kinderman

Obrazově výborně zvládnutá jiráskovská adaptace se zcela nejiráskovským, ale dobově pochopitelným závěrečným apelem. Co už je horší- studiová kašírovanost pražských barikád bije do očí a kazí dojem z dramatického finále, nehledě na to, že představitelé „pánů filosofů“ by svým stářím patřili spíše na univerzitu třetího věku.

Ve filmech W.Hilla není místo pro silné ženské charaktery. Jeho hrdiny jsou buď osamělé individuality (jako Poslední zůstává), nebo (ne)rovní parťáci (jako Rudé horko, 48 hodin, Prolomená stezka). V Neporazitelném pak dva věznění boxeři (postava V.Rhamese připomíná osud M.Tysona), kteří si to v závěru rozdají o tu "neporazitelnost" (a v případě Ranaře i o předčasné propuštění). A úžasný P.Falk divákovi v závěru vysvětlí, o čem "ten blbej sport vlastně je."

Jsa žánrem dosud "nepolíben", nemůžu srovnávat. Co však napsat lze: zpočátku (výron přes celou místnost) jsem se bavil, s přibývajícími minutami člověk dospěje k nevyhnutelnému poznatku, že lidské tělo má jen omezený počet otvorů, mozek (případně jiné důležité orgány, u pubertální mládeže i ruka) se při sledování této formy společenského styku animovaných hrdinů unaví...a čarodějnická zápletka výsledný dojem rozhodně nespasí.

Je to dojemné sledovat zestárlého herce, který se nestydí za své slzy a sentiment, vzpomínat na báječné kolegy od divadla. Jen škoda, že se nikdo z těch báječných kolegů neozval, když Haase kvůli židovskému původu na hodinu vykopli z Národního divadla. "Za to mohli Germáni," říká Haas. Opravdu?

Námět z románu pro služtičky povyšuje do nadprůměrné kategorie chytrý, suše ironický odstup v hereckém výkonu H.Haase (plus pamětihodné dialogy).

Dvě věci (kromě toho chlápka s bicyklem, který míjí rytíře při úvodním turnaji) mne vždy spolehlivě pobaví- když Karel IV. při hostině recituje Nerudovy verše a poté, co oznámí, že je strašlivě unaven ("možná víc než kdejaký sedlák"), věnuje se ve své ložnici ještě pletení proutěného koše, v kteréžto činnosti neustane ani během audience bavorského vévody. Toť obrozenecké podání lidového panovníka a "největšího Čecha".

Gangsterské drama říznuté sociální kritikou, J.Cagney ve vrcholné formě, H.Bogart na pokraji slávy, ale především dnes tolik aktuální vliv médií (tenkrát samozřejmě tištěných) na vytváření "hrdinů" a veřejného mínění. Jen mám pocit, že žánrový všeuměl M.Curtiz zůstává stále tak nějak nedoceněn.

Orwellova předloha je ve scénáři zjednodušena natolik, že v mnoha případech vylučuje přesnější výklad originálního podobenství (postav i dějů)- a stává se tak univerzálnějším obrazem vzniku a fungování totalitního státu, které začíná postupným zrazováním revolučních ideálů.

Co k tomu dodat? Splněný sen všech fandů letectví...

"Austrálie! Austrálie!" sténá v závěru seriálu Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy soused Halíř a prorocky tak symbolizuje všechny diváky Luhrmannova epického vyprávění, kteří nedokázali odejít z biografu včas. Přestože dojem z výtečné (dobytkářské) části, v níž se odehrají emocionální vrcholy filmu, se v nadbytečných nastavováních skoro rozplizne, jsem pro nadprůměrné hodnocení...a pro vydání DVD tentokrát nikoli v nějaké alternativně prodloužené, ale naopak zkrácené (cca o 60 minut) verzi.