dr.fish

Ačkoliv jde v podstatě o laciný cajdák, je natočen s takovým zaujetím pro věc, že ho považuju ve svém žánru za absolutní majstrštyk. Každá scéna je vypilovaná v obraze i v dialozích, Michael Caine podává svůj asi nejlepší výkon co jsem měl možnost vidět. Vedlejší role výtečně obsazené, pro mne film nemá hluchého místa. Navíc jeden z nejlepších soundtracků za dobu co chodím do kina. Viděno nejméně pětkrát a stále neztrácí na síle. 100%

Jak už to tak bývá, když se karty rozdají, začátek jde vždycky dobře, jelikož má člověk karet plnou ruku. Podstatné je ale vždycky závěr hry, komu ty trumfy vydrží až do konce. Michal Chrabrý byl dobrý stratég na bitevním poli, ale chyběl mu rozhled a zázemí velkého státníka, takže ho nakonec křesťansko-turecký konflikt zneužil, semlel a vyplivl. Velké dějiny o něm mlčí, ale stal se národním hrdinou, sjednotitelem. No a my si alespoň dokreslili obrázek toho "duševně chorého" muže na pražském hradě (Rudolfa II.), který je sice interpretován jako lunetik, ale jak vidno za nitky evropské politiky tahal docela slušně. Zároveň jsme se opět utvrdili v tom, že o moc a prachy jde vždy v první řadě, víra je vždycky jenom způsob jak ovládát masy ve jménu materiálních cílů. Kromě vynikající výpravy film tedy pěkně ilustruje tehdejší politické pletichaření. Být mostem mezi Východem a Západem zkrátka není nikdy a nikde vděčná role. 80%

Historický velkofilm výpravou nepochybně na nejvyšší úrovni. Vzestup a pád šlechtice, který na krátké období zažehl jiskru naděje na znovuzrození samostatnosti Valašska, Sedmihradska a Moldávie. Tyto země smetené tureckou vojenskou kampaní se ocitli v nárazníkovém pásmu nikoho, v soukolí Osmanů a Svaté říše římské národa německého. Na jejich území se bojovalo, jejich lidé umírali, oni byli zneužíváni pro politické cíle obou stran. Občas se v jejich středu objevil šlechtic, který dokázal být na vojenském a politickém kolbišti důstojným soupeřem a vynutil si pozornost. A to byl Michal Chrabrý. 80%

Taková letní romance o klukovi na mašině, partě kamarádů a jedné holce, která tomu klukovi zamotala hlavu a život. Aneb zlomový okamžik lidstkého života, kdy se z chlapců stávají muži. Na jedné straně průměrný film, ovšem dá se vůbec něco takového natočit líp? Asi těžko. 70%

Taková rozmarná v podstatě renesanční detektivka. Advokát z města dorazí na venkov, kde panuje ještě středověk a trochu se do toho zamotá. Zvířata jsou souzena s lidmi, Žid je na úrovni psa a místní kněz pod hrozbou věčného zatracení zneužívá ženy ze svého stáda. Advokát si ani nevšimne, že celou dobu bydlí v bordelu, myslí, že služka je do něj zkrátka blázen, zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Ale záhadně zde umírají mladí chlapci. To se musí vyšetřit, stejně jako obžaloba prasete z vraždy. Příjemná podívaná. 80%

Řemeslně myslím dobře natočeno, pěkně se na to kouká. Přesto mi to připomínalo spíš epizodu z cyklu "Velmi uvěřitelné příběhy" než vážnou story o práci tajné policie. Myslím, že tady byla snaha o filmovou cenu, stravitelnost pro západního diváka nepoznamenaného praxí StB či jiných humanitárních organizací. Je to taková limoška, thriller na efekt. Ale zase vůbec ne špatný. 70%

Neměl jsem o existenci této inscenace ani tušení, až teď s filmem Jan Hus se na ni objevily odkazy. Constantia je s Husem srovnávána. Je to stejné, jako srovnávat Království nebeské s filmem Arn templář. Je to totéž a přesto zcela jiné. Dva světy. Jan Hus je skutečný film, který chce, aby ho milovali diváci. Constantia je underground, nezávislý Hus. Vyjadřuje svůj postoj ke konciliarismu formou spíše sarkastickou, zesměšňuje. Koncilní církevní hnutí může být nahlíženo jako pokus prelátů převzít moc, aby nenažranost Církve mohla dosáhnout vrcholu, anebo jako zoufalý pokus o obrodu v předtuše brzké katastrofy. Oba tábory a názory jsou ve filmu pěkně vykreslené a je radost sledovat šikovně napsané dialogy, které do šablony dobře zapadají. Typicky "po česku" se do toho povedlo zapasovat soud Jana Husa, který je zde obětován úplně stejně, jako Československo v Mnichově. Je to zkrátka efektní koláž s trochou švejkování, ale vymyšlená chytře a vtipně. Historie byla mnohem komplexnější, místy ještě jednodušší, ale koho to zajímá, že? Kdo ví, doplní si to tam, a kdo ne, ten to nepostrádá. Určitě pozoruhodná záležitost, která mne velmi potěšila. 90%

Když se neúspěšný spisovatel díky smrti svého syna stane mediální hvězdou, začne se jeho život vyvíjet docela dobře. Jenže, když je někdo lúzr, tak se z toho jen tak nedostane. Jedná se o film, který sice není originální námětem, ale je rozhodně dost divný na to, aby člověk byl zvědavý, jak to dopadne. Bohužel Robin Williams není až zas tak ve formě a jeho zoufalý obličej na celý film nevystačí. K závěru jsem se začal ptát sám sebe, zda to vůbec chci vidět až do konce....55%

Zcela v klidu uděluji plný počet. Ne, že by Vávra nebyl o dost lepší, ale oceňuju snahu tvůrců podat dnešnímu nevzdělanému divákovi obraz doby. Vynikající pohled na oba krále, Václava i Zikmunda (výtečný Javorský i Dlouhý). Dobře popsaná beznadějnost Husova naivního výletu do Kostnice před zkorumpované preláty, které nezajímalo vůbec nic krom moci, a mezi nimiž se občas našel i nějaký ten člověk s nadhledem a schopností vidět dál než do vlastní kapsy. Nesklouzli jsme k patosu (až na pár momentů). Osobně bych klidně prodloužil část před odjezdem do Kostnice a rozebral do podrobna poměry v Čechách, jak v Církvi, tak i mezi šlechtou a ve městech. Větší prostor králi Václavovi a věcem okolo něj. Husův pobyt v Kostnici nakonec slouží jenom k ilustraci rozkladu Církve, kde Hus doufá v nápravu věcí, které nikdo na koncilu měnit nechce. Hus je vnímán jako hrozba stability věčného řádu a jako takový odstraněn lidmi, kteří nejsou schopni ani zvolit jednoho jediného papeže. Zikmund pak zcela zahleděn do hlavního svého politického cíle-sjednotit Církev a získat tím prestiž a nepopiratelnou zásluhu. Nikdo, snad až na Kňažkova dominikána, nepochopil, jak hluboce se Církev vzdálila od obyčejných věřících, že Hus je pro ně prorok a ne kacíř, a že za ním půjdou i na smrt. A že král Zikmund přišel o rodinný klenot- Čechy. Dobrý film, který by se se scénářem paní Kantůrkové dal v klidu natáhnout i na dvojnásobnou stopáž. Jedinou skvrnou je asi Kocábova hudba zcela nerespektující letopočet, v němž se film odehrává. 90%

Perfektně odvyprávěný příběh. Připomnělo mi to některé klasické filmy od Kachyni. Není to černobílé, člověku se ani nechce věřit, že se něco takové dnes ještě točí. 85%