Pierre

Toy Story je zkrátka legenda a kult. Můžu mít na jednotlivé díly různé názory, můžu si říkat, že se Pixar přeceňuje, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat. Vždyť jednička je revoluční, dvojka děsně vtipná a trojka nádherně nostalgická, emotivní a všechno krásně zakončuje. Čtyřka tedy byla naprosto zbytečná. Těšil jsem se, ale měl jsem obavy, které se bohužel naplnily. Je sice fajn potkat se po devíti letech se starými známými. Jenže ouha! Film je prakticky jenom o Woodym. No a ostatní geniální vedlejší hračky jsou odsunuty, ne na druhou, ale na desátou kolej. O nějakém větším prostoru pro miláčka pana Brambůrka, Rexe, Slinkyho nebo Čunče jsem si mohl nechat jenom zdát ( paní Brámburková za celou dobu snad ani nepromluví, což je fakt dost smutné.) Buzz Rakeťák se zase celou dobu chová naprosto hloupě a divně. Hlavní Woody je otravný až na půdu a na konci se zachová tak zbaběle, že bych ho nejradši poslal poštou do Ruska. Závěr celkově je neuvěřitelně debilní a naprosto popírá dosavadní princip celé série. Ne, že by dění předtím bylo lepší. Toy Story byla dřív inteligentní podívaná pro celou rodinu. Tohle je hloupý výblitek s hromadou barviček, ale bez duše, srdce, charismatu, pořádného příběhu a tahu na branku. Humor je pod úroveň předškolkových dětí, z Pastýřky udělalli emancipovanou potvoru a příběh už je hrozně ohraný. Ať si Mirka Spáčilová a další recenzenti řikají, co chtějí já spokojen nejsem ani zdaleka. Toy Story budu muset pořád vnímat jako trilogii a tuhle tu věc ignorovat. No hlavně, že penízky se sypou. Snad alespoň nehrozí páté pokračování, nerad bych šel do odpadu

Zápletka o krejčím zapaleném pro středovek, který se odstěhuje na hrad je celkem zastaralá, v dnešní době už vlastně uplně debilní. Ale v žadné jiné Burianovce ji neuvidíte, tak aspoň změna. A příznivce Buriana tento film neurazí, Vlasta předvede svůj komediální standard, dvakrát zazpívá a jednou zaimituje trubku. Bohužel uroveň vtipů je povětšinou malá (husa pusa haha) a film táhnou hlavně menší, ale vtipné figurky (nervózní režisér, dedeček s babičkou kteří nešli dvě noci spát, Marvanův starosla, Šlégrův učitel.)

Kdyby někdo náhodou nevěděl kdo byla Romy Shneider, jaký měla život a tak podobně mohl by pro něho být tento film poměrně zmatený. Já jsem s ni viděl pár filmečků, ale četl jsem biografii, takže jsem byl alespoň malinko v obraze. A jako sonda do Romininy duše film funguje a dokonale vystihuje její osobnost. Hlavní herečka ji je neskutečně podobná. Černobílá je možná na první pohled jenom na efekt, ale má své kouzlo a teď už si nedokážu představit, že by byl film natočen v barvě. Přesto je však možná příliš zmatený, utahaný, ukecaný a vhodný spíše jenom pro festivalové projekce.

Slováci se teda rozjeli. Tento film vám místy nedovolí ani dýchat. Takové je v něm napětí.Atmosféra by se dala krájet. Navíc se snímek věnuje velmi současnému tématu. Akorát s tou kritikou církve to tvůrci trochu přehnali a konec nemusel být tolik otevřený.

velmi příjemný, pěkný a čistý film, který stokrát provařené téma podává s humorem, nadsázkou, přehledem a může se každému líbit. Změna povah hlavních postav mi přišla naprosto logická a zdařile napsaná. Dobrá podívaná.

Jeden nápad se závodem na dobrou komedii opravdu nestačí. Stejně jako nestačí, obsadit si slavného komika do hlavní role a jinak film zaplnit karikaturními hloupými postavičkami v podaní mě většinou úplně neznámých herců. Táhne se to děsně, ale tvůrci občas předvedou zajímavý svérázný humor a kdyby se ho drželi mohl bych být spokojený. Začátek ve stylu němého filmu je dost fajn a mluvící uplakané prase jen tak jinde neuvidíte. A sehnatelnému filmu s Bourvilem s několika hodnotícími není třeba dávat špatné hodnocení. Tak teda tři, no. Ale ty odřený uši úplně bolí.

Tak tato neznámá komedie od Clauda Zidiho se může bez problémů zařadit mezi jeho největší klasiky a největší klasiky francouzské komedie vůbec. Už od začátku mi bylo jasné, že tohle bude pecka a nemýlil jsem se. Postavit celou komedii na vymýšlení gagů je velmi dobrý a svěží nápad. Zidi krásně vzdává hold svému žánru a ukazuje, že dělat srandu není sranda. Nejlepší je, když se gagy rovnou odehrávají v hlavách postav. To je pak opravdu velmi zajímavá forma. Tento film je prostě komedie v komedii a to se jen tak nevidí. Navíc hlavní trio je perfektní (především Jugnot) k tomu si přidejme ještě Colucha v menší roli, brilantní dabing Čt a pak Pierra Richarda, Philippa Noireta a Clauda Brasseura v několikavteřinovém milém cameu, kde ztvárňují sami sebe. Je super, že do toho nechali ukecat. Prostě všechno je na tomto filmu super a nelze nic dodat.

Bourvil s Gabinem nesou okupovanou Paříží maso pro černý trh.. Báječně to mezi nimi jiskří, dostávají se do různých zajímavých situací a atmosféra noční okupované Paříže je velmi silná. Černobílá barva má hold velké kouzlo. Zkrátka a dobře, bavilo mě to. Jenom mi někdy přišlo, že jdou policejním hlídkám přímo na ruku a o Gabinově záhadné postavě se toho bohužel moc nedovíme. Zato na okamžík příjde i Funés a je tady ze všech svých mnou viděných předhvězdých filmů, nejlepší. Tady v něm vidím toho krále grimas a neúnavného energického cholerika. Závěrečná scéna byla do filmu vložena do úkor producentů, kteří chtěli šťastný konec. Je celkem divná a rychlá, ale dojemná. Byl jsem rád, že to Bourvil přežil.

Poměrně přijemný a roztomile naivní filmek zasazen do zajímave doby americké prohibice. Nicméně ta naivita přestavá být místy roztomilá a několik scén je naprosto debilních. Podíl na tom má hlavně Bardotka, která už tady nevypadá dvakrát skvěle. Má šilené účesy a její postava je jak z jiné galaxie (a ona ji tak hraje.) S Linem se k sobe moc nehodili a ani se zrovna nemuseli. Každopádně Lino tady hraje trochu jinak než obvykle, ale opět výborně. Předvedl velký komediální talent a jeho Cornelius mi byl sympatický.

Film je debutem mladé režisérky a byl financován převážně ze soukromých peněz. Na takové poměry má velmi pěknou kameru a obraz celkově. Docela hezky se na to všechno moře kouká a docela hezky se sledují dobré herecké mladé trojice (i když Polívka mi v reálu není moc sympatický.) Typy filmů, kde je zdánlivě všechno v pohodě, ale pořád něco bublá ve vzduchu mám rád a i tohle mě bavilo. Ke konci jsem byl krapet naštvaný, protože se nic moc nevyřešilo a různé věci vyšuměly do hlubin moře. Ovšem pořád vzlykáme nad krizí české kinematografie, Troškou a tak podobně a nadějný debut nadějné režisérky csfd odmění 44 %. To je fakt výsměch a tak musím dát alespoň 4. Mladé režisérce držím palce.