kinderman

Sammo Hung v Milionářském expresu tak nějak intuitivně poznal, že Cynthii Rothrockovou je třeba nechat kopat, ale nikoli mluvit nebo předvádět něco, co by jakkoli připomínalo pokusy o herectví. Corey Yuen bohužel tak obezřetný nebyl. Ale zatímco v Police Assassins to na pět vytáhla Michelle Yeohová, Biao Yuen při vší úctě jejích půvabů nedosahuje. Ovšem fighter a akrobat je to skvělý...a k závěru originální HK verze nelze nic dodat.

Závěr filmu o neporazitelném dědkovi, který léta pátrá po posledních dvou kapitolách bojové příručky, a sourozencích, kteří se mu hodlají pomstít, mi připomněl Tenkrát na Západě. Tak dlouho je totiž obtěžuje dotazy po jejich totožnosti, až mu bratříček razantním způsobem osvěží paměť.

Obrázek slouží jako "mcguffin", jde především o toho (tuctového) chlapíka, jehož dvě (ta hodná) děvčata milují a třetí se mu chce pomstít, protože nepřímo zavinil její zohavení. Lhostejný je pouze postavě hrané Yukari Oshimo. Řemeslně to opravdu není nic moc, jednotlivé souboje si nelze kvůli střihu a dotěrné kameře pořádně vychutnat...a něco padá na vrub taky do 4:3 ořezané VHS verzi. A takhle osudový konec jsem u podobného filmu nečekal, proto vyšší hodnocení.

Vidím to jako srážku Stoneovy kritičnosti a Loganovy sentimentální historky o zdánlivě odepsaném trenérovi, prozřevším frajerovi a záchraně zápasu v poslední vteřině. Za výborný považuji nápad nastříhat do scény rozhovoru hráče a trenéra o smyslu jejich sportu ukázky z Ben Hura (i když si Wylerův velkofilm pouští Pacino nejspíš od konce, protože pořadí scén nesedí) a ještě do jedné z vedlejších rolí obsadit Charltona Hestona.

Tim Roth ve Čtyřech pokojích, Tom Hanks v Lupičích paní domácí, John Torturro v Transformers, Nick Cage ve Švindlířích a Johnny Depp v Las Vegas- to je jen pár příkladů vskutku odpudivého debilkování před filmovou kamerou.

Na Sněhurku jsem se vypravil jen díky traileru před projekcí Diktátora...a nelitoval jsem, protože minimálně v první polovině jde o docela syrovou fantasy napojenou vedle své pohádkové předlohy také Pánem prstenů, Hrou o trůny (královna a její bratr) nebo Solomonem Kanem (déšť a bláto), v poslední dvacetiminutovce se pak překlopí do Johanky z Arku. Na ty genderové (a jiné) rozbory kašlu, já jsem se bavil.

Ve většině podobných filmů o (sebevražedných) misích se nejprve plánuje, pak se dlouze utužuje kolektiv a teprve potom přijde na řadu očekávaná řezničina. Zde se vše odbude v úvodu voice overem, který shrne celou zápletku (cca 2 minuty) a pak už je to akční inferno tu s "humorným", tu s "erotickým" odskokem. Absolutní brutus...

Na tomhle filmu není nejzábavnější podvedený manžel, jemuž milenec jeho ženy "ustřelí" nohy bleskem ze svých prstů, takže si je tento musí nahradit kovovými (muřími) protézami, ani "obří gorila" či věčně nadržené zubaté monstrum, nýbrž zápas hlavního hrdiny s rudým pythonem. Silně mi totiž připomněl scénu z Burtonova Eda Wooda, kdy režisér motivuje starého herce, který má svést boj s "chobotnicí", slovy: "Belo, dej do toho všechno."

Klasická wuxia, pokud jde o film s anglickým distribučním názvem The Sword and the Lute.

Film s anglickým distribučním názvem Clan of Amazons má nejen dobrou choreografii soubojů a zajímavý způsob snímání (akce je často zabírána přes průhledné závěsy s nadhledovými prostřihy, když se boj přenese do "venkovních" prostor), ale obstojí také z hlediska děje- jde totiž o plnohodnotnou detektivku.