Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Rodinný
  • Krimi

Recenze (1 350)

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

Pokusů diváka rozesmát bylo fakt hodně ale ne vždy to vyšlo. Občas to bylo pokusy o vtip spíš přeplacané a čišela z toho křeč. Ke konci začíná docházet dech a příběh prakticky chybí, což ale nakonec není až takové mínus. Snahy o čistrokrevnou komedii (bez přehnaného smutku, romantiky, sexismu) si cením a sám jsem se místy celkem dobře bavil a jsem rád, že tady konečně něco takového zase vzniklo.  Herci byli dobří (krom Dykové) a měli celkem vtipné postavy, které by stálo za to ještě víc dotáhnout. Navíc Vejdělek umí opravdu točit a Smutný umí dělat krásné obrázky.  No, nejsou to Simpsonovi ani Forman (:D), ale celkem dobrá oddychovka která  sem tam vážně pěkně  pobaví. A já si rád zašel se spolužáky  na jejich doporučení do kina, a to se počítá (:D). Obzláště, když většinou sleduji filmy, které mi nedoporučí a nechce se mnou vidět vůbec nikdo (:D). Pěkná atmosféra tam byla a film takový dobrý na vyblbnutí a uvolněný. Ani nevím, co by pro dnešek šlo vybrat lepšího. Navíc mi přišlo, že je dneska venku docela zima...a vida, na plátně jsem už na začátku viděl sníh.:D Za normálních okolností bych asi zůstal na průměrném hodnocení, ale takhle musím výš a vlastně za film poděkovat. Pěkný večírek...Já jsem určitě spokojený. Krásný, krásný.. Vím, že zde před pár měsíci na tomto krásném webu byla kauza, že jsou některá kladná hodnocení domacích filmů fejková nebo objednává. Tak to určitě není tento příklad, mě si v žádném případě neobjednali inženýři z Falcomu. Jen bych rád na filmu pochválil i to, že mě při něm nebolely oči, když jsem se díval. Koukalo se dobře...Jen když jsem mrkl, občas mi něco uteklo. Ale žádný film nemůže být dokonalý. Zase se mi na oplátku líbí, že se všechny tři hlavní postavy na plakátku tváří spokojeně. A teď už dobrou noc na bezva posteli, na které snad nezemřel můj prastrýc.❤

plakát

Ženy v běhu (2019) 

Ženy v běhu, jo? Moc nechápu to vysoké hodnocení a obrovskou návštěvnost. Pro mě je tohle další česká ženská romantická komedie z řad.  Točí se jich opravdu mraky, jsou relativně všecky na jedno brdo a vrchol děje je, ,že se někdo s někym vyspal, místo někoho kdo se na to chystal a že se hádáme a pak usmiřujem (jako my ve tříde, ale film jsem o tom ještě nenatočil.) V této ale alespoň nehraje Polívk(ová) (jen dvakrát Polívka), ani Langmajer a nenapsal to Kolečko. Výstupy Vetchého jsou třeba  dokonce i   zábavné. K pohodové tříhvězdičkové oddychovce ale filmu brání velký počet lacinných a nucených sexistých vtipů, velký počet klišé a podivné vykreslení mezilidským vztahů. Takže klasické chyby podobných filmů. Prostě furt to samé a lidem to bohužel pořád stačí. Já říkam, když už něco sexistického, tak reklama s Radimem Uzlem v hlavní roli (:D). A taky mi chyběla větší komediální atmosféra a nějaká energie. Je to nějak furt takové mdlé, nikoliv v běhu. A má oblíbená Jenovéfa tohle už nezachrání.  Po dokoukání jsem si kladl stejnou otázku, jako když kapitán Očko zhlédl těžce objevenou  tajnou epizodu Spongeboba: To je všechno?:D A proč tam místo Mirai nepustili Ortel?

plakát

C. a k. polní maršálek (1930) 

První česká zvuková veselohra ve své době zaznamenala velký úspěch a Vlastu Buriana vymrštila na hvězdou dráhu. Dneska už ale dost zestárla. Dá se přežít ale nic moc dnešnímu divákovi nedá a vidět to po stále příjemném Eva tropí hlouposti nabízí trochu tristní srovnání.  V první  polovině má Burian dost málo prostoru, řeší se spíš debilní milostní zápletka. Ve druhé polovině se konečně Burian převleče za C. a k. polního maršálka a dojde k očekávané záměně, ze které ale tvůrci tehdy ještě moc nevymáčkli. Humoru je málo a je velmi prostoduchý. I sám Burian mě víc zaujal v pozdějších filmech. No a ostatní herci jsou většinou přímo strašní. Prostě zestárlý film významný hlavně svým prvenstvím.

plakát

Recitál Jiří Suchý - Jiří Šlitr (1965) (TV film) 

Úcta ke Šlitrovi a Semaforu 60.let je obrovská. Hlavně Šlitrovo podáni písně Oči máš sněhem zaváté je prostě geniální, a budu na něm ujíždět ještě minimálně celé podzimní prázdniny (kecám, minimálně do Vánoc.:D) Já tedy nechci nedávno zesnulého mistra Gotta  nějak urazit... Ale Šlitr se SVÝM hlasem to dokázal podat skutečně vtipné i melancholický zároveň.  Tak to na mě působí. Má to být parodické podání, ale na mě působí i tak silně a doléhá až k mému srdci.  Taky nevím, co z toho mám... I podání Klokočí mi zní zase jako hezká poetická romantická písnička a v druhém plánu si případně užívám to vtipné podání. Sice tohle není film, ale pásmo scének a uvodní bluesy (?) mě teda moc nezaujaly, ale za Šlitrovy vstupy by bylo i pět málo a Krajina posedlá tmou? Prostě nádherná a silná píseň, na to už nejsou slova. Díky, že to existuje.:D A na  YT  jsem našel i experimentální Cover od nějakých Kazet, skvělý hlavně v 1.půlce s výrazným důrazem na nádherný dívčí  hlas, než se rozjede ta divočina. Udělal jsem si takový krásný prázdninový večírek se Semaforem.:D❤

plakát

Forman vs. Forman (2019) 

Je pravdou že dokument nepřináší nic moc nového, název výsledku moc neodpovídá a o takovém Muži na měsíci nepadne ani zmínka. Ale neva, vůbec neva. Já už vím že Třestíková má takové pasivnější dokumenty. A tohle bylo náhodou pěkné shrnutí Formanovy kariéry, doplněné fajnovými ukázkami a vyprávěním samotného Formana z různých rozhovorů. Nějak přelomové ale velmi příjemné. A o Formanovi je vážně potřeba pořád psát, mluvit a natáčet. Takže děkuji. Dost jsem si to užil. Můžu říct, že jsem strávil sobotu s Formanem a to se počítá (:D.)  Pak běželo Lásky jedné plavovlásky, ale televizní troják Stardance-dokument-Lásky jsem už nějak nedal. Ještě se ze mě nestal z té velké lásky chuligán. Šlo se spát (nebo psát?) do prodloužené noci.

plakát

25. hodina (1967) 

Henriho Verneuila znám především ze spojení s Belmondem a jako režiséra slavného Sicilského klanu. Válečné téma bych od něj moc nečekal. Už od začátku mě překvapilo rumunské prostředí a to že všichni herci mluvili anglicky. Velkým překvapením bude pro našince i Jan Werich v záporné roli velitele. Je velmi zajímavé ho tady vidět, má dobrou angličtinu a je opravdu věrohodný. Stejně jako (mě nepříliš známý) Anthony Quinn v hlavní roli Johana Mirtze, který je chvíli považován za Žida, pak za Maďara, nakonec je dokonce navlečen do vojenské uniformy a po válce skonči před soudem, aniž by někdy pořádně věděl co se kolem něj děje. Občas je to pořádný primitiv. Někteří filmoví primitové jsou milí, nějací vtipní, on není ani jedno. Ale je to dobrák který by neublížil mouše a mně taky občas holky říkají, že nejsem génius.  Tak jsem mu celkem fandil a jeho netypický příběh mě bavil. Občas to bylo až tragikomické (ostatně, občasné komediální prvky zmiňují i někteří ostatní komentujicí.) Zajímavá atmosféra filmu, docela jsem si to užil.  A ono je to fakt dobrý a zase trochu jinýma očima a dobře absurdně to ukazuje hrůzu a nesmyslnost válek.  Nejlepší je závěr na nádráži. To je typ scény na kterou se nezapomíná. Neskutečné...

plakát

Staříci (2019) 

Ano, ano, ano (jak by řekl Radek Pastrňák), splnilo se, co jsem četl.  Vyprávění je stejně pomalé a úsporné jako hlavní hrdinové. Vynikají různé zvuky (funění), přesná prostředí (domov důchodců), těm postávám se dostanete pod kůži, má to celé svou atmosféru, náladu i styl.  Schmitzer s Mrkvičkou byli typově přesní a skvěle to zahráli. Závěr mě totálně sejmul, to byl mazec. Celkově dost zajímavý počin. Jen zamrzí několik obrovských nelogičností (syn nejde Mrkvičku hledat, nikdo si nevšimne že Schmitzer do domova důchodců nepatří.) Jinak jsem byl  zase v kině a zase velká spokojenost, abych navázal na jeden svůj koment z tohoto měsíce.:D

plakát

Teroristka (2019) 

Měl jsem velkou radost, že Iva Janžurová konečně zase dostala hlavní filmovou roli. Je vážně neskutečná, pořád stejně dobrá. Od Radka Bajgara se mi zase dost líbila Teorie Týdra, O to víc mě mrzí že se tento film takto nepovedl. První půlhodina je absolutně nějáká. Nic moc se tam nestane, spíš to působí jako kombinace Kolečka, Trošky, nepovedenného pokusu o sociální drama (já vím, v komedii) s bizání westernovou hudbou, ještě bizárnějším cameem Gabriely Koukalové a ještě víc přehravájící Tatianou Vilhemovou než obvykle. A taky tradičně buranským Martin Hoffmanem. Čekal jsem že s vyvíkem Janžurové zločince se to konečně rozjede, že se konečně budu bavit tak, že vzbudím sousedy, jako když mi na posledy psala kamarádka pod jiným účtem (haha, děsná bžunda, já vím) ale to bylo tak rychle sestříhané, skoro to samé jako ve dvouminutovém traileru. Jen závěrečná akce Janžurové a setkání všech postav v jednom dome je alespoň nějaké. Některé situace  byly konečně trochu povedeně absurdní a dalo se jim zasmát. Ale (jak trochu píše i Tosim) tvůrci ten černý humor nedokázali udělat dostatečně vkusně a vyrobit násilí prospěšné pro humor. Pointa a temné význění hrůza.  Nechytal jsem, jak by řekl Šáša Krusty. Takže dvě hvězdy hlavně  pro paní Janžurovou, které tady byla fakt škoda. Za letošek zatím film s nejméně využitým potenciálem a totální zklámání. Zklamání....hned po lodi na letošní pouti, protože to fakt moc nehoupe, ale to už si vlastně pletu weby.

plakát

Buty Kosmostour 2000 (2000) (koncert) 

Koncert jsem poprvé zkouknul předevčírem na ČT art. A hned včera jsem si ho musel pořídit do mobilu. Buty jsou má velmi oblíbená kapela. Přestože mám rád i jejich pozdější písničky a aktuální období s kulatějšími břišky a staršími obličeji, tohle je prostě nařez který nemá obdoby. Už tak skvělé písničky pro mě dostaly  kombinaci s kapelou GG Pump, pohledem na obrovský počet nadšených diváků, mega dávkou energie a celkovou atmosférou naprosto nový rozměr. Vy, co to někde čtete: pamatujte, že  takhle jsem si naposledy užíval, když jsem měl ve středu bramboráky.  Hudba Buty mnou tady přímo duní, leze mi mráz po zádech a zažívám hudební ráj. Největší masakr je Normální den na frontě, Pakližé, Olina Čenda a Tonda, záverečná Cesta byla suchá....a všechno ostatní.  Takže, kde je možnost šesté hvězdy? Nezbyvá než doufat že: Konec, konec, nikdy nebude konec. ❤ DODATEK LISTOPAD: Byl jsem příjemně překvapen, když jsem doma sledoval Koncert pro budoucnost, že pánové pro něj oprašily Normální den na frontě, který jsem si tak oblíbil právě na Kosmotouru.

plakát

Hořící Mississippi (1988) 

Občas jsem se malinko nudil, mírně ztrácel (navzdory přímočarému vyprávění), závěr tak nějak vyšumel do ztracena a co je hlavní: Bylo dost těžké uvěřit že je Willem Dafoe se svým ksichten mladý ale dost cílevědomý a snad i poměrně TVRDÝ polda. To bych si příště podobnou postavu mohl zahrát třeba já.:-))  Čekal jsem že si ho Hackmanova postava namaže na chleba a ono nic moc. Celkově se z rozdílnosti těch postav a herců moc nevytěžilo. Ale Gene Hackman celým filmem prosvištěl s charismatem, úsměvěm, skutečnou tvrdostí a sarkasmem. Celkem mě bavil a na kriminálky s politickým podtextem relativně slyším. Tahle si navíc vzala na paškál zajímavé téma rasimu v Americe 60.let. Vše je podle skutečných událostí. Parker se skutečně nebál vtisknout do filmu jasný názor. Občas mi z té špíny bylo trochu nanic. To se tedy podařilo.