Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (265)

plakát

Vlci za dveřmi (2016) 

Pro jednou jsem se rozhodl podívat na horor, aniž bych o něm něco předem věděl a zrovna tady to byla chyba. Půlku filmu jsem čekal kdy se konečně objeví ti vlkodlaci, než mi došlo, že tady půjde o něco jiného. - Smutná předloha je zpracována obstojně, ale po filmové stránce to zaostává. Tak nejdřív pozitiva.. Skvěle umístěná vila, daleko od LA dodává správně zoufalou atmosféru, obzvlášť v temné noci. Obklíčení a vloupání, kdy se není kam schovat, protože všude čekají bezcitní členové fanatického kultu, je však poslední kladnou věcí. Jsou dvě možnosti, buďto udělali tvůrci z hlavních postav naprosté blbce, nebo byli v té době lidé tak hloupí, no nevím co je horší, ale chování obětí je děs. Co mě ale zaráží nejvíc, je totální absence gore. Pětinásobná vražda si říká o pořádně detailní brutální řádění a ono snad nedošlo na jedinou krvavější scénu. Naštěstí je velice příjemná stopáž, příběh je zpracován pěkně a v úplném závěru přijde na řadu popsání útočníků a jejich motivu. Takže na jedno pěkné shlédnutí.. proč ne.

plakát

V objetí ďábla (2015) 

,,Dobré herecké obsazení je zárukou úspěchu.'' To si nejspíš řekl režisér, když do hlavních rolí obsadil hvězdy typu Hawke a Watsonová. To ale vážně nemůže stačit v případě, že máte nezajímavý film a mně by to nestačilo ani kdyby měl Hawke aspoň trochu charisma, což nemá a kdyby byla Emma sex bomba, za kterou jí spousta lidí považuje, což není. Příběh je nudný, zbytečně natahovaný a když se během první seznamovací hodiny nic závažného nestalo, ztratil jsem koncentraci a bylo hotovo úplně. Protože jestli jsem do té doby nepobral o co má jít, tak v téhle chvíli už bylo pozdě. V druhé části filmu se to snažilo vyděsit jakýmisi ,,jump scares,'' které však byly absolutně nefunkční. Finální rozuzlení a zvrat je nejspíš kvalitní, ale jak jsem zmiňoval.. když jsem pořádně nepobral o co jde, tak jsem si z toho nemohl nic odnést. Snad jediná obstojná věc jsou tak interiéry a exteriéry městečka, ale kvůli nim horory nesleduji, že. Na poměry dnešních hororů je tempo děsně pomalé a celkově všech důležitých prvků to má žalostně málo.

plakát

V pasti (2018) 

Srovnávání s A Quiet Place, které to u mě nakonec při finálním ročním zúčtování vyhrálo, je na místě. S tím, že to od úvodních minut vypadalo na slušného konkurenta v boji o první místo. Bird Box disponuje výborným tajemnem a skvělými efekty, při akčních scénách a mě především potěšilo velké množství postav, kde exceluje Sandra Bullock, která rozhodně nevypadá na svůj věk, protivný Malkovich a objev z Predátora, Trevante Rhodes. Ačkoli všude odsuzuji prolínání minulosti s přítomností, tak tady funguje výborně a dodává potřebné napětí a pochválit musím žaludek svírající momenty, kterých nebylo málo. Na plné bodové hodnocení to nakonec určitě není. Pro někoho to bude málo hororové, pro někoho moc klišé ve vztazích postav a finálním zakončení, no já srážím procenta hlavně za nezodpovězené otázky, kdy jsme se nedozvěděli co se přesně stalo a hlavně proč jsou někteří vůči této ,,nákaze'' imunní.

plakát

Vřískot (1996) 

Tak jsem se rozhodl dohnat můj největší rest hororové, podle mnohých kultovní, série a nutno říct, že Scream je to nejlepší, na co se dalo na přelomu milénia narazit. Začátek je silně atmosférický, napínavý a dává jasně najevo, v jakém duchu se zbytek děje ponese. Herecké obsazení je velice sympatické a zahrané je to v rámci scénáře přesvědčivě. K mému překvapení tu nebylo ani tolik nelogických kiksů, takže se to dá sledovat, aniž byste si museli říkat ,,proč dělají tohle, proč je tohle takhle, atd." Vraždy, ačkoli jsou mimo záběr, působí autenticky, čemuž zřejmě dopomáhá, na tu dobu, skvělé praktické gore efekty. Každý takový napínavější záběr samozřejmě doprovází výborná atmosférická hudba, bez které by to nemělo ani z poloviny takový dopad na diváka. Jestli se něco nemusí líbit, tak chování samotného Ghostface a jeho zdlouhavé a komické zvedání nože před každým ,,kuchnutím," což je tu možná na počest kultovního Psycha. Vysvětlující pointa a identita vraha je překvapivá, nicméně závěr je hodně odlehčený o komediální dialogy a trochu to ničí výsledný dojem z napětí, které to celou dobu buduje. PS: Potěšující je asi vteřinový odkaz na Freddyho.

plakát

Vřískot 2 (1997) 

Dvojka této hororové série určitě svému předchůdci ostudu nedělá, protože z mého pohledu se nic nezměnilo. Herce máme vesměs stejné a ani tady k nim výhrady nemám. Úvodní minuty v kině budou těžko zapomenutelné a závěr už není pojat tolik v komediálním stylu, ale přesto mi tam něco chybělo. Ghostface už se díkybohu nechová tak hloupě, ale zase jsou větší mezery v chování obětí. Vraždy jsou pořád stejné a možná se i trochu ubralo na brutalitě, což by mělo být právě naopak, ostatně o tom padla zmínka v samotném filmu. Na záživnosti naopak přidalo to, že si to dělá srandu samo ze sebe. Nejzajímavější věcí je pro mě nepochybně tipování vrahovi identity a tady je v podstatě nemožné to trefit, což je jedině dobře. A asi jediné negativum, na kterém se shodneme všichni, je hodně dlouhá stopáž, která se ke slasherům vůbec nehodí.

plakát

Vřískot 3 (2000) 

Tak tohle ne. Nečekané zklamání a po předešlých dvou dílech naprostý propad dolů. Jediné plus je snad jen stejná trojice hlavních postav, kdy mě mrzelo hned úvodní zabití silného charakteru z předešlého dílu. Ghostface se tu skoro nevyskytuje, na vraždy musíme čekat až do druhé poloviny opět zdlouhavé stopáže a jak jsem si u dvojky stěžoval, že ubylo na explicitnosti, tak tady už není vidět vůbec nic. Scénář je také o několik stupňů horší a postavy se většinou chovají jako idioti. Zklamal mě i motiv a identita vraha skrývajícího se pod maskou, ale nějaké plusové body to nahnalo u stále vhodné hudby a hororových zvuků. V součtu to v mém žebříčku hodnocení stačí na slabší průměr, ale už to není nic, na co bych rád vzpomínal.

plakát

Vřískot 4 (2011) 

Jakoby si mistr hororu Wes Craven řekl, že nechce, aby si lidé pamatovali jeho Ghostface ve špatném světle, kvůli neúspěšné trojce, a tak tu máme z původní trilogie díl s pořadovým číslem 4. Tohle rozhodnutí bylo nepochybně dobré, protože tento díl nejenže napravil reputaci této slasher série, ale také svými kvalitami předčil i výborné první dva díly. Důležitý krok k úspěchu bylo moderní pojetí, protože na slasher subžánr a horory obecně se za ty roky změnila ,,pravidla'' a tvůrci se jim snažili vyhovět. Moje největší osobní plus je návrat všech původních hlavních postav, jejichž herci za těch deset let nabrali věkem na charismatu a hlavně zkušenostech. Naopak mínusem pro mě zůstavá, jako v ostatních dílech, samotný vrah. Když k sobě dáme nejznámější zabijáky v maskách, Freddy, Jason, Michael a právě tady Ghostface, tak z nich poslední jmenovaný vychází jednoznačně nejhůře, protože ta postava jako taková, neměla nikdy nic co nabídnout a bohužel se nic nezměnilo ani v tomhle jinak skvělém sequelu.

plakát

Všechno nejhorší 2 (2019) 

Nemůžu říct, že bych cítil zklamání. Dopadlo to naprosto přesně tak, jak se očekávalo. Bylo jasné, že se tvůrci musejí vydat jiným směrem, než v prvním díle, protože víc se z tohohle tématu vyždímat nedalo. V sequelu tak vrah hraje druhou kolej a důvod časové smyčky je ,,stroj času.'' Podle toho to taky dopadlo, jak muselo. Hororové prvky tu téměř nejsou a je to více romatická sci-fi komedie, protože jestli něco fungovalo, tak vtipné momenty. Plusem je pro mě původní sympatické herecké obsazení, kdy se dočkáme i postav, které zemřeli v prvním díle. Sebevraždy jsou zábavné a hezky vymyšlené, leč je to pořád průměrná mainstreamová blbinka pro ,,teen'' publikum, takže se žádného tvrdšího ratingu a s tím spojeného gore nedočkáme. Jednička byla originální a více hororová, dvojka zasahuje spíše do žánru komedie, takže si netroufám tvrdit, jak dopadne třetí díl, na který nás nepřímo zve potitulková scéna.

plakát

Vyléčení (2017) 

Přinést, v dnešní době, něco nového do zombie subžánru je prakticky nemožné, přesto se debutujícímu režisérovi povedlo převést na plátno originální počin, který nám ukazuje život po vyléčení. Tohle téma, v podstatě, narazilo na problematiku rasismu, která je, bohužel, i v jednadvacátém století, stále, aktuální, jelikož reakce ,,normálních" lidí na vyléčené, jsou v tomto filmu obdobné, jako v našem světě reakce idiotů, na občany jiné barvy pleti, případně národnosti. Pokud se však budeme bavit čistě o filmu, tak je to podprůměrná záležitost, která vás svým pomalým tempem uspí. Po herecké stránce stojí za zmínku maximálně hollywoodská herečka Ellen Page, jinak je obsazení silně nezajímavé. Atmosféra je absolutně nulová a o napětí nemůže být vůbec řeč. Maskérská práce také nepatří k tomu nejlepšímu, co nám doposud filmový svět nabídl, gore je jedna velká tragédie a samotný příběh nemá žádnou pointu, která by někam směřovala, nedejbože gradovala. - The Cured je tak maximálně sociálním dramatem, které o horor ani zdaleka nezavadilo a kdo nechcete ztratit téměř dvě hodiny drahocenného času, tak od toho dejte ruce pryč, protože se vůbec o nic nepřipravíte.

plakát

Warcraft: První střet (2016) 

Chápu rozdílné hodnocení. Pro někoho kdo hru nehrál, nečetl knihy, a nic o tom neví, je to jen obyčejná fantasy zfilmovaná hra. Ale pro nás, kteří jsme posedlí tímto světem a hrajeme World of Warcraft, je tohle dílo naprostý skvost. Parádní efekty, akce, natočeno jak ze strany Alliance, tak ze strany Hordy, abyste si mohli vytvořit sympatie k oběma frakcím. Orcové jsou dokonalí, všechno je do detailu propracované (každý detail Stormwindu, názvy, lokace vypadají tak, jak mají), jako bonus uvidíme i Polymorph a Murloca, zkrátka dokonalost. Jediné co mi vadí je to, že Blizzard dopustil chybu u mého oblíbeného Orgrima Doomhammera tím, že ho zasadili do klanu Frostwolf a hlavně z něj udělali zrádce, čímž tak nepřímo odsoudil na smrt svého nejlepšího přítele Durotana. Gul'dan je ten zmetek jak ho známe. Allianční herci byli sympatičtí a svých postav se zhostili s přehledem. Já to můžu jen doporučit a pevně věřím, že se dočkáme dalších dílů.