Pierre

Spíš pomsta tvůrců divákovi. Christian Clavier je můj oblíbenec, ale tohle je naprosto debilní komedie amerického stylu utočící na jakýkoli dobrý vkus. Nejvíc jsem byl spokojen, když to skončilo.

Menzel zvládnul převést takhle svérázný román na filmové plátno skvěle  a mistrně vystihnout ducha předlohy. Užíval jsem si i pěknou kameru a herecké výkony mistrů Hrušínského, Brodského a vlastně i mě neznámého Františka Řeháka. Ale moje nejoblíbenější postava je Arnoštek (:D) a Menzel je sice vyhlášené herecké prkno, ale tady seděl skvěle. Kniha je poklad, ale film vlastně taky.

Ze začátku to vypadá na klasickou francouzskou detektivku s krititickým podtextem.ze staré školy, Ale nakonec se z toho vyklube poměrně netradiční psychologická kriminálka, ktera mě zaujala. Noiret hraje svého bodrého komisaře neuvěřitelně stylově a Serrault je taktéž tradičně skvělý. Enrico vede film stabilní pevnou rukou. Je to natočeno zajímavě civilně. Konec originální. Ve výsledku vážně skvěle a pochvala i pro skvělý Donutilův dabing.

Námět mi přijde poměrně nosný a některé pasáže jsou relativně zábavně. Místy mi to silně připomínalo staré dobré Hoří má panenko. Bublice by se tomuto filmu chtěly nejspíš dost přiblížit a občas se jim to poměrně dáři. Jenomže nemají tu šťávu, ty skvělé dialogy, ty neherecké výkony a hlavně ten satirický tón. Možná se o něj snaží, ale co naplat. Vždyť je to tady samej soudruh, samý prospěný práce pro obec, samá JZD a tak dále. Papoušek s příchodem 70.let nejspíš trochu zblbnnul. Navíc profesionální herci se mi sem moc nehodili a jejich výkony mě nebavily (och, kde byl pan Šebánek?). Světlou vyjimkou byl Jan Libíček ve své poslední roli ředitele. Ten tady podává jeden ze svých nejcivilnějších výkonů, škoda ho.

S klasickým příběhem v klasickém zpracování z roku 1980 jsem se seznámil včera. Toto experimentální zpracování mě dost zajímalo a navíc jsem se chtěl konečně seznámit s proslulým Alfrédem Radokem. No, pojmout ten příběh jako televizní reportáž je dost zajimavý nápad, i když se dá brát jako zprznění původního příběhu bez jehož znalosti si tento film neužijete. Já jsem byl zpočátku celkem spokojený (bavilo mě duo amatérských šachistů Lipský-Karlík.) Ten nápad by ovšem víc vynikl v nějakém krátkometrážním filmu, 75 minut je moc velká klada. Místy je to dost takové zmatené (což byl možná záměr) a nudné (což nejspíš nebyl záměr.) Někdy jsem dokázal plně udržet pozornost. Jisté je, že forma drtivě vítězí na obsahem a mistra Hrušínského si krapet užijete jenom v poslední dvacetiminutovce. Závěr s ječící Zázvorkou jsem vůbec nechopil, naopak úplný závěr ve studiu mě pobavil (titulky řekne rovnou moderátor, to je sranda.) Zajímavé je, že tento film pracuje se smutným koncem celého příběhu zatímco v televizním zprácování je konec šťastný.

Já jsem měl celkem náladu a chuť na ten Návštěvníkovský humor. Dost scén s Renem a Clavierem jsem vzal za vděk a pobavily mě. Clavier to prostě zabijí a opět je pro mě velkým pozitivem i dabing pana Meduny, v jehož podání je vtipné snad všechno.. Určitě by mi ovšem nevadilo kdyby mělo hlavní duo více prostoru a vedlejší postavy naopak méně. Drtivá většina z nich je absolutně nezajímavá, nudná, jenom blbě žvání a zdržuje. Toho kecaní je prostě nějak moc i na poměry této série. Děj je pochopitelně na vedlejší koleji a často jsem se v něm spíš ztrácel. Nejspíš by prospělo vědět o francouzské revoluci víc než pouhé základy z učebnic, ale tak mi to nepříjde dostatečně nosná doba pro tuto sérii. Když se návštěvnící na posledních pět minut dostanou do období 2.světové války slibuje to velký potenciál a rychlý otevřelý konec naštve. Ano, herci už jsou staří, ale kdyby se to natočilo včas , klidně bych si čtvrté Návštěvníky o náckách dal.

Časy kdy jsem pohrdal našimi televizními inscenacemi jsou snad už dávno prýč. Tohle byla láhůdka kde se za minimálních prostředků rozehrál velmi zajímavý příběh o jedné zajímavé hře. Herecké výkony pana Hrušínského, Munzara a Hančince byly skvělé. Happyend mi udělal radost, ale přece jenom jsem mu moc nevěřil. Ve knize prý dopadne všechno trochu jinak, čemuž se vůbec nevidím. Určitě zkusím i experimentální zpracování z roku 1963.

Dustin Hoffman podává naprosto excelentní výkon, možná jeden z nejlepších v dějinách kinematografie. Tom Cruise ho pochopitelně nemůže překonat, ale to co má hrát hraje dobře a s Hoffmanem tvoří skvělou dvojku. Jinak co dál psát k tady tomu filmu, který už přede mnou ohodnotilo 68 tisíc lidí a 1 tisíc ho okomentovalo.? Snad to, že je naprosto právem takto legendární. Podobné náměty jsem už viděl hodněkrát, ale vždycky na mě zaberou. Rain man s nimi nejspíš začal a je to skutečně velmi milý a příjemný film, u kterého mi dvě hodiny utekly jako nic. Své téma podává navíc i s humorem, možná jsem divnej, ale několikrát jsem se dost upřímně a dost nahlas zasmál. Jednotlivé situace jsou skvělé a Cruisově proměně jsem naprosto věřil. Poslední cca čtvrhodinka je velmi dojemná a mě naprosto jasně přesvědčila, že se musím přidat k nekonečné řadě pětihvězdičkářů a dát plnou palbu hvězd.

Vlasta Burian je v dobré formě, ale z nadějného námětu toho slaboučký scénář moc nevymáčkl. Ani můj oblíbený Šlégl mě tady moc nebavil. Na celém filmu se už zkrátka dost podepsal zub času a dneska mu můžu dát jenom slabší tři hvězdy.

Paranoidní konspirační drama, ve kterém  si divák nemůže být ničím jistý mám rád. Enrico s Jardinem se tady doslova vyžívají v dějových kotrmelcích a to na mě většinou zabere. Bavil jsem se výborně.  Někdy je ovšem film  trochu kostrbatý. Zrovna byl závěrečný zvrat je úžasný a pro mě zcela nepředvídatelný, ale trochu zmatený a rychlý. Asi by to chtělo ještě pár minutek navic a motivace Thomase (Noireta) pro mě byla po celou trochu nepochopitelná. Ale jinak jsem byl spokojen už jenom kvůli hvězdnému hlavnímu triu a zajímavému prostředí. Dopočítal jsem se na solidní čtyři hvězdy.