ale obsazení Soukupa, Rímského a hlavně Šťastného. Konec nepatří k nejvěrohodnějším.

Když budeme dělat, že film končí před tunelem, tak by to celkem šlo. Scény v továrně (nebo co to bylo) mi připomněly válečné drama, nebo to možná bylo tohle. Jinak je to ale stoprocentní béčko s mizernou výpravou a rozpočtem, tápající mezi dramatem a akčním válečným filmem s nevhodným morálním povzdechnutím (ta hrozná scéna, kdy je Karin zadržena a soudružka jí vysvětluje, že svoboda je privilegium).

13. Carry On Screaming! (1966)___ Třinácté Carry on rozhodně není tuctové, pyšní se zřejmě zatím největší výpravou i nejvymakanějšími kostými a velice vtipně paroduje všechny francouzské historické filmy z revoluční doby. Osobně mě hodně pobavila hned úvodní píseň, která mi připomněla nenáviděný šlágr z loňské ultra mega sračky Toma Hoopera. Příběh má navíc hlavu a patu, což se v sérii Carry on rozhodně nestalo zvykem. "Proč nikdo nestíná?" "Odbory tu zakazují pracovat před devátou..."

Kolega Karlos80 už prakticky vše popsal, a hodně trefně. Je to velmi zvláštní film, ve kterém podivná hudba doplňuje ještě podivnější příběh. Maličký náznak erotiky v podání Karen Blanguernon v úvodu a pak už jen tři postavy, z nichž nejvíc prostoru dostává J.-L. T.

Co chcete od filmu, ve kterém se hned v první scéně oba '"doktoři" Dickové lesknou jak psí kulky. Že buďto si právě odběhli natočit scénu z vedlejšího studia, anebo se na to maskéři naprosto vykašlali a režisérce je to putna. Ani jedna hérečka není pěkná a děj neděj je fakt chabý, sotva spíchne dohromady první dvě scény a pak už nemá souvislost. Devon Michaels by mohla hrát zombiee, ale děvku sotva.

Jestli si Petr Horký myslí, že okolí Heraklionu je východní Kréta, pak asi ostrov umí dělit jen na západ a východ. Byli jsme tam letos, ale hlavní město pro nás bylo nejzápadnějším bodem východního okruhu. Co takhle Sitia, Ierapetra, nebo Ag. Nikolaus, není tohle východ spíš? Taky koukat se v každém šestém prostřihu na ksicht Mirka Donutila, kterak očumuje nějaký křepčící pošuky na umělý trávě... - na Krétě jsou zajímavější lidé, činnosti a hlavně místa! Moc koní tam fakt nejezdí (zato aut hodně, jako všude na řeckých ostrovech), a ostrov taky neleží upostřed Středozemního moře (jak se v dokumentu tvrdí), ale spíš na jeho kraji, jižní pobřeží východní Kréty už omývá moře Libyjské. Takže až zase Mirek se synem a Peťou Horkým vyrazí v létě za sluníčkem, zůstaňte raději na té pláži a nepřekrucujte pravdu.

Čtyři, protože je to z americkýho jihu, a to já rád. Ale nebýt toho, tak to byly maximálně tři. Vincente Minnelli rozehrál až moc rozvětvenou partii, takovou jednodílnou Dynastii nebo spíš možná Dallas. Zajímavostí je, že hlavní postavou je v průběhu filmu hned několik lidí. Tahle štafeta sice ničemu nevadí, ale přeci jen 142 minut stopáže a neustálé objevování Mitchumových pletek spolu s nepříliš přesvědčivými zvraty a naprosto neslepeným začátkem s lovem divokého prasete v bažinách suma sumárum už vadit dřív nebo později začne. Viděno v českém dabingu, jehož původ nelze identifikovat, ale tipoval bych ČT. Luana Patten byla moc pěkná.