Honzíno

Moje osobní velké překvapení. Po dlouhé době přišla výtečná česká pohádka ze staré školy s netuctovými herci a kulisami a trefnými hláškami, které nejsou na hranici kekelu. Překvapivě se koná celkem pěkná řádka zapamatovatelných a hlavně často ďábelsky zábavných momentů. Navíc mi hrála prim příjemná hudba a skvělá průvodní píseň (škoda skvělé ZN..). 70%.

Šedivý průměr sitcomu, nad který se jen lehce tento povyšuje díky ústředí trojici, není vzdálen natolik daleko, jak bych si přál. Dlouhodobě stejně asi nekoukatelné, ale proč ne, celkem solidní odreagovačka.

Prvoplánově sametově krásné. 'Překvapivě'. Richard Curtis hazarduje na hranici kýče, to si musíme přiznat, ale jak je vidět, vlastní recept, kterým si většinu publika získal na svoji stranu. Pulzující kladná energie, civilnost, hudební doprovod, pojetí rádoby mimochodem, Grantův ministerský předseda, výčet jen několika málo možných přostředků, díky kterým dosáhl výborného výsledku. Skutečně film, zaručující po jeho zhlédnutí dobrou náladu. Škoda pouze stále rty špulící Keiry Kneightly. Jenže Billy Bob v úloze prezidenta USA některé slabší herecké výkony kompenzuje.:) A tabulka s nápisem ' Ringo Rulez' může být jen pomyslnou třešínkou na dortu.

Tohle je na blití

Guilty Pleasure. Debilnost, zhovadilost, idiocii a slabost kompenzuje extrémní míra zábavnosti a mé sympatie. Ano, nejsem příznivcem onoho klasického 'vypínání' mozku, ale Liga je opravdu zábava. K tomu do karet hraje Sean a Peta, veselé spojení spousty pohádek, příjemné tempo, jednoduchý scénář, nenáročná stopáž a spousta laciných (avšak zábavných) vychytávek. U Nautilu v Benátkách se mi málem protrhl smíchem bachor. Veselá akční komedie. Prostě zábava. Některé herecké výkony je radno neřešit.

Ano, není to přelom jako originál, ani nemůže být. Ale do naprosté dokonalsti je zde dovedena choreografie soubojů, propracovanost systému, napětí, akce.. Vnímám tento počin jako geniální ultrahyperakční jízdu, ktará svou efektností, precizností, rychlostí, vypreparovaností nemá obdoby. Jedna dokonalá scéna střídá druhou a spousta jich má potenciál stát se legendárními. Pro mě se jich už několik stalo. Bitka se stále přibývajícími agenty Smithy, nejlepší auto-moto honička, jakou jsem kdy viděl. Záběr, jak Neo přesně včas zachraňuje Morfea (je to česky, ale je to fakt patvar) a klíčníka je dechberoucí a "Michaelovo" (pozn. Lost, kdyby něco:) ) následné vykřiknutí pasuje do mých vnitřních pochodů. Ale hlavně závěr! Když Neo vplul do dveří "Zdroje" a posléze započal rozhovor s "Architektem", opět jsem zůstal čumět (asi jako u jedničky když Nea vyndavali z Matrixu). Scénu, kdy Neo zjišťuje prostřednictvím pana architekta, že je už kolikátý v pořadí atd., jsem hltal každým coulem. Stejně tak dokonale temný a nicneprozrazující konec, tak jak to před vyústěním trilogie má být. Otvírá se místo pro vaši fantazii, proto mě možná Revolutions pak lehce zklamali. Zde však nemůžu jinak. Závěrem nějaký neduh, jehož jsem si sám vědom: V tricích je bohužel vidět díra trochu v již zmiňovaném baletu s návalem Smithů. Jinak mi nic nevadilo, spíš hřálo. Ani pro někoho nesnesitelný filosofický úvod mi nešel proti srsti, zase naopak. Já nemám, co bych vytýkal. 100%

Pro mě nejslabší zážitek trilogie. Ne, že by to bylo něco strašného, ale oproti u mě 100% prvním dvoum dílům hodnocení klesá. Největší rozdíl u mě tvoří fakt, že jsem nenalezl scénu, kde bych zůstal jenom čumět (jako v předchozích dílech - viz moje komentáře u těchto snímků). Vše je řemeslně skvělé, skutečné. Triky nemají slabší místo ( to třeba v Reloaded digi souboj Neo-Smithové budiž odpuštěn). Ale prostě tomu něco chybí. Závěrečný monstrózní souboj bych o něco zkrátil, tolik mě nepohltil. Avšak vlastně průvodní obsah, role Nea, jehož stroje potřebují na Smithe mě moc potěšil a hlavně vyústění se povedlo velice. Dohoda, příměří, žádný vítěz. I když místy se finále jeví trochu spiritistické (úmrtí Trinity, slepý Neo v realitě). Ale zase ta závěrečná scéna s vědmou - BOMBA. Jenže mě nudila bitevní stránka. Souboje Lidé versus stroje v Sionu neměli kouzlo, hutnost. Jak to říct. Solidní výústění mé ultraoblíbené trilogie (s naprosto dokonalým námětem), o poznání velkolepější než první dva díly. 80%

Film v podstatě o přátelství a pak o ničem, na co sám avizuje názvem, že. Natali si vybral slabší chvilku, ale evidentně je vidět, že chtěl nahodit něco lehčího a povedlo se. Ale jde to bohužel mimo mě a na úkor kvality.

Onen klasický případ, když vás vaši kamarádi tak trochu donutí se na film podívat s tvrzením, že je to prostě pecka. A díky tomu můžou plné očekávání naplnit jen skutečné klenoty. Oldboy bude zřejmě asijský klenot, ale úplně mě nedostal, přesto je to masakr. Asiati no, tady ještě celkem umírnění... naštěstí.

Pád do ticha patří do oněch novodobých, extrémně nátlakových, polohraných dokumentů. To je snad jeho jediná slabina. Jinak skutečnost, o které vypráví, patří někam do úplně jiné sféry. Nářez. 90%