Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Rodinný
  • Krimi

Recenze (1 349)

plakát

Avatar (2009) 

Nejsem zrovna blockbusterový divák (:D), ale neodolal jsem mánii  okolo pokračování Avatara  a před výpravou  na druhý díl jsem po deseti letech zkoukl podruhé i jedničku, kterou si pamatuji maximálně coby malý špunt z doby snad prvního televizního uvedení v rámci Prima kino (:D). To  si musím pamatovat, když pro mě byl tehdy takový zážitek být asi  i takhle dlouho vzhůru.:D A  asi se mi to tehdy i líbilo. A hlavně když si nasadím své tehdejší brýle je pro mě Avatar vyjímečným blocbusterem, který mě celkem baví i dnes. Jak se moc na podobné filmy nedívám , může být pro mě o to zajímavější sledovat námět, kdy se hlavní hrdina Jake dokáže probudit v novém těle v jiném světe, celkem mě baví i ty hrané scény odehrávající se v sídle korporace se spostou vychytávek.  Já se přiznám, že z toho jak ti modří lidé vypadají až tak nadšený jako ostatní nejsem, docela jsem si na jejich design musel zvykat, ale především ve druhé třetině, kdy se Jake zaučoval mě i  dění z Pandory dostalo a létání na Ikranech je za mě nejlepší a právem ikonické. A závěrečný záběr s probuzením jsem si dokázal pamatovat celých deset let.:o

plakát

Komisař Clouseau na stopě (1964) 

Fakta, Herkule, fakta. Záleží jen na faktech. Clouseaův sólo film a spin-off po prvním Panterovi je paradoxně možná můj nejméně oblíbený film s Peterem Sellesem coby tímto nejslavnějším inspektorem (abych se vyhl zmatkům v číslování série.) Zatím jsem k němu ani neměl aktualizovaný komentář, ačkoliv jsem i tento díl viděl hodněkrát. Uvedení série po letech pro změnu na České televizi a u spin-off i přímo s původním dabingem ČST z r.1973, kde si Fišer poprvé nadaboval Sellerse jsem tedy využil k dalšímu opáčku, po kterém už koment konečně dodám. A musím říct, že to byl trochu zvláštní pocit sledovat film se stylovým dobovým dabingem, ale zároveň pořád slyšet ten novější, který mám naposlouchaný a lépe pracuje s některými hláškami jako především Clouseauovými komoleninami, které asi ještě tehdy v ČST nezaznamenali, protože se naplno rozjely až v dalších dílech. Mladý Fišer má hlas příjemně serióznější, charismatický. V devadesátkách zněl možná už zase až moc žoviálně, ale tak mi příjde, že ve druhém dabingu zní krapet ostříleněji. Takže...možná by si to nikdo nepomyslel (notabene u Pantera), ale já tentokrát budu preferovat zcela vyjimečně novější dabing! Jako budu preferovat samotné  novější filmy se  Sellersem  coby Clouseauem! Viděl jsem názory, že je tento díl nejlepší z celé série, ale já se spíše přidávám k těm, kteří tvrdí, že to nejlepší mělo ještě přijít. Tohle je prostě předěl mezi stylem jedničky (stylová krimi) a už bláznivou komedií a není to ještě  ještě tak jisté.  Možná překvapivě se mi hodně líbí titulní sekvence  v podobě dlouhého záběru na  večerní  hemžení v Ballonově domě před vraždou podbarvenou nádhernou  Manciniho písničkou. V tomto momentu je Edwars stejně jako v rovněž šedesátkovém Tiffanym-Večírku a prvním Panterovi prostě stylový a atmosféricky, i když třeba trochu zdlouhavý.  Za mě je to krása. Sellers se tam ještě vůbec neukáže a je to takový hezký předvoj, kdy čekáme na komika.  Některé Sellersovy kousky ale ještě nejsou tak vtipné (minimálně nudistická kolonie), dokonce i on sám v této postavě podle mě  vyzrál až s časem stejně jako Herbert Lom coby Dreyfuss.  Na stopě také ještě neobsahuje charakteristické převleky, ale už tady spolehlivě pobaví Clouseauvo nafukování, kriminalistické přednášky, závěrečný výslech a všechny scény s pohlednou Marii Gambrelliovou, hlavně ta v bytečku po společném večírku, kde si Edwars opět neodpustí svoje v šedesátkách tak oblíbené žvanění  opilých krasotinek.:o

plakát

Hříšný tanec (1987) 

Osmdesátky a devadesátky jsem nezažil, ani  jsem to  neviděl jsem na nadšeně sehnané VHSce. Ale i dnes je to  oblíbený film mých kamarádek...A já nebudu za Robbieho a taky řeknu, že se mi to jakožto vyhlášenému pasivnímu tanečníkovi  líbilo, když jsem si to  teď  na 2.svátek Vánoční díky ČT 1 konečně doplnil.  Není to dokonalé, ale funguje to, má to tu mladistvou limonádovou letní atmosféru (co víc si přát...o Vánocích, že?:D)  a souhlasím s názory, že nejlepší je závěrečná scéna.  Už to budu mít s letošními Vánocemi asi neodmyslitelně spojené a osobně se mi dost líbila úvodní černobílá sekvence. Má v sobě sílu a   na ikonický  film skvěle naladí.  Hned jsem si ji šel pustit znovu. Po takové náloži, hned na začátku  nelze vyvracet, že jde o skvělý film. Čtvrtá  hvězda nejenom za to, že Baby vlasy se mi líbily o fous více než včerejší Krakonošovy vousy.  Ale já vlastně celkově pořádně nevím, co bych vytknul.   Příští rok si už určitě Ježíškovi napíšu o triko s Babym a Johnym a o to, aby si ČT 1 ponechala tu skvělou vánoční znělku se zvonečkem.

plakát

Krakonošovo tajemství (2022) (TV film) 

Vidíte to? Já moc ne. S brácháma nám přišlo, že tomu trochu chybí šťává.   Ale občas se našlo něco, u čeho jsme se nahlas zasmáli a chvilku se bavili. K originálnímu humoru tvůrci neměli nakročeno tak špatně a Boží hod to určitě nezkazilo. Příběh byl moc rychlej (tři výpravy najednou) a zároveň pomalé a nevýrazné odvyprávěnej, Švehlík mě ničím nezaujal a jeho Krakonoš byl docela kruťas. Nejlepší byl Sokol/Jiráček. Fakt super... Těšil jsem se na každou jeho další scénu, dost mě bavil a když kraluje on, je to náhodou docela zdařilé. Pohádku jsem řešil s rodinnou i kamarády..Celkové střet vědatora a  horských mýtů měl potenciál. K tomu hezké prostředí i hudba. A  na druhou to bylo docela milé a ukázalo to význam upřímné lásky nad hromaděním majetku.:o Sice se mi nelíbilo, že si Krakonos vzal hodnou holku jako posluhovačku, ale zase byl hezký motiv, jak se Liduška pro svou lásku obětovala a bylo zajímavé pro jednou vidět obětovat se i ženu za chlapa. Jen to příště doladit, aby kvůli tomu nemusela dělat bramboráky. I když bych si je dal. Určitě už bylo u nový český pohádky i líp, ale hlavně  podstatně  hůř.  Kdo by taky chtěl jíst pořád kyselo? P.S Po roce se mi to při televizní repríze líbilo víc.

plakát

Biskupova žena (1947) 

Vánoční filmy, které jsem letos nově ohodnotil zrovna moc smířlivé nebyly. Ale k k Vánocům konečně kromě jiného přece má patřit hlavně láska, rodina, sentiment, andělé a Santa Claus, takže jsem  vybral pro rychlo komentář na    Štědrý dění moudře Biskupovu ženu, která tohle všechno obsahuje  a k tomu nabídne přesně tu zdravou americkou smířlivou starosvětskou atmosféru.   Tak kdy budou další lekce bruslení? A...krásný Štědrý den a bohatého Ježíška.   Vy a ta mladá žena jste oživili  mou víru v lidskou přirozenost 

plakát

Šašek a královna (1987) 

Je to už dlouho, co musím bavit, ačkoli mě to nebaví . Mám rád snové filmy a kombinaci  reálného a fiktivního světa. Námět o setkání s osobou ze snů mi přijde papírově úplně skvělý. Jenže tohleto je ta svérazná Chytilová...u které si nejsem jistý, jestli jsem to dobře pochopil. Ale Chytilová pro mě dokáže  být stejně tak odtažitá jako fascinující. Však snovým scénám mezi šaškem a ponižující královnou Chytilová dát  pěkně hustou atmosféru, díky které skutečně mohou připomenout nějaký nesmyslný sen, jaké  zažil asi každý, zároveň je z nich zřetelné to zamýšlené podobenství a souboj muže a ženy. Z hudby také místy až mrazí. Realita dokáže být pořádně reálná, zároveň si v některých momentech na oplátku ponechat tu bláznivost a některé civilnější scény (řízky)   z té reálné linky jsou zase  v tomto blázinci fajn osvěžení.. Polívka na vrcholu (minimálně fyzických) sil a v reálné lince zase místy příjemně nezvykle civilní mladík (v těchto částech se mi líbil nejvíce), přesto mě taky dokázal bavit i nebavit. Jeho pohybové úmění bylo tehdy na špici, ale mně ty jeho fórky stejně pořád pobavily tak půl na půl, asi mám radši jiné klauny, sám si taky někdy připadám jako takový klaun.   A Chantal....určitě lepší než v Kopytem sem, kopytem, tam, ale pořád netuším, co je na ni krásného, tu by mě fakt nebavilo bavit. Přesto se podívám i na (v některých komentech vychvalovanější) komornější divadelní verzi a pak si třeba udělám větší jasno.

plakát

Taková normální láska (1991) 

Oceňuji vystavění a námět. Konverzačku z nákupního centra jsem snad ještě nikdy neviděl (:D) a sám o sobě jsem se na něco takového těšil.   Námět odhalení a řešení manželské krize v nákupním centru před Vánoci mi přišel pro Woodyho Allena  celkově zajímavý a notabene v závěru adventu v nákupním období vděčný...Těšil jsem se i na prostě na vánoční film s Woodym Allenem (:D)...a zajímavou atmosféru to určitě mělo.  Člověk se tak může s hlavní dvojkou za chvíli cítit uprostřed nákupů a vyčítání taky a už jenom čeká než zaběhnou ještě na trhy na svařák (:D.) Takže skvělý tip na lokace k řešení manželské krize (:D). Unikátním prostředím , závalem dialogů (které tentokrát skutečně nenapsal Woody, ale scénář mu jich nabízí i tak dost, i když  hlášek pravda trochu méně) a Woodym, který dokázal samozřejmě zachránit i případné slabé díry scénáře mě to bavilo. Jenom bych se nebál dopsat k žánru  komedie i drama. Chytlavá  konverzační hříčka, u které ani nevadí, že skončí stejně tak jako  už několikrát v průběhu začala...protože vztah hlavní dvojice tady už prostě byl takový nevyzpytatelný,  neurotický.   Jak taky jinak... Tak hezký závěr adventu, přeji. Jsem duševní  mrzák schopný čehokoli 

plakát

Slavný den (1976) 

Další bláznivý  víkend za mnou, 6 dnů do Vánoc! před námi!! Tak si pojďme okomentovat tento film, i když o Vánocích vůbec není.  Už potřetí jsem si v adventu pustil komedii od dua Besnard-Lefebvre, což je určitě častěji, než si pouštím něco doopravdy adventního.  Musím říct, že po  vzpomínání na loňskou nezapomenutelné projekci bizárního Blázna z laboratoře 4 jsem možná snad ani nebyl připraven na takovou ,,normální´´ (:D) klasickou francouzskou válečnou komedii. A možná mě takřka  experimentální  Blázen bavil loni o trochu víc, co teprve včera na ČT 2  finále Prázdnin v Římě, ze kterého jsem včera zase roztál jako ten sněhulák z písničky ,,Ježíšek má covid.´´  (:D).  To už se navíc více hodilo k těm Vánocům, protože k nim přece neodmyslitelně patří láska, a věci k ni spojené, tak jsem rád, že pravidelně v tomto období dávají tento velmi romantický film. Takže startovní pozici Slavný  den možná neměl možná tak jednoduchou (:D). Ale dokud úplně neztratím sluch a hlas, asi se pořád budu o tyhlety francouzské komedie zajímat. ČT nás ale už od středy hodlá zavalit ve všech třech zbývajících předvánočních večerech  možná až nadbytečně reprízovanou Sedmou rotou s totálně ureprízovaným Fantomasem jako předprogramem, jehož frekventovanost  stále více nechápu.  Objevit  v našich končinách zapomenutou ( kdysi uvedenou  jen na VHS a teď znovu vyhrabanou díky Netflixu) válečnou francouzskou komedii je tedy fajn změna. I  Slavný den má několik  pěkných nápadů (přívítání německých vojáků americkými vlajkami, přeplněná kazatelna připomínající Tonoucí se stébla chyta), které bych si dokázal představit zakomponované i  právě v Sedmé rotě.  V  nahánečkách s Američany si dokonce Besnard opět  připomene svoje sklony pro grotestní akci a je tady vážně možná i něco hlubšího v té ukázce přizpůsobivosti a pokrytectví obyvatel vesničky. Určitě se mi to líbilo více než Le Facteur ze Saint Tropez  rovněž od duchovního otce Četníků Richarda Balducciho (možná byl taky Besnard lepší režisér) a Lefebvrovi tentokrát role sedla dobře.  Svým způsobem je zajímavé, jak dokázala jeho spolupráce s panem režisérem od nesmyslného Blázna pokročit, i když svůj strop si určitě vybrala o rok dřív u Krást se musí umět.  Slavný den určitě není tak vtipný, i když za zhlédnutí rozhodně  stojí.  Vyššímu hodnocen taky možná brání možná pár fraškovitých a hluchých momentů. Škoda, že si  Besnard třeba v jednom momentě neodpustil například opětovné stylizovaní Lefebra do romantického hrdiny a v tomto případě už právě nemám pocit, že by to byl takový úlet, aby mohla podobná věc projít (:D.) Tak hezkej zbytek předvánočního víkendu, běžte se taky někam zasnít do sněhu a zahrát si na hrdinu. Já to osobně dělám docela často, protože mi nic jiného nezbyvá.

plakát

Alois Nebel (2011) 

Studená černobílá animace s reálnými podklady (ale musel jsem se dočíst, jak to udělali) je skvělá. Hned od začátku mě to taky zaujala, věděl jsem, že bude fungovat a fungovala. Však už o tom bylo napsáno dost. Tak jsem se snažil zaměřit i na příběh a i při mé únavě na mě to záhadné vyprávění zapůsobilo. Není snad třeba pochopit hned vše, ale ta atmosféra opuštěného kraje v zimních nečase je přece výborná a postavu pana Nebela v přesném minimalistickém podaní Krobota si musí snad každý oblíbit. Vy si čtete jízdní řády-Uklidňuje mě to-Vždyť je to furt to samý dokola-No právě

plakát

Poslední závod (2022) 

V ČR sportovní snímky svoje zastoupení asi moc nemají.  Filmu o běžkáření jsem taky moc neviděl, a nejspíš ani mnoho dalších neuvidím.:D  Tady jde především o příběh tří nezlomných běžkařů: Hunče, Ratha a Vrbaty, jejichž zápal je dovedl až ke hrdinské i když možná naprosto zbytečné smrti.  Jde o velmi silný příběh v syrovém prostředí. Ale i při tom respektu, který musí vyvolat, na mě tohle zpracování zavání možná až moc útržkovitým odtažitým studeným odvyprávěním , kdy emoce ve  mě dokázalo vyvolat teprve finále. Šulc (Hádek) určitě dostal daleko více prostoru než další dva aktéři tragédie. A  ta linka z roku 1953 se i přes mou slabost pro filmové návraty do komunismu mohla klidně vypustit. Navíc mi přišlo, že vykrádá Obsluhoval jsem anglického krále. Možná největším (a zároveň nejsmutnějším) překvapením pro mě je, jak tady  můj oblíbený Kaiser vypadá jako oteklý dědek. Snad ho ještě trochu postaršili, ale po řadě jeho jiných skvělých charakterních už jsem to vidět nepotřeboval, když v něm stále dříma mistrovský komik. Sice jsem se na film nedíval kvůli Kaiserovi, ale když jsem zjistil, že tam bude, těšil jsem se o  to víc. Takže mě trochu zklamal. Takže příšte bych mu (a sobě)  přál lepší vážnější roli nebo zase ještě nějaké pořádné komično. Doporučil bych Klauny, které jsem viděl minulý týden a líbily se mi podstatně víc (včetně Kaiserova výkonu), přičemž jsou sice o devět let starší, ale mají skoro o polovinu méně hodnocení. Smutné.:-(