Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Rodinný
  • Krimi

Recenze (1 352)

plakát

Mistři (2004) 

Natočit film o partě Čecháčků z Horní dolní, jejíž jedinou jiskrou v jejich zoufalých životech je společné sledování mistroství světa v hokeji v zatuchlé hospodě zadluženého majitele je vlastně docela dobrý nápad. Původně mě dokonce napadlo že by se z toho mohlo vyvrbit něco jako Homolkovi nebo Hoří má panenko ze současné doby. Nic takového se nekonalo, ale pan Najbrt se svými kumpány asi nedokáže nechat člověka úplně chladným.  Už jeho prvotina má občas svou velmi osobitou poetiku, humor a údernost. Některé dialogy a scény jsou skutečně velmi vtipné (i když by se víc hodil výraz tragikomické.) A Jan Budař zahrál svou roli skutečně dokonale, to je bez komentáře, jaký to je borec.   Přes pár hlušších až nevkusných momentů se tak bez problému přenesu. Však taky nejsem úplný Mistr, ale zažil jsem s nimi pěkný páteční večer.

plakát

Šťastný nový rok (1973) 

A máme tady první film viděný film po Vánočních prázdninách. A ten si zaslouží. UPOZORNĚNÍ! NÁSLEDUJÍCÍ KOMENTÁŘ OBSAHUJE VELKÉ SPOILERY: Tak jedem... Mají oba svérázné názory na maželství a jsou velmi svobodomyslní. Jenže ona je intelektuálka, on o úmění nic neví. Zato naplánuje precizní loupež s tím že jen dělá řemeslo jako každé jiné. Chytnou ho, ona ho neosoudí ale nakonec si najde jiného. A jak to s nima dopadlo, si můžeme jenom domyslet. Ačkoliv by se to z mého kostrbatého předchozího popisu nemohlo zdát (ale opovažte se mi ho kritizovat), jde o velmi chytrý romantický film plný překvapení a bez jakýkoli klišé. Různé dnešní bezduché tuctové romantické filmy hravě strčí do kapsy. Lelouch by měl natáčet několikarozměrné filmy, mé jednomyšlené já bohužel nemůže všechny rozměry pochytat, ale jeho snímek mi ukázal hezké vidění světa, potěšil, i dokázal nevšední formou vyvolat romantické pocity. Skvělá atmosféra. Jako bonus beru Lelouchovy hravé odkazy na svůj (mnou neviděný) nejslavnější film Muž a žena, které to vlastně celé kreativně otevřely a ta Lailova hudba mě hned dostala a budu ji poslouchat ještě minimálně celý leden.:D (společně s Moon river a Potměšilým hostem - protože co jiného poslouchat po Tiffanym a Stardance.:D)  Také si Lelouch  zaslouží obdiv za to že donutil Lina Venturu sundat košili a ukázat ho dokonce i v přestrojení (a to za staříka.) Byl skutečně k nepoznání a dokázal i velmi pěkně změnit hlas.  Celkově se mi to  využítí převleků moc líbilo. Krom ústřední dvojice byly docela zajímavé i některé vedlejší postavy (třeba klenotník.). A jak jste si užily ty velké Spoilery?:D Jestli ne, tak vstupné nevracím. Každopádně po Šťastném novém roku v novém roce se ještě více těším na Amelií, coby další možná umělečtější francouzský romantický film jiné generace a ladění.

plakát

Perný den (1964) 

Beatles mám rád, i když jsem se doslechl, že na tom byly finančně lépe než naše rodina. A nějaké ty historky o jejich tehdejší obrovské popularitě (především v řadách mladých fanynek) se dostaly asi ke každému. A tohle byla velmi pěkná ukázka jednoho jejich nabitého pracovního dne v době největší slávy. Je to vtipné (byl jsem překvapen jací byli hoši vtipálci), originální, stylové, jejich písničky to moc hezky celé doprovází (v závěru se vlastně rovnou dočkáme menšího koncertu) a boží děda Paul McCartneyho k tomu. Čím dál víc si uvědomuju, jak musela být šedesatá léta krásná.❤

plakát

Kouř (1990) 

Můj první viděný film v roce 2020 byl strašně šáblej a přehoupl  mě  do doby socialismu. Tuto dobu jsem nezažil a tento film mi ji ukazuje jako dobu kdy se ve práci nic moc nedělalo, provokatéři byli posílání do kotelny, u konzumu se tvořily velké fronty, všude byl smrad a špína, vrcholem kultury bylo disco a vrcholem sportu Aerobik. Je to podáváno hodně stylizovanou a absurdní formou (podpořenou šílenými písničkami). Jedná se vlastně o totální výsměch té době a celé to jde až za hranici standardního filmu. Poetika filmu (a celého Divadla Sklep) asi hodně řekne lidem co zažili právě ten pomalý konec socialismu, jeho pád (který vlastně vidíme v závěru filmu) a následná 90.léta plná naděje, uvolněnosti, ale asi i zklamání. To všechno se v tomto filmu projevuje a v závěru nabere i dobrou (a svým způsobem nadčasovou) reflexi na Polistopadový vývoj. A dneska už  třeba v zemi křestanů kebaby stojí, což?:D Rytmický úvod skvělý.  Vyškrtl bych Béďů, ta opilecká kreatura (se svým až psychidelickým songem) mě spíš rozčilovala (Podivej se, jak jsem divnej!.) Ale ačkoliv jsem se u některých momentů filmu tedy cítil trapně, nemám k němu  dobovou zkušenost, necítil jsem se tady vždycky tak spřizněně, jako když jsem včera koukal na silverovské vysílání s Dobytím severního pólu, tak naštěstí ČECH se přízpůsobí. Ačkoliv chvilku trvá si zvyknout na tu vysokou stlyizaci (včetně některých afektovaných hereckých výkonů), tak je ta stylizace určitě povedená, jde o pozoruhodnou satiru, úlet a u některých míst jsem dostával doslova výtlemy (NĚJÁKEJ LUDVA.)  Nejvíce mě pobavilo asi právě cvičení Aerobiku, vysmání se otřepaným frázím (Můžeme si rovnou tykat) a Arnoštek (ne, ten kouzelník)  se svým dnes již legendárním songem ,,Je to fajn, fajnový.´´ Jeho ulítlou party si určitě budu pouštět dost často. K dalším pozitivům určitě patří Jaroslav Dušek. Tehdy ještě nemohl zaplnit yotube svými ezoterickými myšlenkami a tak dělal něco užitečnějšího, dokonale hrál všemožné soudruhy. A ani tady nezklamal a fakt se vyřádil. Takže, jak jsem začal?  Ano...Můj první viděný film v roce 2020 byl strašně šáblej....ale tak šablej, až se mi líbil.

plakát

Vražda na večeři (1976) 

Vítejte u mého prvního  a posledního posledního komentáře z roku 2019. Milionář Lionel Twain pozve pět světoznámých detektivů ,,na večeři a vraždu´´. Jenomže ta se stane za jejich přítomnosti, oni ji nebudou moci vyšetřit a on si tak pohoní své ego. Takže nás čeká taková detektivka naruby s velmi absurdním a černým humorem, jenž já úplně nevyznávám. Ale tady jsem musel uznat že byl velmi vtipný, originální a nad genialitou scénáře Neila Simona (jenž mě již předtím potěšil Honem na lišku a Apartmánem v hotelu Plaza) jsem musel smeknout a celková poetika a stylizace mi velmi sedla. Simon děj tak různě kombinuje, překrucuje a oplývá tolika nápady, až z filmu činí naprosto přesnou a velmi chytrou parodii typických detektivek kde zvrat střída zvrat, aby se pak ještě vše úplně zamotalo na posledních pěti stránkách. I tento film vše ke konci dokonale zamotá a jenom podtrhne to, jak je tohle skvělá a propracovaná parodie s vynikajcí atmosférou (a vším!),  kterou jsem si velmi užil i bez znalostí nějaké detektivní literatury. A skvělé dialogy jsou už u Simona standard. Jinak všichni herci a postavy jsou fajn, každá je něčím komická , každá pobavi, ale pro mě je stejně králem Peter Sellers jako pan Wong (ještě se skvělým dabingem pana Fišera), jehož hlášky neměly chybu. A abych pochválil i sám sebe...velmi vhodný výběr předsilvestrovské projekce.:D I když jsem si to dal na fleshku už předevčírem a nevěděl jestli si dát Tiffanyho nebo toto. No, na konec všechno dobře dopadlo.:D Nenechte se zmást, tímto filmem nezabijete předsilvestrovský večer ani dobrý víkend.:D A slyšeli jste něco? Já taky ne. A samozřejmě, stejně jako všechny filmy viděné tyto Vánoce - zhlédnuto v exluzivním Vánočním svetru.:D Tak já jdu ještě přemýšlet, o jaké speciální efekty obohatit příští rok ty komentáře. Mým snem je je jejich předčítání ve vyprodaném Fóru Karlín.❤

plakát

Kristian (1939) 

Uživatel Oskar to napsal přesně. Zápletka je dobře a přelomově poskládaná. Mohli bychom nejprve vidět nesmělého úředníčka, kterého teprve napadne se z nudy vydávat za významného gentlemana, ale to bychom pořád čekali, kdy udělá malér a snová atmosféra by byla pryč. Stejně jako ta neposkrvěná nálada úniku z reality, která  je zde ukázana jako vzrušující slast, ale je i potestána a nakonec vše dopadne, jak má. Takže i když mám osobně trošku problém s energickou Natašou Gollovou v roli manželky, od které je potřeba utíkat, tak ta závěrečná krásná scéna to dokonale vynahradí. Ostatně jestli je zase nějaký film, kde mi příjde, že Adina Mandlová není jen pěkná, ale i hraje, tak bych řekl, že tady a té roli terperamentní Zuzany dává dokonce opravdu šťávu. Herectví Oldřicha Nového je uvizlé ve své době, ale moc pěkně. Nese všechny znaky poctivého staromilectví a oboje polohy (Kristiána, úředníka Nováka) dokázal zdařile odlišit a tato role mu prostě patří, takže ten je úplně bez debat. K tomu si připočtěme pěknou salónní atmosféru, legendární hlášku ,,Zavřete oči´´ a šlágr Jen pro ten dnešní den, který si sám rád často pustím a musím říct, že Kristián fakt patří k oblasti pamětnickým filmům k tomu nejlepšímu a pokud to nestačí na pět hvězd, tak na poctivé čtyři určitě. Tak díky a já odcházím..komentovat ještě včerejší velkou předsilvestrou projekci.

plakát

Snídaně u Tiffanyho (1961) 

Obsah od Magic Boxu začína větou: ,,Tak mile bláznivou dívku jen tak nenajdeš.´´ A vtom je malý problém. Čekal jsem že Audrey Hepburn bude hrát milé,  skromné, půvabné kvítko z jejíž povahy budou plynout různé roztomilé komické situace. Což jsem se tedy trochu spletl. Audrey totiž hraje podivnou osobu, která se vdala už ve čtrnácti, pak si změnila jméno a teď žije v New Yorském paneláku, mírně manipuluje lidmi, pořádá velkolepé večírky plné neznámých lidí, je často opilá a zajímají ji především peníze.  Tak na mě působila prvním dojmem. Teď jsem tedy nádherně vypísmenkoval její negativa a vypadá to že takové dívce se dá jen těžko fandit. Hledal jsem si k ni docela těžko cestu (hned jak mi začala být sympatická, hned se to něčím zkazilo), ale ulehčovaly to její chvilkové romantické, sympatické i něžné polohy a uvědomoval si že to je postava která by mohla být napsaná jinak, ale má jisté  charisma a není to jen nějaká opilecká troska jako spíše ztracená dívka.  Stejně na tom ale má lví podíl právě symbol křehkosti a krásy Audrey Hepburn se kterou jsem měl zatím zkušenost jen z Prázdnin v Římě jakožto dobrosrdečnou pohádkovou princeznou. Velmi jsem těšil tedy nejen na legendární film z různých seznamů nejlepších filmů, ale hlavně na další shledání s  výbornou Audrey. Tady jsem pravda trochu přišel o romantické iluze,  protože hrála úplně jinou postavu, jejíchž chování jsem často nechápal nebo se mi moc  nelíbilo. Ale pokud je její postava Holly mrcha, tak díky Audrey je to přeci jen andělská mrcha, místy povyšený na anděla. Film mi občas sice stejně trochu nesednul. A vedle Audrey se navíc pohybovalo jakési podivné rádoby stylové dřevo bez hereckého talentu které se mi vážně nelíbilo, nejenom kvůli rivalitě, že se mu Audrey  věnovala více než mně, A že na rozdíl ode  se umí učesat. Ale na kocoura jsem nežárlil, ten byl v pohodě.:o  Spíš to nekonečné vzájemné hádání a usmiřívování Audrey a dřeva bylo místy  únavné.:o Až si člověk říká, v čem je tohle tak strašně jiný, než drtivá většina současných komedií.:o Ale nebudu úplná krysa na n-tou. Film je hodně složen třeba jen z dlouhých dialogů v jedné místnosti (nebo celém bytě....nebo počkat, ještě v tom druhém bytě.:D),mezi dvěma mladými hrdiny, záleží, jak to zabaví. Nějaký pestrý děj to nemá. Ale dál  si říkám, že časy jsou jiné, dneska už by nikdo snímek s takovou atmosférou asi nenatočil, druhá Audrey už taky není (ale takových ztracených duší jako Holly bude asi vždycky dost..), ale já mám doznívající Vánoce, dobrou náladu, za sebou několik (ne)jen filmových zážitků z uplynulého měsíce, na tento film jsem se dost těšil, na dívku jako Audrey se nedá zapomenout,   pobavil mě Japončík a nadchla ta dobová nálada (která ve mě teď ještě doznívá) s krásnými barevnými záběry z New Yorku. a Hollyina bytu..Navíc  na závěr vydatně zapršelo a  všechno to  režíroval Panterák Edwars a kdo by ho v těch bláznivých večírkových scénách nepoznal? To jsou všechno určitě pádné důvody pádné důvody,  proč se nebudu mstít jako Ježíšek, že furt nemám dívku a přikloním se  ke smířlivým čtyřem hvězdičkám a možná se i někdy podívám znovu. Když jsem to zvládl dokoukat, až mě trochu mrzelo, že už to mám za sebou. Gigantickým plusem je samozřejmě  píseň Moon river, kterou pro film Audrey nezapomenutelným nežným způsobem zazpívala. A obavám se, že jsem do ni při poslechu této nahrávky bez okolků  platonicky zamiloval. Ono je to nejspíš i těmi doznívajícím svátky. Možná je to film víc pro holky než kluky. Ale k Vánocům se mi Audrey a krásná  andělská hudba pana Manciniho nějak hodí. Člověka to přenese jinam.  A Huckleberry friend? Na to už prostě nejsou slova.:D To je zázračné. Tak kdo ještě neviděl, honem se podívat. Ale samozřejmě ne dřív než na Prázdniny v Římě.  Nevím jestli je to až tak dobrý film (:D), ale snad to bude stát za to. I když doufám, že s Audrey narázím na něco ještě lepšího. P.S. Nedoporučuji český dabing vyjma skvělého výkonu Postráneckého. Sežeňte si originál s titulky, jak jsem udělal hned, co jsem na ČT ve čtvrtek slyšel ten fujfuj dabing, když jsem náhodou stihl Tiffanyho v televizi, abych ho do chvíle vypl. Poté, co mě sice uhranul začátek s Audrey u klenotnictví a radoval jsem se, že jsem se mohl ve Vánočním vysílaní naší drahé veřejnopravní televize podruhé setkat s touto dámou, tentokrát dokonce v takovém stylovém přichodu v červém za doprovodu Manciniho a vidět její jméno i napsané na obrazovce...Na to vskutku jen tak nezapomenu. Ale  záhy bohužel Audrey už v  noční košili stihla  i promluvit. Hele, jak nad tim přemejšlim, tyhle filmy radši ani nedabujte.

plakát

Čarovný kamínek (2019) (TV film) 

Pejsek s kočičkou vařili dort, dali tam kdeco, občas si u toho něco šlehli, jednou si odskočili k sousedům, pak jim zase dort spadl, pošlapal ho slon, kus snědl zlý pes Herkules a zbytek pokálel pták. Tak asi takhle vznikla tato pohádka. Kam se na ni hrabe Šílená pohádka z YT (:D). I když mi nedělá úplně dobře ji nějak shazovat, kritizovat či zesměšnovat. Je na ni vidět že asi vznikala s dobrými úmysly, spolykala pár peněz a kameraman asi nebyl úplný amatér. Mně se taky vždycky všechno v životě nepovedlo. Třeba když se učím na test z matematiky, taky si myslím, že mám dobré úmysly.  Ale mým snem je s princeznou přes okno políbit - ona vevnitř, já venku - oděrka na oděrku jako v Pokáčově pohádce. Tahle pohádka ve mě maximálně vyvolala sen ať  skončí. Ono dějově  se bohužel jedná o neuvěřitelnou debilitu o ničem, ve které jsem se sám ztrácel, nebavila mě a obsahovala několik vyložene wtf momentů. Postavy byly pitomé, žadná z nich nedostala nějaký zajímavy prostor. Prostě totální kravina. Ale ehm,  pořád si mužu říkat že to bylo jenom tím šíleným dabingem. Jako by si všichni uvědomovovali jak je debilní dabovat slovenský film a naschvál to takhle odflákli. Hrůza, škoda (I Bydžovské.) Česká pohádka letos vyhrála.

plakát

Princezna a půl království (2019) (TV film) 

Bramborový sálat už máte snad dávno slehlý, dárky rozbalené. Tak ok, jdeme na koment nové pohádky.:o Je strašně těžké vymyslet nějakou novou pohádku. Já sám bych si na to (i po různých hrůzách z minulých let) netroufl. Jako by už všechny náměty byly vyčerpány. Tahle se rozhodla typický pohádkový průbeh trochu převrátit naruby a vysbozením princezny ze spárů draka naopak začíná. Jenomže zachránce je obyčejný vesnický Honza, kterému je královské chování cizí a princezně ani jejím královským rodičům se nelíbí. I jeho rodiče jsou velmi prostí lidé, kteří mají vesnické způsoby chování. Tak se musí Honza dobrému chování naučit přímo od mistra etikety. Uvědomuji si že takovýto nápad asi vznikl z té námětové nouze ale vlastně mi nepřišel úplně špatný a přinesl s sebou i několik hodně vtipných míst, u kterých jsme se myslím dost nasmáli. Především Matouš Ruml (který je mi hlavně teď po Stardance sympatický - zandal to! jive, snový valčík - skvělé! ) s již osvědčenou dvojicí Tomicová+Malý jsou výborní a do svých postav se skvěle hodí. Eva Josefíková je krásná princezna a slečna. Na Štedrý den jsem s ni koukal na rozhovor v DVTV a byl bych ještě nervóznější než pan Veselovský, na jeho místě.  Nějaké ty hvězdičky už musí být jenom za ni a její krásné černé oči. Co se týče Marka Ebena - Bál jsem se aby jeho osoba nebyla pouhý marketingový tah a jeho účast se neomezila na nějaké křoví. To se ale nestalo, měl docela dost prostoru a pohádku velmi zpříjemnil svou velkou gentlemanskou osobnosti. Hrál sám sebe ale to mu stačilo, pěkně to osvěžil. Sice se mi trochu více líbila první polovina na zámku, která se zaměřuje na Honzovo nešikovné počínání a dobré srdce, kdy se obětuje a rozhodne se vzdát princezny, ale ani ta druhá, která už místy připomínala větší bláznivý cirkus nebyla špatná a Eben v ni zase dostal určitě více prostoru. Takže to celkově byla dobrá a příjemná zábava, jenom nějak málo pohádková a štědrovečerní. Bral bych to spíš jako pohádkovou komedii, takhle to nemuselo každému sednout, ale já se vlastně bavil a cítím se potěšen. Svátky to určitě nezkazilo, ba naopak.  Fakt jsem si to užil. I Myšičková postava byla vtipná, a Prachaře sice nemusím, ale tohle mu (možná právě proto sedlo.:D) Problém je že aby se mohl nějak potrestat, tak ho musela mít ,,jen tak´´ ráda služka se kterou ho za trest oženili (což je samo o sobě wtf a neuctivé, tohle tvůrci nevychytali.) Ale jinak fakt spokojenost a oproti loňskému Žitu rovnou zázrak.  Takže letošní pohádka se povedla stejně jako Pokáčův letošní Vánoční flák, který jedu furt dokola (:D).  Ale tohle mě taky potěšilo.  Dělat vtipné pohádky je podle mě východisko z pohádkové krize. A tahle se myslím povedla.. Tak jen tak dále! A komu  se to nelíbilo, tak asi (taky) furt nemá dívku a svoje dětství strávil v chlívku.❤

plakát

Starci na chmelu (1964) 

Nejznámější a nejvýznamnější český muzikál.  Dnes mi  přišla již poněkud trapná ta občasná křečovitá imitace amerických muzikálů. Hlavně týpci z kytarou co provází celým příběhem dnes budí spíš lehké ironické pousmání. Když se neukazují týpci s kytarou jedná se o docela dobrý a příjemný film, který  ukazuje něco o své době a je vlastně fajn. Hlavně Puchot je tradičně skvělý a dodává tomu nadhled. Najdeme zde i drobné narážky na tehdejší nedemokratický komunistický režim, ty zahřejou duši. Je to česká legenda, ale moje legenda to asi úplně nebude.