Honzíno

Kombinaci A-teamu, amerického Bonda a M:I jsem nečekal. A už vůbec ne tolik zábavného nadhledu. Pobavilo mě to od začátku do konce. Pecka oddychovka.

Potomci lidí pro teenagery. Jeff už mě tím úmyslným křivením pusy a šišláním občas irituje stejně jako Meryl lehce přiblblým výrazem. Rozjezd super, střed drží, akorát z mého pohledu nedotáhnutý (je knižní??) konec klidně o něco sráží výsledný dojem.

Pár úchechtů a poúsměvů je na dobrou parodii/komedii málo. Několik vychytávek stálo za to, celkem slušná zvuková stopa a ten šmrnc, co se pokouší opěvovat, kopírovat a zároveň sebe parodovat, též přispívá k duhu. Víc však bohužel nic.

Možná jdu proti proudu, ale ze začátku mi Terminál moc nesednul. Z herecké polohy Hankse jsem byl odvařený asi jako když sledujete v televizi golf, když jste ho nikdy ještě nehrál a vše mi přišlo tak jako laciné a obyčejné. Až postupem času mě film totálně pohltil a já dychtivě čekal na další herecké finesy všech zúčastněných. Terminál pro mě zavírá pětihvězdičková dvacetiminutovka, takže výsledně hodnotím výše, než bych v první polovici čekal. Ale Stevene, kéž by sis raději střihnul ještě jeden Jurskej Park.;)

Eh, Ridley, doufám, že tohle nemyslíš vážně!? Ano, vidím, máš to v paži, ale senilnější chvíli jsi si evdientně vybral právě teď a ta se sešla s obrovskou prázdností a užvaněností jednoduchého McCarthyho sdělení. Bohužel se tyhle dva zápory nesečetly, nýbrž rovnou znásobily. Jedna hvězda za perfektní herce a druhá za formální stránku a ostřejší scény, kde kdyby nebylo problikávajícího Ridleyho umu, spadneme rovnou do bláta odpadu (SE).

Na to, co jsem cekal, celkem slabota, promrhaná šance. Tohle měl točit Soderbergh nebo Boyle (tomu by se to hodilo do neustálých změn žánrů). Už ani nevím, co tam bylo. Přehršle skvělých herců a takový podprůměr.. I když poselství je fajn a je to presne mezi 2 a 3, sympatie, takze zaokrouhluju nahoru

Reálně bych asi měl dát čtyři hvězdičky. Jenže já tomuhle filmu fandím. Fandím nátlakové režii, hutné atmosféře, jednoznačnému a čistému poselství, skvělým trikům a hlavně famózní zvukové stopě. Hlasy, tóny, zvuky prostředí sedí do obrazů neskutečně, ale všemu vévodí perfektní hudba maestra Giachcina. Ten snad porpvé od Lostů potvrdil pravděpodobnost svého výjimečného nadání a naservíroval citelně inspirovaný nátěr maestrem Goldsmithem. Giacchino v posledním přírůstku opičího univerza využívá podobných aranžů scénické hudby, nátlakových bubnů v určitých momentech, též hudebních postupů jako jeho předchůdce v původním snímku. Jde však soudobou cestou chaosu, jíž dává vlastní rozměr novým ústředním tématem. Původní hudbu k fimu jsem si skutečně po dlouhé době při kinoprojekci užil - rozuměj ne soundtrack sestavený z jich použitých skladeb či populárních písní. 85 - 90%

Těšil jsem se na tradičně poetickou Andersonovu mozaiku a píši: ano, přišla. Je to krásné, v dnešní době neortodoxní, hravé, točené s obrovskou chutí a nenuceností (alespoň to tak působí). Že bych čekal trochu víc? Možná. Mám pocit, že Anderson je schopný nabídnout nám ještě více. Jede si pokaždé to své schémátko, naservíruje mimoděk tragickou situaci či situace, posadí do druhé půlky nějakou brutální scénu a obloukem uzavře vyprávění. Jenže také nám stále své výtvory servíruje na dnešní dobu v tak neuvěřitelném balení s neuvěřitelným obsazením, brutální dávkou černého humoru a kreativnosti, že mu to budu žrát nejspíš pořád. Budapešť byla dalším filmovým zážitkem, i když na Lišáka zatím nemá.

Nářez s nášupem imaginace dohromady, řada brutálních narážek a všechno se to točí kolem mé nejoblíbenější hračky (se kterou si potají občas hraju i teď). Napoprvé se to nedá všechno pobrat. Tvůrci evidentně vyhráli na obou frontách, protože uspokojili mladé i staré obecenstvo, což určitě není jednoduchá záležitost a pro mě je to známka kvality.

Pro sci-fi geeka jako jsem já je to totální must see záležitost in theatre (2D oldschool!). Nenudil jsem se ani vteřinu a převládá ve mě pocit, že Edge of Tomorrow působí jako živá voda v moři současných velkofilmů. Plnou palbu u mě kazí jen vyumělkované šablonovité finále, u kterého je ale jasné, že muselo přijít. Chci to vidět brzy znova a po druhé projekci budu mít jasněji, co vyvést s hodnocením. Emily je překrásná, akce perfekntí, scénář hravý, navíc na dnešní poměry chytrý, Tom Cruise hraje postavu s vývojem a věříme mu to. Zkrátka a dobře díky sympatiím odpouštím nůši logických bot a opájím se skvělým zážitkem.