dr.fish

Nemá to chybu. Ztotožnil jsem se s hlavním hrdinou. Prožil jsem jedno takové období. Teď prožívám jiné a mohu se tomu krásně smát. Je to praštěné, lidské a mám to rád. Jediný film, u kterého je mi na konci do smíchu, do breku a na blití zároveň....100%

Eliška má ráda divočinu po americku, vše na sto procent. Už dlouho jsem se tak dobře nepobavil.

Dvě hvězdičky za nafouklého Bridgese. Jinak se musím ptát co nám tím chtěl tvůrce sdělit. Asi že je to všechno v hajzlu. Ale to už dávno všichni vědí. Zástupy úchylů všeho možného ražení rozeberou náš svět na součástky. Možná by Terry měl už přestat fetovat. Nedělá mu to dobře. Je možné se přece vrátit zpátky. There is always hope!

Opravdu jsme viděli všichni stejný film? Asi jsem pitomec....v tomto filmu není nic, co bych ve filmu chtěl vidět já...

Měl jsem tu smůlu, že jsem film viděl ve stejný den jako 28 týdnů poté. Na jedné straně nuda a Will Smith, který se pokouší být herec, na na druhé straně našlápnutých 28 dní poté se vším všudy, co má zombie film mít. Will Smith musí být Man in Black, aby byl zábavný. Vážné role mu nejdou.

Typický film ze série "Americké nezávislé léto". V celém filmu se vcelku nic moc neděje, krom toho, že si členové rodiny vyjasňují vztahy, odhalí tajemství smrti matky a někteří se naučí najít i ztratit . Film o normálním životě, který Osud může zkomplikovat a přesto se musí žít dál. U těchhle filmů vždycky potěší, když nám nakonec zbývá nějaká naděje, a tak je tomu i tentokrát. All we need is love!

Spousta akce a hluku v jedné místnosti, děj, který sotva drží pohromadě. Nic moc se za celou dobu nestane, ale hodně se střílí a demoluje. Na druhou stranu marně přemýšlím, jak by se ten film dal vylepšit, když samo téma už je dávno vyčerpané. Zas je dobře na závěr říci, že oproti trojce je to úspěch.Navíc se ta apokalyptická atmoška docela povedla. 70%

Již bylo mnoho napsáno o předloze. Nevidím důvod, proč by někdo nemohl napsat cokoli o komkoli, i kdyby to měl být Ježíš. Jelikož se ovšem vždycky najde někdo, kdo se cítí ohrožen, a je-li to navíc dokonce sama Církev svatá, je to průšvih, a zároveň ta nejlepší reklama. Dan Brown nepřišel s žádnou novinkou. Stejně jako spousty tvůrců před ním uspořádal fakta a fikci tak, jak se mu to hodilo. Protože každý z nás si klademe otázky, jak to vlastně bylo, je tohle téma pokaždé velká výzva a nikdo si ho nenechá ujít. Problém je, že každý mu rozumí, anebo "nerozumí " po svém. Někoho odpuzují data a chybí mu akce, jiný kritizuje zkreslenost faktů a nedostatečný spiritualismus díla. Je ale třeba si uvědomit, že Šifra chce být rozporuplná, chce vyvolávat otázky (odpor i obdiv), ale zároveň je to prachsprostá detektivka. Detektivka, která využívá populárního tématu k tomu, aby se stala prodala. Prostě se hezky veze... A film Rona Howarda to dělá stejně. Je to kompromis. Musí být akční, zábavný, sledovatelný, držet se předlohy, ve které je spousta nezáživných dat. Režisér je profík, obsadí hvězdy, vyhodí data, ponechá akci a základní myšlenku. Kdo to četl, ten data zná a dosadí si je kam potřebuje. Běžný divák "bez dat i předlohy" si taky přijde na své. Asi se to dalo udělat líp, ale je to důstojný výsledek.

Tony je fantasta. Pohádka o vítězství dobra, lidské vůli a dobrém policajtovi, kterého neudolalo papírování, ani malý rozpočet jejich departmentu. Ztratil vše a má jen svou práci, kterou dělá sakra dobře. Je chytrý a dokáže rozmotat lecjaké klubko záhad. A tak není problém dostat teroristu pomocí cestování v čase, to už vláda v USA běžně dělá (to proto mi Bush vždycky připadal jako z jiné dimenze...). Je to příjemné sledovat krok za krokem, jak se záhada rozplétá, když teroristu chytnou, začne se divák trochu nudit. Pak mu ale naservírují ještě jednu dávku časových smyček, a dvouhodinová stopáž je dosažena. Happy end se dostaví, svatba sice není, ale je to nabíledni. Odcházíme spokojeně z kina. Takhle se dělá slušný biják...

Téma mne odpuzovalo, recenze lákaly. Nakonec jsem to zkusil a musím říct, že mne to přesvědčilo. Ovšem nutno dodat, že jsem v base v Americe nebyl, a nevím tedy čemu věřit... Stephen Dorff je perfektní a fakt jsem se o jeho osud dost bál. Otázkou bylo jak ten film ukončit, aby z toho nebyl dokumentární snímek z amerického vězení. Nakonec z toho byla hezká agitka o tom, jak dobří vítězí, nerozhodní se rozhodnou, a hlavně rodina je základ státu. To je ale v každém americkém filmu. Zvykl jsem si a když toho není moc, tak se to dá přežít. Přece jen šlo hlavně o člověka ne?