KlárkaS

Karlovarské premiéry jsou trochu problematické. V té atmosféře spousta filmů vyjde mnohem lépe, než by si skutečně zasloužila, tak jako to třeba bylo minulý rok s Polski Film. Ale Revival má výhodu v tom, že si na nic nehraje. Tudíž po dlouhé době zase vtipná česká komedie, za kterou se nemusíme stydět. Až na ten product placement... To, že máme jezdit ve Fiatu, chodit do Sasazu a jíst v Panerii je nám cpaný v každé druhé scéně. (KVIFF2013)

Konečně film, který skončí přesně tam, kde by měl. V tom nejlepším. (KVIFF2013)

Valčík s Bašírem to sice nepřekonalo, ale hudba Maxe Richtera je opět na koupení soundtracku a Ari Folman se řadí mezi už tak dost početnou židovskou filmařskou elitu. A slzy byly.(KVIFF 2013)

Pan Švankmajer by měl radost. Surrealistický výlet do světa fantazie bez triků i digitálních vychytávek. (KVIFF2013)

Zvláštně vtipné drama o lásce, bromance a divném Texasu. Paul Rudd i Emile Hirsch sice hrají pro sebe netypické role (hlavně po Into the Wild), ale i to je vlastně docela fajn. Navíc naprosto výborná hudba (Explosions in the sky) a kamera! (KVIFF2013)

Uvnitř tiše pláču, protože už dlouho jsem takhle netrpěla při sledování filmu mnou tak očekávaným, který byl navíc ještě pod dohledem mého oblíbence Zacka Snydera, který mě teď teda vážně vytočil. Přišlo mi, jako by Nolan navrhl hrubý děj včetně pár výborných scén, a scénárista se to měl pokusit nějak poslepovat, aby to dávalo smysl, zatímco Snyder to jen obalil do vynikajícího vizuálu, který je fakt parádní a ve 3D husíkůžinaskakující, ale jinak je to totálně nekonzistentních 143 minut. Flashbacky od éry záhadnýho ostrova zbožňuju, ale tady každý pohled do minulosti ruší. Nezachraňuje to ani ten pořádně hlasitý (Dolby atmos už asi never more) akční nářez s Zimmerovou hudbou, která byla jako kulisa fajn, ale na samostatný poslech to nevidím. Vztah Supermana a Lois jsem vůbec nepochopila, ale co by to bylo za blockbuster bez romantiky, že (Zackova úchylka na líbání ve zničené/postapokalyptické krajině očividně). Plus Snyder mě s tím svým digitálním zoomováním iritoval dost, stejně jako s povrchně zakomplexovaným Clarkem Kentem, který sice dlouze přizavíral oči a meditoval, aby následně stejně zmlátil svoje poslední žijící druhy. Taky bych si nepřála zažít jeho migrénu, když zničil půlku Metropole.

Jedno se musí nechat, a to že Boyle je mistr ve výbírání tý správný hudby. Jako příjemně gradující psychologický thriller je to fajn, ona překombinovanost není vůbec na škodu, navíc se ke konci ani nedostavuje takový ten lindelofský wtf pocit, takže supr. Plánuju zopakovat.

Pff, cítím se být filmově znásilněna!

Tak takhle by imho měl vypadat letní blockbuster. Akční, zábavný, citlivý, napínavý, a zároveň ne hloupý (i když ta klasická Lindelofova překombinovanost je opět silně znát). Abrams vyniká hlavně v jeho seriálové vyhrocenosti a cliffhangery servíruje skoro bez přestávky, což dělá z nenjovějšího Star Treku jeden z nejvyhrocenějších filmů roku. Zároveň ale zvládá i správně motivovat všechny postavy ke svým činům, takže se aspoň neobjevuje ten známý wtf prvek, proč zrovna tahle postava dělá tohle a ne tamto. Ale i přesto některé epizody působí lehce nedokončeně, jakoby Abrams zamýšlel ještě něco víc, ale nebyl čas nebo peníze. To klišovité označení 'chemie postav' je ale dost na místě. I když tentokrát se víc zaměřuje na vztah Kirka a Spocka, není tak tolik prostoru na zbytek posádky, ale i přesto je každa scéna s Mccoyem nebo Scottym skvělá. Možná až moc pro sebe urvala nová Carol Marcus, ale jestli je opravdu ústřední téma rodina, tak se to dá ospravedlnit a patří to tam. Giacchino ale pro změnu zklamal, používá sice stejně epickou hudbu jako v díle minulém, ale při smutnějších okamžicích až moc připomíná jeden záhadný ostrov kde havaruje letadlo.. Ale i přesto je třeba London Calling dost awesome. Další bezva věc, která mě donutila jít na Star Trek 3x jsou všechny ty záběry na Enterprise, warpový sekvence a akční scénu seskoku, která byla v IMAX tak výborná, že jsem se z toho nadšením málem zbláznila. A abych nezapoměla, Sherlock je jeden nejúlisnějších, nejchytřejších a nejnebezpečnějších padouchů vůbec, a v darkest timeline chci být jako on. Na konec ještě díky mistru Abramsovi, protože nejen že dokázal obnovit značku a udělat z toho cool záležitost, ale zároveň pomohl změnit názor mnoha lidí (včetně mě) na Star Trek a jeho fanoušky obecně, a donutit si doplnit intoštější sci-fi vzdělání. FASCINATING.

Je to strašlivě, ale opravdu strašlivě hloupý film. Ale asi je na místě vinit knižní předlohu a to ztělesněné zlo, co jí napsalo. Celý ten koncept dvou osob v jednom těle, kde každá osoba jakože miluje někoho jiného, z čehož vznikají 'silné' a 'komické' scény, to je trochu mimo mě. A taky když někoho miluju, tak ho zmlátím, protože má jinou barvu očí, že ano. Navíc jsem asi divná, ale jsem team mimozemštani, protože žít v komunitě, kde se nelže, nejsou války a všechno je zadarmo? Hned bych do sebe poslala toho bílýho tisíc let starého pavoučka, který by mě změnil na holčičího Elijaha Wooda.